Letní pokec - co vás zajímá, 1. díl
Léto v plném proudu, okurková sezóna jakbysmet, do toho neustálá nejistota současné situace. Je proto příjemné mít alespoň nějakou jistotu, třeba právě v podobě nás. Půl roku jste nám posílali své dotazy a čekali na odpovědi z řad redaktorů. Stejně jako nám přibývalo dotazů, postupně ubývalo možných odpovídajících, nakonec však zůstala finální osmička, která se do toho vrhla po hlavě a zodpověděla ty nejzajímavější, nejčastější, zkrátka top z toho, co jste tak dlouho toužili vědět. Máme tu tak experta přes technikálie, adventního grafika, řadu překladatelů a dokonce dva z řad profesionálů, ale především jsou to úplně stejní lidé jako vy, seriáloví závisláci. Kdo ví, co vše v následujících třech dílech objevíte. Tak bez dalších okolků pojďme na to. Vy se ptáte, my odpovídáme!
Co seriál musí mít, aby vás zaujal? Co naopak nemůžete vystát?
Upřímně? Poslední dobou je u mě hrozně těžké najít něco, co by mě u seriálu vyloženě praštilo do očí na první pohled a já si řekla Jo, tohle chci vidět. Ale… Většinou je to mix různých věcí. A) zaujme mě žánr, B) slibuje to akční jízdu, C) je tam lesbická postava (:D, ale není to pravidlo, rozhodně ne v poslední době) D) Je tam někdo známý, na koho se chci podívat E) má to hodně kvalitní atmosféru, která mě v pilotu přiková k obrazovce. F) Seriál má zajímavou premisu a mě zajímá, co se z něho vyklube.
A co nemůžu vystát? Rozhodně přeslazené telenovely (takže jak vidím že někde dává Ragelly 90 a více procent, je mi jasné, že mám ruce od seriálu pryč, protože ona si v přeslazených limonádách vyloženě libuje), seriály, kde se řeší vyloženě jenom vztahy a nic jiného (i proto jsem neviděla sequel od L Wordu, protože je to sice o lesbách ale jinak nudná vztahovka). A rozhodně se vyhýbám čemukoli, co má co do činění s upíry. Bohužel se to totiž většinou změní v tu přeslazenou limonádu. Jediný dobrý upír je rozprášený upír…
Pro mě je základem každého seriálu hlavní postava. Musí být charismatická a vtipná. Pokud jsou seriály, kde v hlavní roli je více postav, tak je pro mně důležitá vnitřní chemie mezi postavami. Nejlépe když jsou oba rozdílní, ale spolu vyřeší vše. Důležitá je pro mně také dějová linka. Co se týče dokumentárních seriálů, tak u mě vedou cestopisné. A co nemohu na seriálu vystát? Rozvleklost děje, nudná hlavní postava a jednoduchý scénář.
Obecně by se dalo říct asi originalita. Není nic horšího, než když máte při sledování dojem, že tohle už jste viděli stopadesátkrát. Ale například u detektivek či takzvaných „oddechových kousků“ mám ráda stará osvědčená schémata, která ovšem musí být kvalitně zpracovaná. Běda vám, jak mi nechtěně prozradíte pachatele před polovinou série! :D Vzhledem k nedostatku času a neustále se valící lavině nového materiálu jsem už dnes velmi nekompromisní vůči různým scenáristickým, režijním či hereckým přešlapům. Naopak mám ráda, když seriál dokáže kvalitně skloubit několik různých poloh či žánrů. Právě sleduji například Doom Patrol, který dokáže na na první pohled naprosto šílených komiksových základech vystavět skvělé drama.
Nevím, jestli je to přímo nějaká konkrétní věc, která mě k seriálu připoutá. Rozhodně musí mít něčím zajímavou hlavní postavu, někoho, kdo tě vtáhne do děje, žádný plochý, tuctový charakter bez nějaké minulostí, na kterém ti ve finále ani nezáleží a sotva si zapamatuješ jeho jméno. Mám rád, když má seriál více příběhových linek, které se prolínají, ale to není podmínka. Podmínkou ale je, že mě musí seriál zaujmout během prvních ±5 dílu, jinak ztrácím zájem a málo kdy ve sledování pokračuju.
Tohle je strašně individuální věc, protože některé seriály mě zaujmou právě tím, čím mě jiné odradily. Ale pokusím se shrnout několik ingrediencí, které dostávají seriál do popředí mého zájmu. V první řadě jde asi o nápad, trocha originality a můj zájem je na světě. Plusem je i obsazení, které jsem si oblíbil v předchozích seriálech. Vždy rád vidím své oblíbence i v jiných rolích. Většinou neuškodí nějaký nadpřirozený prvek. A poslední roky mě hodně baví Velká Británie, prostředí seriálů, příroda, přízvuky a tak dále.
