Seriálem kolem světa: 7 zastávek v Itálii

Gomorra, seriál plný dealerů a drogových bossů, kteří se nebojí ničeho a nikoho a nemají problém si své právo vydobýt jakýmkoliv způsobem. Seriál, který změnil můj pohled na Itálii. Seriál plný na první pohled pouze záporných postav, kde není s kým se ztotožnit. Přesto jsem si v něm po pár dílech našla své oblíbence, kterým jsem fandila, a dějové linky, u kterých jsem s napětím sledovala, jak se vyvinou. Ano, i zde se našly postavy, které by v příběhu vůbec být nemusely a byly spíš otravné. Místy jsem se zase nemohla zbavit dojmu, že se divám na telenovelu – některé dialogy a chování ve mně prostě vzbuzovaly ten pocit. Ale lehce jsem to seriálu odpustila a všechny série zkoukla v podstatě maratonem. Pro mě to bylo příjemné vytržení ze stereotypu, který poslední dobou převládá ve většině „západních“ seriálů. Na rozdíl od jiných nebyly dějové zvraty předvídatelné už od začátku série a nemám problém si tenhle seriál někdy v budoucnu znovu pustit. Opravdu doufám, že čtvrtá série nebyla poslední a že se někdy (brzo!) dočkám pokračování.

Kmotr neapolské mafiánské rodiny je poslán do vězení. Tím pádem se spousta lidí rozhodne, že je ideální situace, jak toho využít a chopit se moci. Seriál se může chlubit velkou škálou postav a většina z nich je zlá a nesympatická. Vraždy jsou zde na denním pořádku a postavy se zde zabíjejí bez slitování. Jde ale o originální seriál, který je něco jiného než ty americké. Tempo je zde dost dobré, pořád se něco děje a za celou dobu jsem se u seriálu nenudil, tak ho mohu jen doporučit.

Seriál sa dočkal troch sérií a postupne rozpráva vzostup jedného z najmocnejších rodov v Taliansku a vo Florencii. Mediciovci predstavujú presne to zaujímavé, dobovo reálne, relatívne historicky verné dielo s istou atmosférou, kde je dôraz skôr kladený na príbeh (a môže pôsobiť tak skromnejšie), ako na nejakú prehnanú pompéznosť a nabubrelosť. Postupne môžeme sledovať mocenskú hru, vďaka ktorej sa tak dlho držali pri moci, a intrigy, ktoré proti nim kuli ich nepriatelia a odporcovia. Veľkým plusom je krásna talianska, najmä toskánska krajina a reálne miesta, na ktorých sa seriál natáčal (napr. taká Volterra a Palazzo dei priori poslúžili ako Signoria vo Florencii).

Seriál Medici nabízí vyváženou kombinaci děje plného politických intrik, ale i lásky a emocí, skvělých hereckých výkonů, nádherných italských reálií a oku lahodící výpravy. Soukromá dramata jedné rodiny jsou přehlušována vírem boje o moc, ať už ve Florencii samotné nebo mezi italskými městy. Idealismus se střetává s rozčarováním, pramenícím ze zrady a ztrát. Nic není černobílé vzhledem k tomu, že za tři série, které zachycují období řady let, prochází většina postav vývojem a jejich proměny a osudy nejsou vždy takové, jak by si divák přál. Pokud hledáte akci a dobrodružství, ty u Medici příliš nenajdete. Ve srovnání třeba s Da Vinciho démony je seriál historicky věrnější, klasičtější, reálnější a méně utržený ze řetězu. Pro někoho nuda, pro milovníky historických dramat téměř povinnost.

