Povídání s pacientem doktora Hannibala Lectera

Po včerejším doktoru Lecterovi přichází nyní na řadu druhý pán na holení. Dnes se blíže seznámíme s postavou Willa Grahama a především s jeho představitelem, charizmatickým hercem Hughem Dancym.

Dancy si udělal jméno především ve filmovém průmyslu. Kromě romantických komedií jako Confessions of a Shopaholic (Báječný svět shopaholiců) nebo Ella Enchanted (Zakletá Ella) vybíral také hlubší snímky, např. Adam nebo King Arthur (Král Artuš).

Hannibal je jeho prvním výrazným seriálovým počinem. Dříve se Dancy seriálů pouze lehce dotknul hostováním v The Big C. Za zmínku stojí minisérie Elisabeth I (Královna Alžběta), která mu přinesla nominaci na cenu Emmy za ztvárnění vedlejší postavy vévody z Essexu.

Herec nám na následujících řádcích přiblíží nejen svou postavu, ale svěří se i se zajímavostmi ze seriálu a nastíní, jaké to je pracovat s takovými hereckými a tvůrčími hvězdami, které se na Hannibalovi spolu s ním podílejí.

Jak bys svou postavu charakterizoval?

V seriálu hraju roli Willa Grahama. Will je zvláštní agent FBI. Úřad si ho speciálně vyžádá k řešení specifických případů, které se týkají sériových vrahů a extrémních zločinů. Důvodem je fakt, že Will je velmi neobvyklý jedinec. Má talent vcítit se do těchto lidí i jejich obětí. Tímto drží v ruce mocnou zbraň, zároveň ho to však dělá také zranitelným. Když ho poprvé potkáme, vypadá to, že od své profese již odstoupil. Je poražený. Učí. Umyl si od tohoto světa ruce. Nicméně Jack Crawford (Laurence Fishburne, pozn. redakce) se mu objeví u prahu a vtáhne ho zpět do hry.

Co dělá z Willa Grahama tak nadaného detektiva?

Jeho hlava. Má schopnosti, které postrádá většina obyčejných vyšetřovatelů. Dokáže se „ocitnout“ na místě zločinu a dokáže vidět do myslí zločinců, kteří jsou toho činu schopní. Dělá to intuitivně, skoro nevědomky. Myslím, že to znamená, že svou hlavu využívá k chytání kriminálníku, nicméně je tu určitá hranice, po které už sám sebe nedokáže kontrolovat… to je oblast, do které nahlédneme. Začneme objevovat tu šedou oblast Willa Grahama. Část jeho mysli, která je tak nějak kriminalizovaná.

Byl jsi již dříve fanouškem filmů a knih o Hannibalovi?

Viděl jsem pár z těchto filmů, stejně jako ostatní lidé. Věděl jsem, že čerpají z knih. Nikdy jsem si je ale nepřečetl, dokud jsem nedostal do rukou Bryanův (Bryan Fuller, pozn. redakce) scénář. Poté, co jsme o příběhu začali mluvit, jsem šel a přečetl si Červeného draka (Red Dragon), který je prvním románem Thomase Harrise. Je to ta kniha, ve které je Will Graham popsán. Zjistil jsem, že knihy jsou hodně bohaté. Je tam tolik informací, především o postavách, ale i celkově o světě. Uvědomil jsem si, že se Bryan snaží o to, aby zůstal knihám věrný, že chce dále zkoumat jejich svět a stavět na knižních základech. I když možná vytvoří nové postavy nebo tak, myslím, že chce zůstat věrný vizi Thomase Harrise.

V jakém časovém období v knihách se seriál odehrává?

Řekl bych, že začínáme několik let předtím, než se začne odehrávat děj v Červeném drakovi. V románu už se Hannibal a Will potkali dříve. Mají společnou historii, kterou román zmiňuje jen velmi volně. Tvůrci seriálu tuto zmínku geniálně rozšiřují a vytváří plnohodnotnou a dějově bohatou historii, ve které náš seriál začíná.

Čím to je, že zabiják jako Hannibal Lecter tolik přitahuje publikum?

