Rozhovor s tvůrcem Vikingů: Byli to barbaři?

Michael Hirst, scénárista Vikingů, poskytl serveru The Week rozhovor, ve kterém mimo jiné mluví o tom, proč se rozhodl právě pro téma vikingů, čím jsou tito bojovníci pro publikum zajímaví a jak vnímá herecké obsazení seriálu.

Svou kariéru jste postavil na historických dramatech, např. snímcích o královně Alžbětě nebo seriálech jako Tudorovci či Kamelot, ale zdá se mi, že Vikingové jsou z hlediska Vaší práce trochu odbočkou. Proč jste vytvořil drama o vikinzích?

Vždy mě vikingové zajímali. Poté, co jsem napsal královnu Alžbětu, tak jsem začal psát scénář k filmu o Alfrédu Velikém. Alfréd bojoval proti vikingům, takže jsem přečetl vše, co jsem mohl. Velice mě zaujala jejich kultura a bohové. Bohužel, nebo spíše naštěstí se nezačalo točit a já tedy scénář uložil do šuplíku a čekal na příležitost, kdy ho opět použiji. Zjistil jsem, že je lepší čekat na lidi, kteří přijdou za vámi, než se vydat sám na cestu a zkoušet scénář prodat.

Proč vikingům trvalo tak dlouho, než se stali mezi lidmi populární?

Jedním z důvodů je tak nějak lenost. Musíte hodně hledat a informací není mnoho. Když jsem psal Tudorovce, tak jsem měl k dispozici velké množství podkladů. S Vikingy to však bylo jiné, musíte se více snažit. Lidé, kteří psali o vikinzích, byli převážně křesťanští mniši a ti o nich moc pozitivně nepsali. Vikingové podle výkladů mnichů zkrátka připluli, zničili kostely a pozabíjeli nevinné lidi. Ze zápisů křesťanů je také velice zajímavé sledovat spor mezi bohy pohanů a křesťanským Bohem. Dostal jsem zkrátka úkol, jak vikingům vdechnout zajímavost a sympatičnost.

Jak jste tedy dosáhl toho, aby vikinští hrdinové byli pro moderní publikum sympatičtí a zajímaví?

Cítil jsem, že hodně z vikinské kultury bylo zesměšněno a zkresleno. Byli mnohem více demokratičtější než Sasové a Frankové, kteří uplatňovali tvrdou hierarchickou sociální strukturu. Vikingové měli shromáždění, kde mohl každý promluvit. Jejich postoj k ženám byl daleko více emancipovaný – ženy se mohly rozvést, mohly vlastnit majetek a také vládnout domácnosti. Pak tu jsou jejich technologie. Stavěli překrásné a účinné lodě. Žádná jiná západní společnosti nic z toho nedokázala. Pak samozřejmě objevili stovky let před Kolumbem Severní Ameriku. Bylo zde zkrátka tolik pozitivních věcí, které by se lidé měli dozvědět. Na druhou stranu, je také potřeba říci, že byli obávanými a násilnými válečníky.

Jak jste se vypořádal s Ragnarem – postavou, která je alespoň částečným vyobrazením skutečného dánského hrdiny?

Ragnar byl výjimečným vůdcem. Tvrdil, že je potomkem boha Ódina. Ódin nebyl pouhým bohem padlých válečníků, byl taktéž bohem zvědavosti. Z vlastní vůle obětoval oko, aby se mu dostalo moudrosti. Taktéž se pověsil za krk na strom, aby poznal, jaké to je, když někdo umírá. Seriálový Ragnar má stejný chtíč po zvědavosti. Provádí proto legendární nájezdy, cestuje do vzdálených zemí a plaví se přes otevřený oceán.

Pilotní díl začíná brutálním střetem na bojišti, kde Ragnar vidí, respektive si představuje, jak valkýry sbírají padlé, které poté přenáší do Valhally. Jak by si tuhle fantaskní scénu mělo vyložit publikum, obzvláště když se jedná o sérii z produkce History Channel?

Tyto prvky se v sérii vyskytnou jen sporadicky. Chtěl jsem tím říci, že vidíme svět z pohledu vikingů. Jejich svět byl přeplněn bohy a byli pro ně jako živí, což se odlišuje od křesťanského smýšlení. Bál jsem se, že si publikum bude myslet, že tvořím fantasy. Kdybych psal drama o Kristovi a ukázal, jak vstává z mrtvých, bylo by to taktéž fantaskní? Ne, protože lidé by řekli, že se jedná a křesťanskou víru. Když Ragnar spatří na bojišti valkýry, sbírající padlé, nejsou to kouzla, ale jeho realita – je vyčerpaný, protože bojoval několik hodin. Zkrátka je to přesně to, co očekávali, že na bojišti uvidí, to, co jim někdo vštěpil do hlavy.

Travis Fimmel, herec, který ztvárnil Ragnara, se v žádném ze seriálu neukázal od doby, kdy si zahrál po boku Patrika Swayzeho v sérii od A&E, The Beast v roce 2009. Jak jste ho vybrali pro roli Vikingů?

Měli jsme štěstí. Obsazování bylo velice těžké. Nechtěl jsem ortodoxního hrdinu. Hledal jsem někoho, kdo by viděl skrz oči vikingů, zkrátka to, že byli inteligentní. Travis je nesmírně poutavý a jeho tvář může zobrazit mnoho emocí. Ale vynořil se čistě náhodou. Byli jsme zoufalí. Nebral jsem herce, kteří se zdáli vyhovujícími pro ostatní. Travis byl zkrátka jediný, který četl scénář reálně. Nesnažil se hrát, byl zkrátka Ragnar. Zpětně to vidím tak, že jsme riskovali, protože neměl moc zkušeností. Vsázeli jsme hodně na tuto roli a ukázalo se, že jsme měli štěstí.

Co si myslíte, že si diváci ze seriálu Vikingové odnesou?

Doufám, že se sžijí s postavami, na kterých jim bude záležet. Je to o muži a jeho vztahu k vlastní ženě, dětem a bratrovi, zkrátka velice osobní téma. Jako spisovatel si ze všeho nejvíce přejete, aby lidem záleželo na postavách tak, jako vám. Taktéž záleží na tom, zda se lidé začnou více zajímat o dané období a vikinzích a také, zda je seriál přivede k informacím o jejich kultuře, ke čtení pramenů, což je, když se nad tím zamyslíme, fantastické.

---

Potěšil vás dnešní rozhovor? Patří Vikings mezi jarní novinky, bez kterých si již váš watchlist nedovedete představit?

(Zdroj: The Week)