Jde o historický seriál, který je velmi věrný. Zabývá se počátky slavného bankéřského rodu, který nakonec změnil dějiny Itálie a dal Francii dvě královny. Hlava rodu musí bojovat se svými nepřáteli pomocí peněz, zbraní i intrik. Otec nešetří ani členy vlastní rodiny, kteří jsou pro něj jen politické figurky a na jejich názory a city nebere ohled. Nejsou tu žádná velká dramata, ani dějové zvraty. A to může dost lidí nudit. Jde spíš o konverzační seriál, kde občas dojde k souboji, vraždě nebo moru. I když seriál nemá výrazný náboj, tak pro milovníky historie určitě stojí za zhlédnutí. Členové rodiny mají mezi sebou skvělou dynamiku, jejich jednání je uvěřitelné a i vedlejší postavy mají co říct. Část děje se také točí kolem stavby kupole nádherného Santa Maria del Fiore, který je dodnes dominantou Florencie. Druhá a třetí série ukazuje další generace rodiny, ale celkově jde pořád o to samé. Více peněz, více moci, méně ostatních italských rodů.

Ty nejlepší scénáře píše život sám. Proto filmová a posléze i seriálová italská produkce o mafii patří k vrcholům v oboru. Nelze nevzpomenout na Chobotnici (La piovra) – v hlavní roli Michele Placido, která pozvedla televizní seriálovou tvorbu na vyšší level a z představitele komisaře Cattaniho udělala hvězdu první velikosti. A není náhoda, že Michele Placido je i jedním z režisérů neméně kvalitní a oceňované Suburry (seriál vzniknul na základě popularity filmu z r. 2015). Už z dřívější tvorby víme, jak je mafie v Itálii prolezlá systémem jak hospodářským, tak politickým. Seriál si ale všímá i vazeb na katolickou církev se zaměřením na korupci, která je všudypřítomná, a s tím spojené události kriminálního charakteru. Ve třech sériích je pečlivě rozebráno, proč se tak děje a jak. A z toho vcelku mrazí v zádech, jelikož dodnes je nejúčinnější prostředek k získání moci a vlivu pistole u hlavy, nebo kulka v ní. Plusem seriálu je, že odhaluje motivy jednotlivých postav ve vazbě na prostředí, ve kterém žili a žijí. A i přes surovost některých činů přináší příběh o neobvyklém přátelství, které prověřuje řada událostí, až nakonec projde zkouškou nejtěžší.

Suburra je seriál, ktorý by som charakterizoval ako takmer perfektné dielo. Strhujúci príbeh, ktorý ukazuje morálny úpadok ľudí, cirkvi, inštitúcií, politiky v nádhernom hlavnom meste Talianska. Na druhej strane je tam temná až pochmúrna atmosféra mesta, ktoré je ovládané mafiou – a to všetko vykreslené veľmi realisticky a uveriteľne. Postavy, ktoré majú na svojich pleciach svojich vlastných démonov, sú perfektne spracované a skutočné, každá z nich si vytvára sieť vlastných problémov, ktorá sa s pribúdajúcim príbehom stále zväčšuje. Seriál je celkovo veľmi dynamický, má perfektný dej, kameru a postavy, ktoré vám nedovolia sa od neho odtrhnúť, až kým sa nedozviete, ako to celé nakoniec v Ríme dopadne.

Italská tvorba je obecně na super úrovni a tento kousek to jenom potvrzuje. Bohužel jeho pomalý rozjezd spoustu lidí odradí a k tomuto super příběhu už se nikdy nevrátí. Jakmile se to rozjede, tak je Suburra pořádnou jízdou, která nechává v napětí i po skončení série. Vlastně všechno se zastaví až na úplném konci. I přes roztahanost napříč třemi sériemi je příběh promyšlený a smysluplný, což je u něčeho takto komplexního strašně super. Příběh jde s dobou, zachycuje Řím ve všech jeho podobách, všechnu zkaženost zhmotňuje skrze postavy a především odráží skutečnost. Je tedy až děsivé, když si uvědomíte, že to není jen seriál. Drogy, korupce, zkaženost církve, mafiánské a teritoriální boje, vydírání, zákony rodiny, činy proti vlastní vůli, láska ve všech možných podobách, pomsta a jedno dosti nečekané a komplikované přátelství. To všechno v sobě skrývá tento jedinečný italský kousek. Navíc je seriál jiný i svým obsazením, které nemusí na první dobrou sednout každému, ale které nakonec snad až přiroste k srdci. A těch mrtvol, které za sebou příběh nechává… No zkrátka jsem rád, že jsem do seriálu šel, s každým dalším dílem táhl víc a víc. Rozhodně doporučuji zatnout zuby v úvodu, pak už se bude sledovat samo.

