M*A*S*H? Čtvrtý křížek!

V září uplynulo 40 let od prvního vysílání kultovního seriálu M.A.S.H. Pojďme se při příležitosti jeho kulatého výročí podívat k jeho kořenům a nejranějším počátkům aneb Jak to všechno začalo...

Když je někomu 40 let, užívá si života, je na vrcholu sil. V seriálovém světě ale čtyřicítka znamená starého vysloužilce, který se buď proslavil nebo upadl v zapomnění. 17. září toto jubileum oslavil jeden z nejslavnějších seriálů vůbec – M.A.S.H.

M.A.S.H. je americký seriál z prostředí armády. Odehrává se během Korejské války, v táboře jednotky MASH 4077, která se stará o zdravotnickou podporu. Hlavní postavou je Benjamin „Hawkeye“ Pierce, nepolepšitelný sukničkář, bohém a samorost, který nejradši spí v cizí posteli a snaží se, aby sám nepoznal, že je kolem válka. Společníka mu dělá John „Trapper“ McIntyre, který je stejné krve a stejného ducha – bez sebe nedají ani ránu. Rádi lezou na nervy svému spolubydlícímu, Franku „Kunímu ksichtu“ Burnsovi, který se pro armádu narodil, pro armádu žije a bude-li Bůh milosrdný, tak co nejdřív i umře. Frank má pletky s Margaret Houlihanovou, které nikdo neřekne jinak než Šťabajzna, podobně založenou dámou, závislou na frčkách na zelené uniformě. Tábor má samozřejmě svého kněze, rabína, muezzina, padreho, otce, popa a příležitostného boxera, Johna Francise Mulcahyho. O agendu se stará Walter „Radar“ O'Reilly, člověk, slyšící helikoptéry na sto honů a znající armádní agendu lépe než armáda sama. Do toho všeho kafrá Klinger v dámských šatech – člověk, který bůhví proč skončil v armádě, když se celou dobu snaží z ní dostat skrz paragraf 8 (nezpůsobilý pro bláznovství). Občas do tábora zavítá Sidney Freedman, psychiatr, který je pravděpodobně šílenější než všichni dohromady, jen to na sobě nedává znát. No a celému tomuhle cirkusu velí plukovník Henry Blake. Dokud nebude muset rozhodovat nebo někoho řídit, bude šťastný, spokojený a veselý.

Je samozřejmé, že ne všechny postavy vydržely po celou dobu seriálu. Plukovníka Henryho Blakea nahradil plukovník Sherman T. Potter, Trappera nahradil BJ Hunnicatt, v sedmé sérii odešel Radar a v šesté nahradil Franka Burnse Charles Winchester.

Když je někomu 40 let, má na bilancování spoustu času. Když je seriálu 40 let, už se na něj jen vzpomíná. Pojďme si zavzpomínat i na M.A.S.H., jak tento seriál vznikal, z čeho vycházel a co bylo jeho základem. To totiž do jisté míry určovalo to, čím je seriál dnes…

O jedné válce, jednom vojákovi a knize, která z toho vznikla

Richard Hooker by se asi docela divil, kdyby věděl, co svojí knihou s názvem MASH, způsobí. Pracoval na ní jedenáct let, ale to, co knihu inspirovalo, sahalo ještě dále.

H. Richard Hornberger (Richard Hooker byl jeho pseudonym) narukoval do Korejské války jako chirurg do jednotky MASH 8055. Tato jednotka čítala, stejně jako ty ostatní, dvě stě lůžek, deset lékařů a dvanáct sester. Celkově čítalo osazenstvo jednotky 248 lidí. MASH je zkratka pro mobilní armádní chirurgickou nemocnici. Tyto jednotky byly opravdu mobilní – každá z nich se během korejské války stěhovala v průměru 33×. Téměř každý měsíc.

Tábor jednotky tvořila skupina stanů se střechou z vlnitého plechu, které byly pospojované chodbičkami, přes které byly kvůli ochraně převážených pacientů přehozeny plachty.
Hornbergerova služba vlasti nevypadala nijak růžově. Lékaři se na operačním sále střídali po osmi- až dvanáctihodinových směnách. Výjimkou ale nebyly ani čtyřiadvaceti­hodinové a delší směny. Aby se neunavili, byli sestrami napájeni pomerančovým džusem a kávou. A když se jim chtělo na záchod? I v tomto případě jim musely pomoct sestry. Na místě. Nemálo doktorů skončilo po třech měsících služby kvůli absolutnímu vyčerpání.

Skrz jednotku 8055 prošlo na 5000 pacientů a z nich přežilo za daných podmínek těžko uvěřitelných 97 %. A je také zajímavá ještě jedna věc – na druhé straně fronty stejnou práci jako Hornberger odváděli českoslovenští armádní lékaři a sestry.

Korejská válka trvala téměř přesně 3 roky, od 25. června 1950 do 27. července 1953. Na jedné straně stála Jižní Korea, USA a NATO, na druhé straně KLDR, Čína a SSSR. Vyžádala si 33 269 zabitých amerických vojáků, 103 284 zraněných, 1 347 000 mrtvých komunistů, 400 000 zabitých korejských civilistů, 100 000 sirotků, 5178 zajatých nebo nezvěstných osob a 3 000 000 uprchlí­ků.