Mám rád komedie a mám rád i dramata, ale nejradši jsem, když se podaří vytvořit mix, který v sobě skvěle kombinuje obojí a vznikne skvělý seriálový svět. Takže není náhodou, že řadím vysoko seriály jako Doctor Who, Supernatural, Psych či Castle. Ty všechny mají skvěle namixovanou vážnou i odlehčenou složku.
A co nemůžu vystát? Třeba to když se něco pořád dokola opakuje a přichází to bez jakékoliv invence. Nevadí mi ohrané téma, ale musí se pojmout jinak než to udělalo několik seriálů předtím.
Nejraději mám napříč téměř všemi žánry seriály, které jsou vlastně dlouhým filmem, s dobře odvedenou režijní a scénáristickou prací. Nadšení ve mně vzbuzují ujetiny (vlastně bez ohledu na žánr), typu Lexx, Twin Peaks a pod. Zvláštní kapitolou oblíbených jsou seriály, které rozšiřují nějaký literární, filmový, nebo seriálový svět a v neposlední řadě některé dokumentární.
Naopak seriál nesmí být propagandistický (ať již v nezakryté nebo latentní formě) nebo přímo vymývající mozek. Na to jsem skutečně alergický. Za bolševika to byly u nás seriály typu Major Zeman, Gottwald, Žena za pultem a mnohé další. Dnes to jsou LGBT+cokoliv a barevná témata, která četností a způsobem prezentace připomínají minulé doby. Je to součást desítky let trvající strategie a politické kampaně, která má svůj původ v neomarxistické „Frankfurtské škole“, jejíž jediným cílem je destrukce západní civilizace. Smutné je, že si nikoli nepodstatná část aktivistů (m.j. i z SZ komunity) vůbec neuvědomuje, na čem participují – na civilizační sebevraždě.
Také nemusím komedie (tím nemyslím britský humor typu skupiny Monty Python nebo Red Dwarf) a animáky, telenovely – mám osypky, když se řeší „vztahy“, taky z rádoby filosofických keců (a vůbec debilních dialogů), zprasených adaptací literárních předloh a většiny US remakeů a rebootů a teen seriálů.
Považuji se za obyčejného diváka, fanouška, který nesleduje uměleckou stránku, práci kamery, herecké výkony. To nedokážu posoudit, seriál mě musí jen „bavit“. Vybírám si seriály především podle žánru. Jsem velkým fanouškem fantasy, proto u mě mají seriály tohoto žánru věší šanci, že dostanou příležitost víc než jen jednu epizodu. Naopak vůbec nemusím komedie a kriminálky, ty, pokud nemusím pracovně, ani nevyzkouším.
Co nesnáším? Jednoznačně současný trend hyperkorektnosti. Nejsem rasista, je mi úplně jedno, jakou má herec/herečka barvu pleti, vyznání, orientaci atd. Ale stejně jako bych nebral, kdyby Michaela Jordana hrál třeba Paul Wesley, vadilo by mi, kdyby v seriálu o kněžně Libuši byl vojvoda Krok nebo Přemysl Oráč černoch.
Mám rád komiksovky od Marvelu, různé fantasy/sci-fi, neotřelé komedie a dobrý krimi. Těžko říct, co musí mít, aby mě to zaujalo. To se hodně mění. Někdy stačí, aby v tom hrál můj oblíbený herec, jindy třeba nějaký nápad, co se běžně v seriálech neobjevuje. Jindy mi stačí jen doporučení od jiných lidí, který mají podobný vkus. Hodně mám rád seriály z HBO, už jen kvůli tomu temnějšímu vizuálu, který většinou mají :)
Vystát v seriálech asi můžu všechno, ale oproti dřívějšku mi už sem tam vadí umělej smích.
Co vás dovedlo k tomu, že jste přestali s pasivním sledováním seriálů a přešli k překladům, přidávání epizod, hudby v nich a doplňování informací k seriálům obecně?
Co mě přivedlo k titulkům vím jistě. V době kdy se vysílal Ghost Whispere jsem vždycky pravidelně a napjatě čekala na titulky k novému dílu. Ale jednou, ke konci poslední série bylo 14 dní pryč a titulky furt nikde. A protože jsem nechtěla být jako ti ostatní chroničtí stěžovatelé, co furt remcají že nejsou titulky jsem si řekla, že za ty roky čtení fanfiků snad umím anglicky dost obstojně na to, abych to zkusila sama (i protože že jsem tenkrát nevěděla, co se s překladatelkou stalo, jestli třeba není nemocná nebo tak). No a když se pak překladatelka vrátila z dovči a pochválila mě, tak jsem jí pomáhala s posledními třemi díly seriálu. Pak nastala pauza, kdy jsem si myslela, že se k překladu už nevrátím, protože t nebude potřeba ale… Po třetí sezoně končil tehdejší tým s překladem Chicago Fire a protože na ten seriál ráda kouká i mamka, která umí rusky, ale ne anglicky, tak jsem si říkala, že se do toho pustím, aby o seriál nepřišla. Pak se s tím svezl i zbytek Chicaga, ale ten jsem časem musela kvůli náročnosti překladu vzdát. A taky občas vypomůžu, když mě někdo poprosí (jako třeba záskok při překladu pár dílů Wynonny Earp)
Co mě přivedlo k redaktorské činnosti? Well.. Chtěla jsem dopsat obsahy epizod ke Xeně, protože jsem si říkala, kdo jiný než já by se toho mohl chopit. A bylo to lehčí z pozice toho zažádat si o redaktorství. Takže se snažím dávat postupem času dohromady všechno možné u XWP a občas, když mě zaujme v nějakém seriálu hudba, tak se ji pokusím rovnou k tomu seriálu a k patřičné epizodě přidat, aby jste si ji mohli v SZ playlistu užívat i vy :-).
