Novinka pod lupou: Blood & Treasure (CBS)

Když jsem před pár měsíci (lety?) viděla pilot k Hooten and the Lady, byla jsem nadšená na to, že tu máme nové Lovce pokladů. I když samotný seriál nakonec docela zklamal, pilot byl závanem svěžího vzduchu. U Blood and Treasure je od začátku jasné, že novinka se vydává úplně stejným směrem jako zmíněné dva seriály.

Bohužel musím říct, že jsem se nebavila zdaleka tak dobře jako u Hootena. Seriál má sympatického hrdinu, ale nemůžu si pomoct, jeho parťačka mi celý dojem naprosto kazí. Přijde mi nesympatická a nepěkná na pohled, absolutně se s ní nedokážu sžít. Je to škoda, protože Matta Barra mám moc ráda, takže jsem se na další seriál s ním těšila.

Úvod je dvojdíl a musím říct, že minuty jsou nabité zábavnou akcí, takže mi ani nepřišlo, že to sleduju hodinu a půl. Vlastně kromě představitelky hlavní ženské role ani nemám, co vytknout. Seriál se sice drží v zaběhnutých kolejích jako klíště a nepřináší nic nového ani překvapivého, ale pro milovníky tohoto typu nebo žánru půjde zaručeně o zábavnou podívanou, u které se dá skvěle odreagovat.

• moře akční zábavné podívané
• role play hrdinů při následování vodítek k pokladu (cíli)
• Matt Barr
• hlavní představitelka

Pilot, ve kterém během prvních pěti minut Ardeth Bay (fanoušci Mumie vědí) vyhodí do vzduchu jednu z pyramid v Gíze, načež se za hudebního podkresu jak vystřiženého z Avengerů přesuneme do New Yorku, kde se bývalý agent FBI snaží získat obraz ukradený nacisty za druhé světové války? Mám tušení, že tento seriál budete buď milovat coby klasickou guilty pleasure, nebo odsuzovat jako brak, který vám do watchlistu nesmí. Já, coby fanynka Mumie, Van Helsinga, Hootena & the Lady a dalších, bych se přimlouvala za první variantu. To, co se příliš nepovedlo u Whiskey Cavalier, funguje v tomto případě na jedničku. Tvůrci jsou si totiž „béčkovosti“ příběhu vědomi a nesnaží se z něj dělat něco, co není. Ba přímo naopak, už úvodní dvouepizoda nabízí tolik akčních klišé, až oči a logické uvažování přecházejí. CBS zkrátka po vydařeném remaku Magnuma přichází s další akční oddechovkou.

Tahounem seriálu jistě bude ústřední dvojice, která má mezi sebou výbornou chemii a jejíž scény patří k těm nejlepším. Přispívá k tomu i osvěžující fakt, že pár už má za sebou nějakou tu historii a nemusíme po stopadesátétřetí sledovat variaci na to, jak si k sobě dvě odlišné osobnosti hledají cestu. Ano, asi i tady nakonec dospějeme k stejnému závěru jako v dalších podobných seriálech, ale minimálně tento malý detail, kterým scenáristé příběh oživili, mě osobně potěšil. S ostatními postavami je to už trochu horší a zloduši jsou vysloveně tuctoví, ale jak už jsem psala, nemohli jsme asi od podobného tématu čekat seriálovou senzaci s charaktery propracovanými do poslední myšlenky.

Co úvodní epizodě nejvíce škodí, je její dvaaosmdesáti­minutová stopáž. Ta je pro tento žánr vysloveně šibeniční, proto se není co divit, že její vinou tempo vyprávění místy pokulhává. Chápu, že některým „vysvětlovacím“ scénám se v pilotu zkrátka nevyhnete, ale právě v tomto akčním formátu jsou ještě více rušivé než jindy. A o nadužívání grafických předělů a popisků mě ani nenechte začít psát (pět během prvních patnácti minut a ještě mají na mapě špatně vyznačenou Prahu :D). Mohla bych se samozřejmě rozepsat i o mnoha nelogičnostech a hloupostech, ale myslím, že to u tohoto žánru opravdu nemá smysl. Tyto věci mě mnohem víc iritují u seriálů, které mají nějaké vyšší ambice.

• sympatičtí neokoukaní hrdinové
• vtip
• akce
• víceepizodní zápletka
• délka pilotu
• množství grafických předělů
• kolísavé tempo vyprávění

Tak tu máme další z řady lovců pokladů, tentokrát opět na styl Hooten & the Lady, za což já osobně jsem do jisté míry rád, protože takových věcí nikdy není dost. Ale taky víme, jaká je jejich životnost, proto pokud po seriálu sáhnete, užívejte, než bude zrušený.

Jednotlivé díly jsou vlastně dvouepizody, takže pilot byl delší, ale i docela utekl, protože se pořád něco dělo, místy možná až moc. Kdyby byl úvodní příběh rozdělen na standardní délku, co jsem se tak zhruba díval, u které scény by to bylo, asi bych po dalším díle netoužil. Dost rušivé mi přišli přechody pomocí mapy, fakt stačilo použít rok a normální přechod a ne divnou mapu, která se někdy objeví a někdy ne.

Provázanost s minulostí, tou mimo ústřední dvojice, byla zajímavým tahem, ale nevidím úplně smysl v tom, proč bychom měli vědět víc a proč jsme na to nemohli docházet postupně jako Danny s Lexi. Co se jejich společné minulosti týče, nedokážu si představit, kolikrát by se museli setkat, aby nám tvůrci měli v každé epizodě nabídnout něco nového, co v našich očích posune jejich vztah. Protože to v úvodu šlo dost hopem. Navíc se zdá, že nepůjde o seriál typu case-of-week, spíš se budeme zaměřovat na boj proti Faroukovi.

Byly tu nějaké vtipné scény, ale taky mírně nelogické chování, kde by mě například zajímalo, za jak dlouho přestane být Danny financován, protože svůj úkol splnil a nevím, jestli úplně můžeme věřit tomu, že „sponzor“ je na dobré straně, nejspíš je. Každopádně za Johna Larroquetta jsem rád, když skočili Knihovníci, tak se rychle chytl jiného projektu s podobnou tematikou.

• John Larroquette
• další do řady
• možná až moc akce
• přechody mapou
• nemusíme vědět všechno
• nezaujme, rychle zapomenete