L´a amica geniale. Seriál, ktorý dokonale kopíruje svoju knižnú predlohu. Ktorý sa na nič nehrá, neodohráva sa v ideálnom a krásnom prostredí, postavy sú ľudia z mäsa a kostí. Sledujeme príbeh dvoch malých dievčatiek, cez dospievajúce dievčatá až po dospelé ženy. Elena „Lenu“ a Lila viac rozdielne ani nemôžu byť. Ale predsa ich k sebe niečo ťahá a stávajú sa z nich najlepšie priateľky, ale zároveň aj nepriateľky. Je to čokoľvek, len nie obyčajná historická (retro) dráma. Od obyčajného má veľmi ďaleko. Čo ho robí výnimočným, sú postavy a prostredie, v ktorom sa odohráva. Seriál neskutočne vykresľuje atmosféru vtedajšieho Neapola. Je to svet chudoby a násilia. Svet, v ktorom aby človek prežil, je nutné prispôsobiť sa, dodržiavať pravidlá a nevystupovať z davu. Tretia séria sa už chystá a určite bude aj štvrtá.

Na seriál jsem ze všech stran slyšel jen chválu, a tak nebylo těžké se odhodlat ke sledování a přesvědčit se na vlastní oči. Pravdou je, že chvála je rozhodně zasloužená, má to však své ale. Výprava, prostředí, hudba, herci a dokonce i italština – to vše je beze sporu na jedničku. Jenže mě tam chybí zajímavější příběh. Doporučuji, pokud vám stačí zdlouhavé drama o přátelství dvou dívek, které je technicky dokonalé. Pokud čekáte něco víc, tak si nejsem jistý tím, že to dostanete.

Pokud se vám líbil o něco známější španělský seriál Elita, měli byste dát šanci i italskému Baby. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi, díky čemuž je také velmi originální. Vypráví o bohatých studentkách z Říma, které se ve snaze vzdorovat společnosti, ve které vyrůstají, zapletou do dětské prostituce. Baby není typický teenage seriál, jeho hlavní téma je poněkud temnější a znepokojivější než u ostatních seriálů podobného žánru. Seriál ukazuje, jak mohou být dospívající lidé lehce manipulovatelní a že si občas nemusí být vědomi dopadu svých rozhodnutí a toho, co dělají bez ohledu na to, jak dospěle se snaží jednat.

Baby aneb život italské smetánky. Podíváme se do života italských lepšolidí, tedy lidí, kteří mají prachy viz hlavní postava Chiara. Sledujeme, jak se Chiara zaplétá do milostných pletek, jak objevuje svoji ženskou sílu a jak propadá vlastnímu chtíči a touhám. Sledujeme, jak Chiaru přestává bavit hra na hodnou holku a jak chce být prostě sama sebou bez jakýchkoliv omezení. A k tomu ji napomáhá Ludo, holka z horší společnosti. Dívky spojí přátelství a touha po absolutní svobodě a dobrodružství. Sledujeme, jak se pomalu Chiara odklání od toho, co tak dobře zná a co je bezpečné k tomu, co je nové a vzrušující. Seriál vřele doporučuji, jelikož není jiného, který by tak zajímavě znázornil prostředí italské smetánky a tak perfektně vykreslil vztah, přátelství a dymaniku teenage dívek.

Na seriál Baby jsem se začala dívat ze dvou důvodů. Zaprvé mám ráda teenage dramata a po Elite mě Baby zaujal luxusní image a rozvernými středoškoláky. Druhý důvod byla inspirace opravdového příběhu z Itálie o nezletilých dívkách, které nabízely sexuální služby dospělým mužům. Otázkou sexuálního zneužívání se teď docela zabývám a zajímalo mě, jak toto ožehavé téma Italové zpracují. Myslím, že to zvládli velmi dobře. Nejenže seriál ukáže pozlátko rychle nabytých peněz i špínu a manipulaci, které za nimi leží, ale i pohled dvou jinak uvažujících dívek a co je k této volbě vedlo. Je to dobrý mix bezstarostné jízdy středoškolaček a zároveň dospělých a citlivých problémů, kterým čelí nejen ony, ale i jejich rodiče a okolí. Shrnula bych to jako teenage drama s hlubším příběhem o manipulaci a rozhodnutích na hraně etiky. Seriál je asi hlavně pro lidi, které baví seriály o mládeži, co se nudí a dělá blbosti, ale má i zajímavý psychologický přesah.

