17. 5. 2021

Novinka pod lupou: Three Families (BBC)

Vítejte u naší rubriky, pomocí které se vás snažíme nalákat na další seriály, a tím pádem přeplňovat vaše již tak dost přecpané watchlisty až k prasknutí!

Základní údaje

Název	Three Families
Žánr	drama, minisérie
Stanice	BBC One
Premiéra	10. 5. 2021
Vysílání	celá série k dispozici
Délka pilotu	60 minut
Předskokan	—
Konkurence	—
Tipovačka	—

Kdo?

Tvůrci	–
Hrají	Amy James-Kelly, Sinead Keenan, Lola Petticrew, Owen McDonnell, Colin Morgan, Vanessa Emme, Ger Ryan, Grainne Keenan, Dearbhla Molloy, Kerri Quinn

O čem to je?

Drama podle skutečných životních příběhů tří rodin, které byly postiženy severoirským zákonem o zákazu potratů před tím, než byl v roce 2019 zrušen.

Trailer

A jaký je náš ortel?

No tak to mi zase něco dokázalo hnout žlučí, to vám řeknu. Nerada se pouštím do jakýchkoliv diskuzí, kde proti sobě ostře bojují dvě strany. A že těch témat aktuálně ve světě je požehnaně. Ale když to nevykřikuju zprava/zleva, pořád to neznamená, že nemám vlastní názor. A jeden mám i na téma, které řeší tato nová minisérie.

Téma povolení/zakázání potratů je tu s námi už spoustu let. Ani se mi nechce věřit, že v roce 2021 (nebo 2005, kdy se příběh odehrává, to už je celkem jedno) pořád existují lidé, státy či právní systémy, které poroučí ženám, co dělat se svým tělem.

První díl mi docela dost lámal srdce. Mladá žena se z celého srdce těší na první dítě a musí si projít peklem, když jí ve 20. týdnu doktoři řeknou, že dítě nemá šanci na přežití. Učiní proto neskutečně obtížné rozhodnutí a než trápit sebe i miminko, které musí sledovat zemřít, rozhodne se jít na potrat. Ale ne, má tu smůlu, že žije v zemi, kde je to zakázané. Doktor jí bez mrknutí oka řekne, že potrat neexistuje, prostě dítě MUSÍ donosit, musí si projít porodem, musí ho vidět zemřít a musí ho nechat pohřbít hned po narození. Jako… nemám slov.

Druhý příběh je hororový skoro stejně. Patnáctiletá holka otěhotní s násilnickým přítelem (nejsem si jistá, jestli to náhodou nebylo i znásilnění, to jsem bez titulků s tím jejich irským přízvukem nepochytila). Je nešťastná, dítě nechce a její máma jí proto sežene tabletky, které nejsou přímo na potrat, ale v konečném důsledku ho vyvolají. O celé situaci neví nikdo kromě rodičů a dcery. Ale zjistí se, že matka prášky koupila a dala dceři, takže jde před soud, a to veřejně, aby se tam propíraly soukromé rodinné věci před celým městem, ne-li celou zemí, i když oni už to mají dávno za sebou (v řádu měsíců či dokonce let).

Jasně, je to zákon, zákony se mají dodržovat a nedodržování vede k těmto důsledkům. To chápu. Ale tak selským rozumem přece každému musí dojít, že vždycky není situace černobílá a někdy je i zatracovaná možnost prostě lepším řešením, ne? A to ani nemluvím o tom, co jsem zmínila na začátku, že snad je na každém člověku, co se rozhodne dělat s vlastním tělem. Nechci se s nikým hádat, jsem si jistá, že i tady u nás se sejde více názorů. Ale sledovat to v dramatizaci skutečných událostí doopravdy zabolelo.