Právě to, čím je. Jako u jiných slavných zloduchů, i Hannibalovi ve skrytu duše přejete, aby uspěl. Dá se říct, že Thomas Harris stojí za zrodem tohoto zabijáckého žánru. Vytvořil něco ikonického, z čeho se nyní stal významný žánr a vytvořil z Anthonyho Hopkinse filmovou legendu. Myslím, že to má co dočinění s faktem, že Hannibal dělá všechny ty extrémní, hrůzostrašné příšerné věci, které si ani nedokážeme představit a o kterých předpokládáme, že pochází z šílené nesvéprávné mysli, a přesto je to člověk, který je v místnosti téměř ten nejrozumnější. Má nad svým jednáním dokonalou kontrolu. V každý moment je tři kroky před ostatními. To, že divák nikdy neví, kdo vlastně je, co ho k činům motivuje a co ho pohání, to je to, co lidi nejvíc láká.

Jak přistupuješ k postavě, která už někde jinde existuje?

Když Willa potkáme v Červeném drakovi, má už postava za sebou několik příšerných věcí, které Thomas Harris ani vůbec nepopisuje. Zmiňuje se o ztrátách, ale o těch se teď ani nebudu zmiňovat, protože se je chystáme natáčet a ukázat v první sérii. Nechci říct, že je ztracený, ale v Červeném drakovi sebou nosí velké břímě. Toho jsem se snažil chytit a přijít na to, kdo byl dříve, než se to všechno stalo. Prostě udělat krok zpátky a ujistit se, že máme prostor, kam se vydat.

Můžeš nám říct, jak ses na svou roli připravoval?

Jako první jsem začal číst knihy od lidí, kteří pracovali ve vědě a zabývali se lidským chováním a profilováním osobností. Začalo mě to hodně zajímat, zvlášť fakt, že tihle chlápci, kteří pracují v oblasti zločinu, boje proti zločinu, že se opravdu snaží držet s kriminálníky krok. Velká část jejich práce je profilování. Sérioví vrazi profilují své oběti, a profilovači profilují sériové vrahy. Celé je to jen hra na kočku a na myš. Přivádí to zpět myšlenku, že existuje jakási tenká rozdělující linie. Tam jsem začal a poté jsem přešel k rozhovorům, vlastně všichni jsme se bavili s vědci, odborníky se zbraněmi, prostě lidmi z oboru. Nejvíc jsem ale těžil právě z těch knih, které mnoho z těchto odborníků napsalo.

Co si myslíš o tom, že ikonická role Hannibala Lectera připadla Madsovi Mikkelsenovi?

No… Mads Mikkelsen hraje roli Hannibala. Mads je fantastický herec, podle mě jeden z mála, kteří dokáží tuto roli zahrát se ctí, protože již ve svých hlavách máme jakési předsudky a vizi, jak Hannibal vypadá. Tuto postavu už dobře známe. Hodně lidí četlo knihy. Hodně lidí vidělo filmy. Proto seriál potřeboval najít někoho, kdo dokáže roli ztvárnit novým svěžím způsobem a kdo se nenechá zastrašit tak silnou a výraznou minulostí. Myslím, že právě tohle je ten správný člověk.

Jaké to je, když máš možnost pracovat s takovým vypravěčem, jakým je Bryan Fuller?

Řekl bych, že Bryan je důvod, proč jsem se tomuto seriálu upsal. Seznámili jsme se již před několika měsíci, ale až poté, co jsem měl načtenou první epizodu. On vzal část příběhu a rozšířil ho kvůli mně, dal mi jasný směr, kterým ho viděl se ubírat. On to vidí všechno, jak to bude pokračovat, jak se příběhy budou proplétat mezi postavy, nemůžu vám to všechno vyzradit, to by byla škoda, ale je to fascinující. Nejlepší je, když ho sami slyšíte, jak o tom mluví, protože je to opravdu báječný vypravěč. A ještě jednu věc jsem o něm zjistil. Má kompletní vizi a nebojí se ji sdílet s okolím. Od té doby jsme stále v kontaktu. Trošku jsem ze začátku váhal, protože jsem si říkal, že tento chlápek mě ke svému příběhu prostě nepotřebuje, nicméně mě oceňuje a je ochotný naslouchat. To není tak běžné. To vše přispělo k tomu, že jsem si řekl, že tento projekt má cenu a že jsem se rozhodl, že chci být jeho součástí.