Je to už nejaký čas, čo som ZeroZeroZero videla a odvtedy som videla straaašne veľa seriálov. Je preto chvályhodné, že zostal vo mne pocit, že to bol pre mňa veľmi zaujímavý seriál a ponúkol mi aj niečo iné, nie len príbehy narkobarónov ďaleko kdesi v Južnej Amerike, ale aj obraz drogového biznisu v Afrike a tu, v Európe, v Taliansku. Sledujeme vlastne cestu narkotík naprieč svetom; tento príbeh je rozprávaný prostredníctvom viacerých postáv. Každá dejová linka a konanie postáv, či už v Mexiku, Afrike, Taliansku… ovplyvňuje snahu hlavných hrdinov dopraviť drogy z USA do Európy a speňažiť ich. Pravdupovediac, nikto tu nie je kladným alebo sympatickým hrdinom, pripadalo mi to až také dokumentaristické a odosobnené… Jednoducho, každá postava je vlastne svojou vnútornou motiváciou zarobiť na drogovom biznise „zlá“ a ak dôjde k trpkému koncu, moc ju neľutujeme. Príbeh seriálu je budovaný zaujímavo, žiadne otravné klišé, je tu dosť akcie, napätia – chcela som vidieť každú ďalšiu časť hry „kto z koho“. Postavy a ich predstavitelia možno každému nesadnú, hlavne ústredná dvojica súrodencov je dosť čudná, ale myslím, že ani nemajú prečo vzbudzovať sympatie. Ak niekomu príde seriál zdĺhavý a s pomalším tempom rozprávania, odporúčam vydržať, pretože hoci nám svet narkotík priam dokonale predstavili napr. Narcos, obraz talianskej Kalábrie a jej mafiánov sa mu vyrovná.

Od Stefana Sollimy (režisér Gomorry a Suburry) nešlo čekat, že natočí špatný seriál. Sice už je to nějaká doba, co jsem to viděl, ale vím, že to bylo o cestě drog a co za tím vším stojí. Kolik lidí je do toho obchodu zapojených, z kolika různých zemí a jak je to vše propojené. Osobně se mi sice více líbily již zmíněné Suburra a Gomorra. V každém případě jde však vidět, že se v tomto tématu tvůrce velice dobře orientuje a umí to prodat.

Nebudu skrývat, že jsem na seriál začala koukat z velké části kvůli hlavnímu představiteli – Aidanu Turnerovi. A přestože jsem z jeho některých kukučů (typu zraněného kolouška) mírně rozpačitá, zůstala jsem. Seriál se snaží z historicky dostupných faktů vykreslit příběh, jak asi mohl vypadat Leonardův život, za jakých okolností mohly vzniknout jeho díla. V dnešní době mi připadá oblíbené z minima informací vykouzlit příběh z úplně jiného pohledu než ty předchozí a tento seriál se o to také snaží. Působil na mě uvěřitelně a Leonardo působil lidsky, až obyčejně, přestože je v příběhu vidět jeho genialita. Ještě jsem nedokoukala, ale doporučuji.

Leonardo da Vinci. Muž plný záhad, ktorého meno pozná asi každý. A o ktorého živote vzniklo už viacero adaptácií. Tentoraz sa seriál zameriava na Leonardov vzťah s jeho múzou. Nejakú historickú presnosť však asi nečakajte. Aj napriek tomu sa seriálu darí prísť s príbehom tohto tajomného muža, ktorého myslenie asi nepochopíme nikdy. Jeho životný príbeh sledujeme prostredníctvom jeho diel, ktoré postupne vytváral, a príbehov, ktoré za ich vznikom stoja. Ich detailné zábery, zábery toho, ako postupne vznikali a nadobúdali svoju podobu, sú neuveriteľné.