Fanouškovské photostory The Walking Dead
Jak by to asi vypadalo, kdyby se děj seriálu The Walking Dead odehrával u nás a ne v USA? Parta fanoušků se rozhodla si to vyzkoušet a nafotila úchvatné photostory. Kompletní příběh najdete na jejich webu. My přinášíme rozhovor s autorkou celého projektu, kterou je nesmírně šikovná Silvia Kolesárová.
Jak jste přišli na nápad pustit se do něčeho takového?
Já a můj kamarád (ten, který skončil v photostory pokousaný) jsme velcí fanoušci seriálu The Walking Dead. Často jsme polemizovali o tom, jak by to vypadalo, kdyby se seriál odehrával u nás a ne v USA. Já se momentálně snažím prosadit jako fotografka a tak nás napadlo, že by to mohl být celkem zajímavý a zábavný projekt a zároveň by to pomohlo zviditelnit moje portfolio. Tak slovo dalo slovo a začali jsme řešit produkci.
Kolik lidí se na projektu podílelo?
Celkem nás bylo čtrnáct. Pět kamarádů hrálo přeživší v zombie apokalypse a pět znázorňovalo zombie. A čtyři jsme zabezpečovali produkci.
Jak dlouho to trvá, než se podobný projekt dostane na svět?
Prvotní myšlenka, že bychom něco takového mohli zkusit, přišla minulý rok v květnu. Následoval asi měsíc zjišťování, co všechno bude potřeba zařídit, sehnat a nachystat. Reálná produkce začala začátkem července. Tehdy jsem už měla nastudované základy VFX makeupu, věděla jsem, co objednat, abychom měli krásné zombie (a aby to nebyly jen tváře natřené bílou barvou). Učením se, především z youtube videí a článků na internetu, jsem trávila asi měsíc. Potom přišlo na řadu objednávání a shánění potřebných materiálů. Objednávala jsem makeup na speciální efekty od Kryolanu a obvolávala kamarády, jestli nemají nějaké oblečení, kterého by se chtěli zbavit.
Další zhruba dva měsíce jsme každý víkend jezdili okolo Prahy a hledali vhodné místo. Potřebovali jsme lokaci blízko Prahy, kvůli dopravě a času, ale zároveň to nesměl být park, protože jsme nechtěli děsit lidi, co žijí v okolí. Nakonec jsme se rozhodli pro Klánovický les.
Následovala návštěva Barrandovských ateliérů, kde jsme si půjčili vojenské batohy. Zbraně nám půjčili z FLASH SFX (chtěli jsme totiž, aby vypadaly opravdově a ne jako hračky). Před samotným focením jsme ještě uspořádali „školu pro zombie“, kde jsme trénovali správnou chůzi a různé útoky zombie.
Samotné focení proběhlo v neděli 12. 10. 2014. Bylo docela složité sesynchronizovat si kalendáře, protože všichni pracujeme v reklamní branži, takže jsme nakonec fotili o tři týdny později, než bylo původně v plánu. Začali jsme v 5:30 ráno, kdy jsme měli sraz v mém bytě na Žižkově a kde jsme začali líčit zombie a chystat snídani. Nalíčení jednoho člověka trvalo zhruba jednu hodinu. Pracovali jsme tři na střídačku, podle toho, jak nám zasychal latex a barvy. Zhruba v osm dorazili přeživší, kteří se jen nasnídali a vyrazilo se na místo focení. Tam jsme si připravili zázemí, všichni jsme se převlékli do kostýmů a dokončili jsme je ještě pořádnou dávkou špíny a umělé krve. Fotit se začalo okolo jedenácté a skončili jsme až v šest večer.
Následovalo 6 měsíců (s přestávkami) postprodukce, kterou jsem zajišťovala já (přeci jen se živím jako retušérka a fotografka). Honza, Michal a Martin připravili krásnou microsite na prezentaci fotek a Joey jako rodilý Američan a copywriter napsal všechny texty. Projekt byl dokončený 11. 2. 2015.
To vypadá na spoustu práce, kolik to vůbec všechno stálo?
Pokud nepočítám čas, ale jen skutečně vydané peníze, tak celý projekt stál 12 883 Kč. To zahrnuje VFX makeup, dopravu, půjčovné za rekvizity a nějaké to občerstvení. Všichni na projektu pracovali bez nároku na honorář, protože nás to prostě bavilo.
Co vám to dalo?
Jednoznačně zkušenosti s organizací takhle velkého projektu a samozřejmě spoustu vtipných momentů.
Chystáte nějaké další focení?
Původně jsme celý projekt plánovali jako jednorázovou akci. Pokud by měl ale úspěch, možná bychom se rozhodli i pro pokračování. Možná by tentokrát došlo i na nějaké to video.
Rozhovor byl přeložen ze slovenštiny, za SerialZone jej vedl Fruiko a Silvii za něj děkujeme :)
Celé photostory najde na twde.madeby.sk
I když video autorka slíbila až na možné budoucí příště, tak z focení jedno krátké vzniklo. Dozvíte se v něm, jak celá akce probíhala.
Jak se vám photostory líbilo? A uvítali byste nějaké další?