Přidávání epizod či seriálů pro mě znamená rozšiřovat si obzory a hlavně udělat z tohoto našeho webíku celorepublikovou jedničku na poli seriálů. Aby každý, kdo bude chtít něco vědět o seriálech či epizodách u nás najde co nejvíce informací. U mě zájem o přidávání nejen seriálů, ale i filmů započal reálně v době původního kfilmu.net. Když Fruiko nabídl další spolupráci na Serialzone, tak jsem neváhal a postupem času trávím na našem webíku více času než na kfilmu.net.
SerialZoneCon a Čarodějky. :D To takhle jednou ve dvě ráno koukáte na bowlingu s ragelly a Drunk_Queen na pilot Čarodějek a už se vezete! ;) Ale seriálová posedlost a nutnost vědět o sledovaném seriálu i ten nejmenší detail začala už někdy na základce. Tehdy to ovšem byla větší bojovka, když jste se na internet dostali jen u rodičů v práci nebo jednou týdně ve škole. :D Dnes už bohužel na to vše není tolik sil a času, takže se kruh uzavírá a pomalu se zase nedobrovolně vracím pouze k pasivnímu sledování. Občas ještě doplním nějaké střípky k méně známým (většinou skandinávským) seriálům nebo se upíšu k Lupě, kterou ze mě pak jesmot nebo ragelly zuby nehty dolují. :)
Už je to dlouho, ale přivedla mě k tomu tahle komunita. Když jsme začal seriály aktivně sledovat, narazil jsme na tuhle stránku a komunita lidí se stejnými zájmy mě vážně pohltila a chtěl jsme přispět svojí troškou. Poslední dobou jsme už spíše pasivní uživatel, už není tolik času, ale stále to tu mám rád. A když je čas tak stále rád pomůžu.
Pro mě je to primárně potřeba se nějak kreativně realizovat. Než jsem přišel na SerialZone, tak jsem psal biografie na CSFD, ale přišlo mi, že o to nikdo neprojevoval zájem. Tady jsem se chytil na jeden z náborů od ragelly pro psaní článků a po pár testech jsem je začal psát docela pravidelně. To mě bavilo a naplňovalo a ještě pořád rád pracuji na svých rubrikách.
V zájmu zlepšování vlastní angličtiny jsem se následně pustil i do překladu seriálů. A musím říct, že to pro mě bylo a je to nejpřínosnější a baví mě to nejvíc, jen mít ten čas. Nejvíc jsem se toho napřekládal s mojí věrnou spolupracovnicí a korektorkou Gabčou a vždy jsem rád, když na něčem pracujeme společně.
Přidávání epizod jsem si přibral jako poslední a to ze stejného důvodu, proč jsem původně začal s biografiemi na CSFD. Nemám rád, když si něco rozkliknu, chci zjistit víc a nejsou tam o tom žádné informace a já je musím jít hledat na IMDb. Tak snad jsem svojí seriálové komunitě aspoň něco vrátil zpátky.
Jelikož aktivně se podílím pouze na tvorbě titulků, odpověď je jednoznačná: hrůza a děs :D Když jsem viděl, co páchají někteří titulkáři, konkrétně s naším jazykem, nutně jsem si musel říct, to zvládnu taky a lépe. Pravopisný hrubky v titulcích mi zkazí zážitek z filmu, seriálu a upřímně mi vadí víc, než nepřesný nebo i chybný překlad. A to nemluvím o vynechaných čárkách apod., ale o hrubkách na úrovni vyjmenovaných slov, ženy zpívali atd.
A co vy? Měli byste jiné odpovědi, nebo s námi v něčem souhlasíte? Jaká máte kritéria při výběru seriálu?
- Letní pokec - co vás zajímá, 1. díl(právě čteš)
- Letní pokec - co vás zajímá, 2. díl(21. 8. 2020)
- Letní pokec - co vás zajímá, 3. díl(28. 8. 2020)