Jak bys popsal obecné vyzření seriálu?

Bryan má velmi specifický styl psaní a náš režisér David Slade má velmi specifický vizuální styl. Bryan vytvořil způsob, jak vizuálně vyjádřit Willovu schopnost a přístup k místu zločinu. Ve zkratce to znamená, že Will dokáže vymazat svět kolem sebe a vrátit se na místo činu, sledovat zločin prostřednictvím vrahových očí. To je velmi specifická věc, která charakterizuje pilotní epizodu a kterou jsme se rozhodli využít i dále v sérii. David se měsíce připravoval na vizuální stránku věci. Výsledkem je velmi temná barevná paleta. Hodně bohatá. Jde vidět, že o každém záběru pečlivě přemýšlel. Z toho mála, co jsem viděl, i když si dávám pozor, abych nekoukal, nechci stát na opačné straně kamery… ale z toho, co jsem viděl, můžu říct, že to vypadá hodně dobře.

Jak se ti daří balancovat mezi humorem a tak temným předmětem?

Myslím, že to je jedna z věcí, která dělá naši show tak zajímavou. Prostě kráčíme po té tenké linii, na které tyto dvě vlastnosti ladí dohromady. Samozřejmě že se zabýváme situacemi, které jsou významné a často až fantastické, ale přitom nechceme, abychom tíhli k ironii. Na druhou stranu ale nechceme pouze vážný seriál. Chceme se ponořit do těchto dvou hlavních postav, Willa a Hannibala, a sledovat jejich vtipnou soukromou hru. Právě zde seriál přináší světlou i tmavou stránku příběhu.

Jak se knihy prolínají s dějovou linií seriálu?

Od té doby, co jsem si přečetl Červeného draka, všem kolem říkám, že by si knížky měli přečíst první. Tenhle náš startující bod je prostě fantastický. Je to jedno z nejlepších ztvárnění daného literárního žánru, tečka. Lidé spojení s našim seriálem ale ví, že jsme knihy brali jako odrazový můstek, vzali jsme jejich zápletku a snažili se jít více do hloubky. Samozřejmě chceme zachovat co nejvíce věrnosti, ale s tím, že příběh víc otevřeme, řekneme více detailů o postavách, kým byly předtím, než o nich Thomas Harris začal psát. To je náš cíl, naše ambice.

Myslíš si, že si Will a Hannibal vyvinou neobvykle blízký vztah?

Určitě ano. Jsem si jistý, že tam částečně budou hrát roli i romantické prvky. Onehdy jsem řekl Bryanovi, že mi to přijde tak trochu jako Dawson's Creek (Dawsonův svět). Myslím, že hlavní myšlenkou je to, že Will i Hannibal pochází z opačných konců spektra. Zjednodušeně já lovím sériové vrahy, on je sériový vrah. Jak postupujeme, tak samozřejmě přijdeme na to, že máme společného mnohem více, než si myslíme, ale oba jsme v tomto ohledu velmi uzavření. Je jasné, že Hannibal neběhá po městě a neříká lidem o svém koníčku. Já mám zase zvláštní mozek, což výrazně snižuje můj cool level. Pak ale potkám tohohle chlápka, který tak nějak dokáže tohle všechno přehlédnout. Přehlíží všechny mé malé bariéry, které jsem mu předhodil, dokáže mě prostě rozlousknout. A v tom momentě začíná ta pravá sranda.

• Rozhovor s Madsem Mikkelsenem o jeho Dr. Lecterovi(4. 4. 2013)
• Povídání s pacientem doktora Hannibala Lectera
  (právě čteš)
• Rozhovor s šéfem vyšetřovacího týmu(6. 4. 2013)
• Rozhovor s tvůrcem seriálového Hannibala(7. 4. 2013)