O jednom filmu, pilotním dílu a co by kdyby

Hornberger nakonec svou knihu vydal, přestože ho zpočátku mnoho nakladatelů odmítlo. Vydal ji v roce 1968 (v době kdy vrcholil konflikt ve Vietnamu) a filmová práva odprodal studiu Universal „za pár stovek dolarů“. Jenže ohledně MASHe to pro něj byl poslední výdělek. Kniha samotná se stala bestsellerem, ale její pokračování se setkaly s minimálním ohlasem.
Ze seriálu a filmu neměl téměř nic. Seriál navíc silně kritizoval, nelíbil se mu Alan Alda v roli Pierce a značně liberální postoj jeho postavy. Zato s Donaldem Sutherlandem, který hrál Pierce ve filmu, byl naprosto spokojený.

Ale pěkně popořadě. V roce 1970, teprve dva roky poté, co Hornberger, vlastně tedy už Hooker, vydal knihu, spatřil světlo světa film. Jeho realizace nebyla vůbec jednoduchá. Patnáct režisérů, mezi nimi i Stanley Kubrick, odmítlo scénář. Paradoxně byl později film oceněn Oscarem, a hádejte za co? Za nejlepší scénář. Režisér Robert Altman film natočil ve značně krvavém duchu a ten díky tomu málem neprošel do kin. Přesto se stal třetím nejvýdělečnějším filmem roku 1970. 

Studio Twentieth Century Fox, pod kterým film vznikl, hodlalo odprodat vysílací práva na seriál dvěma zájemcům – ABC a CBS. Seriál získalo CBS, i přes odpor vedoucího programové sekce, Freda Silvermana, který se nechtěl podílet na „projektu zabývajícím se výlučně nahotou, klením, krví a sexem.“ Naštěstí lidé na správných místech byli jiného názoru, a to dokonce tak kladného, že zvolili postup značně netradiční a objednali pilotní díl ještě před tím, než byl napsaný scénář.
Dva týdny Gene Reynolds, William Self a jejich přítel, spisovatel Larry Gelbart, vymýšleli kostru příběhu. O šest týdnů později volal Reynolds Gelbartovi, jak je na tom se scénářem. „Právě jsem ho odeslal,“ řekl mu Gelbart, sedl k psacímu stroji a za dva dny scénář pilotu napsal. Inkasoval za něj 25 000 dolarů, což byla stejná částka, jakou inkasoval Altman za režírování celého filmu.

Scénář ale Reynolds a Self oproti filmu pozměnili – vyškrtli postavu Dukea Foresta a rozšířili roli Franka Burnse. Jenže studio mělo proti jejich vizi námitky – Hawkeye byl ve filmu ženatý, ale v jednotce měl přítelkyni, poručíka Dishovou. Ta byla vdaná a studio neuneslo, že v seriálu měl podobnou aféru i Frank Burns s Margaret Houlihanovou. „Seriál má pojednávat o lékařích, a ne o cizoložství!“ vzkázalo studio a díky tomu se poručík Dishová objevila v pilotu jen na chvíli – poprvé a naposledy.
Ústřední píseň seriálu měla být původně jedna z písní ve filmu. Režisér Altman ji svěřil svému čtrnáctiletému synovi, protože mu nepřišla důležitá. Syn od něj chtěl jako honorář kytaru, otec ho ale donutil podepsat smlouvu, jakou měli všichni ostatní. Jeho syn nakonec na tantiémách vydělal víc než otec za celý film.

Film MASH utržil 81,6 milionů dolarů se ziskem 36 milionů. Byl nominován na 5 cen Akademie, získal jednu. Stejně tak získal Zlatý glóbus pro nejlepší film roku a Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Podle žebříčku AFI jde o 54. nejlepší film historie.

O natáčení, hercích a prolomených předpokladech

Jižní Korea? Ale kdež. Celé natáčení probíhalo na ranči v Jižní Kalifornii, v kulisách, které se použily už ve filmu (aby se ušetřilo). Z herců, kteří účinkovali ve filmu, se tam ale objevil jen jeden – představitel Radara, Gary Burghoff. Alan Alda, představitel hlavní role, byl obsazen jako jeden z posledních a Jamie Farr, představitel Klingera, začínal původně jen jako komparzista.

Seriál rozhodně nechtěl jít s dobou. Na jednu stranu perfektně reflektoval společenské dění a náladu (zrovna tehdy probíhala válka ve Vietnamu), na tu druhou se potýkal s neustálým cenzorováním ze strany studia. Radarovi například zakázali používat slovo „prsa“, Reynolds musel ze scénáře vyškrtnout slovo „panna“ (které tam ale nakonec v dalším díle stejně propašoval – jeden voják pocházel z Panenských ostrovů) a celé kočkování vyústilo tehdy, když studio zatrhlo Reynoldsovi celý scénář jednoho dílu. V něm měl Hawkeye pletky se dvěma sestrami, které na to přišly a následně mu sdělily, že jsou těhotné. Studio to neuneslo a scénář putoval do koše.

