Doktor hledá ženu. Značka: scenáristku.
... aneb Proč potřebuje Doctor Who scenáristky?
Sedmá řada britského národního stříbra, Doctora Who, se nedávno stala televizní minulostí. A nabídla spoustu pompézností od „vymazaných“ Daleků přes „Dreamcatcherovské“ rozpolcení Doktora až po poškádlení tím vůbec nejposvátnějším – jménem Doktorovým. A v tom všem se tak trošku ztrácí jeden zdánlivě nevýznamný fakt – ani na jediné epizodě uplynulé řady se scenáristicky nepodílela žena. A to si zaslouží naši pozornost.
Ve skutečnosti dokonce napsala poslední epizodu Pána času žena v roce 2008 (pátý díl čtvrté řady), tedy před pětapadesáti (!) epizodami. Jinými slovy – za éry Stevena Moffata vůbec žádná scenáristka, a od znovuobnovení seriálu v roce 2005 jen jedna jediná (Helen Raynorová).
Není to poněkud hrozivý nepoměr pro tak ikonickou, vlajkovou televizní loď? Situace dokonce přiměla známý Cultbox sestavit žebříček žen, které by svým nesporným talentem určitě přispěly do příběhové truhlice padesátiletého seriálového eposu. Producentka Caroline Skinnerová, která seriál nedávno opustila, přitom deklarovala, že měla v úmyslu do něj zapojit nějaké ty scenáristky, ale „žádná se neobjevila.“ Producent Marcus Wilson ke snaze vybalancování scenáristického nepoměru dodal: „Vzhledem k závazkům na jiných projektech jsme do týmu nemohli získat spoustu scenáristů a scenáristek, které jsme chtěli. Pro nás je to jen o tom, kdo dokáže napsat dobrou Doktořinu, bez ohledu na pohlaví.“
Bezpochyby existují ženy schopné napsat dobrou Doktořinu. Ale tento problém dalekosáhle přesahuje svět Gallifreyana se zálibou v modré planetce vzdálené třicet tisíc světelných let od jeho domova. Stačí zůstat ve světě Doktora – sidequel Sarah Jane Adventures, který vznikl v podstatě jen díky oblibě jmenované Doktorovy společnice (a snaze zaháčkovat do Doktorova universa mladší publikum), neměl za celou svou existenci jedinou scenáristku. Dominanci mužů na tomto poli pak například stvrzuje i další populární seriál z produkce BBC, Merlin – z pětašedesáti epizod této loni zařízlé fantasy jich pouhé čtyři napsaly ženy (z poslední řady pak ani jednu).
Spisovatelka Jenny Colganová, která napsala knihu z prostředí Doctora Who, se vyjádřila v tom smyslu, že je to smutná situace a rozhodně by mělo být více aktivních scenáristek. „Producenti a televizní hlavouni by občas měli být odvážnější a svěřit ženám své ´hračky´. No tak… Margaret Atwoodová, Ursula le Guinová, Madeleine L'Engelová, Audrey Niffeneggerová, JK Rowlingová, Suzanne Collinsová, Stephanie Meyerová… To jsou jasné důkazy úspěchu.“
Pokud tedy existují jasné a nezměrné literární úspěchy, proč tedy ženy nepíší stejný žánr pro televizi? „Hodně tkví v prosté tradici,“ vysvětluje Paul Cornell, který psal pro Doctora Who, Primeval nebo třeba Robina Hooda. „Samotné psaní pro televizi, stejně jako fandomy obecně, bylo z historického pohledu považováno za něco ryze mužského. V obou případech ale tyto stereotypy mizí. No dobrá, možná přetrvávají jako vtípek ohledně fandomů, ale podstata mizí.“ Tvrdí, že se situace zlepšuje se vzrůstajícím počtem žen na vysokých postech v televizním světě. „Myslím, že tyto vedoucí opravdu hledají nové ženské talenty a tak se možná v příštích desetiletích dočkáme nové vlny těchto nadějných scenáristek,“ dodává.
Situace je možná slibnější ve Spojených státech, kde například fantasy ságu Hra o trůny spolukormidluje Vanessa Taylorová. Scenáristky se také podílí na seriálech True Blood a Once Upon a Time.
Autorka a dramatička Stella Duffyová, která na absenci ženských scenáristek a režisérek v Doctorovi Who upozornila na svém blogu, tvrdí, že musí být vědomá snaha posílit zvenčí ty většinou malé hloučky scenáristů. „Chce to víc úsilí. Přestaňte předpokládat, že chlapi to prostě nějak zvládnou. Pokud ženy říkají, že se cítí přehlížené, pokud říkají, že se cítí odstrčené, pokud říkají, že na obrazovce nevidí své názory… Naslouchejte jim a něco s tím udělejte!“ hlásá Duffyová. „Můžeme klepat a bušit… ale pokud nás nepustí dovnitř, nikdy neuvidíme, jak velká by TARDIS mohla být. V tuto chvíli je TARDIS pod nadvládou mužů, takže možná přeci jen nakonec není tak velká.“
Vnímáte absenci scenáristek u Doctora Who a ostatních seriálů jako problém? Která scenáristka či spisovatelka by podle vás seriálu nejvíc přispěla? A je pro vás vůbec důležité, kdo seriál píše, nebo si toho většinou ani nevšimnete?