V čem byl ale M.A.S.H. výjimečný, to bylo samotné natáčení. Do té doby se sitcomy natáčely tak, že se čtyři dny připravovalo a pak se den točilo před živým publikem na videopás. M.A.S.H. měl vyhrazený den na zkoušku scén, natáčel se jak v interiérech, tak exteriérech a Reynolds trval na filmovém pásu, aby seriál vypadal lépe. Jenže to nebylo všechno. Scény se nemohly točit popořadě, ale točily se napřeskáčku, jak to vyhovalo. Ranč totiž mezitím Twentieth Century Fox předalo pod správu státu Kalifornie, který na tomto území zřídil státní park Malibu Canyon Creek a natáčení se tomu muselo notně přizpůsobovat.

Ač byl M.A.S.H. od počátku brán jako sitcom, tvůrci se do něj snažili natlačit co nejvíce vážných témat. Tady ale zase naráželi na postoj studia, které mělo problém hlavně s důsledky cizoložství, násilí, amputace, duševních poruch, impotence, homosexuality, transvestitismu a rasově smíšených manželství. Po druhé sezóně se ale seriál stal tak velkým hitem, že to umlčelo studio, které dalo Reynoldsovi větší prostor. M.A.S.Hi se navíc přiznává jedno prvenství. Ukazuje lékaře jako člověka, který také dělá chyby. Do té doby, pokud se objevil v televizi lékař, potažmo ten armádní, byl brán téměř za boha, který vše vyřeší mrknutím oka. Jak je vidět na pozdějších lékařských seriálech, M.A.S.H. toto provždy změnil.

CBS si hodně zakládala na přesnosti, seriál měl vlastní zdravotní poradce a konzultanty z řad lékařů. Příběhy jsou z větší části skutečné, hlavní scénárista Gelbart kvůli nim a podrobnostem v seriálu objížděl válečné veterány, Metcalfe za celou dobu trvání seriálu hovořil s přibližně 250 lékaři, zdravotními sestrami, piloty helikoptér a řidiči sanitek. Některé z námětů tvůrci od lékařů odkoupili, nejčastěji za 250 dolarů a v seriálu se pak objevily – jistý dr. John Vester ze Cincinnati prodal dokonce 3 příběhy a v jedné z epizod můžeme zaslechnout i jeho jméno.
Když Metcalfe začal zjišťovat, že příběhy, které mu lidé posílají, a hlavně vtipy v nich se začínají opakovat, rozhodl se se seriálem skončit. Gelbart skončil už po 97 epizodách – i tak jde o úctyhodné číslo. Metcalfe musel vydržet až do konce – schvaloval obsahy epizod a znal seriál skz naskrz.

Seriál se ale nevyhnul několika málo chybám, na které upozorňovali sami váleční veteráni. Například, i když bylo řečeno, že jednotka 4077 je 3 kilometry od fronty, do tábor přivážely zraněné ne sanitky, ale vrtulníky. Na sálech se ve skutečnosti pacienti nosili na nosítkách, vozíky nebyly standardní výbavou. A taková spousta alkoholu? V Koreji se téměř nedal sehnat. A co se týče Klingera, jeho armádní číslo začínalo na RA, které se tehdy přidělovalo dobrovolně sloužícím vojákům. Odvedenci měli číslo začínající na US.

Na závěr nemůžeme opomenout ani hostující hvězdy. Ty se tam objevovaly celkem často, ale lidem žijícím mimo Ameriku by jejich jména asi moc neřekla. Snad jen jména jako Patrick Swayze, Michael O'Keefe nebo Leslie Nielsen vám něco řeknou. V seriálu si ale také zahrál Antony Alda, bratr Alana Aldy a Robert Alda, jeho otec.

Seriál M.A.S.H. obsahuje celkem 251 epizod. Závěrečná dvouapůlhodinová epizoda se stala nejsledovanější seriálovou epizodou v USA v historii (125 milionů diváků; rating 60,2; share 77). Reklamní čas při závěrečné epizodě stál 450 000 dolarů za 30 vteřin, o 50 000 dolarů více než při tehdejším finále Superbowlu (který měl v tom roce menší sledovanost než M.A.S.H). Cena epizody v jedenácté sezóně se vyšplhala na 600 000 dolarů, plat Alana Aldy byl tehdy asi 235 000 dolarů za epizodu. Seriál se vysílal 11 let, od 17. září 1972 do 28. února 1983. Za celou dobu vysílání nespadl ve sledovanosti z Top 20. Vznikly dva spin-offy, AfterMASH a Trapper John, M. D., pilot třetího spin-offu s názvem W.A.L.T.E.R a několik dokumentů. Seriál získal celkem 45 cen a 131 nominací, z toho 14 cen Emmy a 95 nominací na cenu Emmy, 7 Zlatých glóbů a 9 nominací na Zlatý glóbus; od roku 1978 do roku 1983 nepřetržitě vyhrával People's Choice Awards v kategorii televizní komedie.