18. 9. 2015

Slyšte, slyšte: Fargo

Již poosmé Vám přinášíme rozbor seriálové hudby. Již po osmé to bude další kvalitní kousek. Ovšem i mezi kvalitními kousky se dá najít opravdový klenot. A právě o takovém bude tentokrát řeč. Máme tu totiž Fargo!

Slyšte, slyšte: Fargo

Fargo se po odvysílání první řady na jaře roku 2014 stal seriálovým hitem. Zajímavý a napínavý děj volně navazující na stejně skvělý oscarový film z roku 1996, a ještě lepší hudba z něj udělali klenot, který by si žádný fanoušek neměl nechat ujít. A právě na již zmíněnou hudbu se později podíváme. Napřed si ale srovnáme seriál a film. Co mají společného a v čem se naopak liší?

  • Hudba – viz níže
  • Motto – U obou dvou zcela fiktivních děl nalezneme stejné ironické motto, které zní „Tento příběh je pravdivý. Zobrazované události se odehrály v Minnesotě roku 1987 (film) / 2006 (seriál). Na žádost přeživších byla jejich jména změněna. Z úcty k zesnulým byl zbytek odvyprávěn tak, jak se skutečně stal.“
  • Prostředí – Prostředí je taky prvek, který oba dva počiny spojuje. Obojí se totiž odehrává v chladné Minnesotě v zimních měsících, jen s tím rozdílem, že místo filmového Brainerdu se seriál odehrává v Bemidji.
  • Postavy – Jak filmu, tak seriálu vévodí manželský pár, kde muž není tak úplně šťastný a rozhodne se své drahé ženy využít (film) / úplně zbavit (seriál). Ve filmu je tato linka pojata jako snaha přijít k penězům od bohatého tchána tak, že Jerry Lundegaard nechá svou ženu unést. V seriálu se zase Lester Nygaard rozhodne manželky zbavit jednou provždy. I když ne úplně tak, jak to nakonec skončí. Dalším společným prvkem je pak dvojice psychoušů zabijáků, z nichž jeden tak trochu nemluví. A do třetice je tu role těhotné policistky, která má na starosti vyšetřování zmíněných zločinů. Navíc, další věc, která obě díla pojí, je neuvěřitelný vývoj jednotlivých postav. William H. Macy coby Jerry Lundegaard, Steve Buscemi coby filmový Carl Showalter, Martin Freeman coby seriálový Lester nebo Billy Bob Thornton coby Lorne Malvo jsou na konci úplně jiní lidé než na začátku. To, jak dokázali tito herci své postavy od základu překopat, byl skvělý výkon.
  • Děj – Až na pár odboček identická příběhová struktura. Nešťastné manželství → snaha o radikální změnu → psychouš jako zabiják → vražda(y) → policejní vyšetřování, to vše s pořádnou dávkou ironie, minnesotského dialektu a hereckého koncertu.
  • Časový prostor – Konceptu Farga rozhodně prospěla změna formátu na seriál. Zatímco v 90minutovém filmu tvůrci rozjeli až spoustu dějových linek, které se děly strašně rychle a řada věcí by si bývala zasloužila větší pozornost a rozbor, popř. si člověk musel dost věcí domýšlet, 10hodinový seriál měl na to dostatek prostoru. Stejná materie jen na šestkrát větším prostoru tak dostala svěží nádech.
  • Škrabka na autosklo – Mnozí z fanoušků Farga si jistě povšimli té výrazné rudé škrabky, kterou se v obou pořadech označovalo místo uložených peněz. Právě tato škrabka má být podle autorů pojítkem mezi filmem a seriálem, jakož i mezi jednotlivými sériemi seriálu, který je pojat jako antologie.
Fargo
autoři pořadu: Ethan Coen, Joel Coen.
o čem to je: Seriál je pojatý jako antologie, tj. jednotlivé série mají jen pramálo společného a objevují se v nich nové postavy, nová místa a nové zápletky. V centru první řady stojí životem zkoušený a manželstvím znuděný pojišťovák Lester Nygaard z Minnesoty. Jednoho dne se Lester dostane do potyčky se spolužákem ze školy, která předznamená sled až neuvěřitelných událostí. V nemocnici se totiž potká s nájemným zabijákem Lornem Malvoem. Slovo dá slovo a v tu ránu se spouští série vražd, které vyšetřuje místní policie v čele s Molly Solversonovou a Gusem Grimlym. Kdo zabil šerifa, kdo zabil Lesterovu ženu a kdo vydírá místního podnikatele? Na to vše se musí přijít.
rozbor hudby: Stejně jako ve filmu i seriálová hudba stojí na smyčcích. Většina z 28 skladeb ze seriálového alba (což je mimochodem skoro dvojnásobek toho filmového) obsahuje celkem výraznou houslovou linku, která je doplněna piánem a dalšími smyčci jako jsou viola nebo violoncello v podobě výrazného a dost gradovaného doprovodu (Russo tak využíval dynamiky, která například Howardu Shoreovi zajistila Oscara za práci na Pánu prstenů. A právě podobnost s motivy Shora Russoovi někteří kritici vytýkali). Mezi ostatními nástroji lze pak zaslechnout i trombón. Za zmínku stojí i dosti atypické nástroje, jako třeba rolničky, tamburína, xylofon nebo harfa, kterou lze slyšet hned v titulní skladbě.

Hlavním motivem je mollová balada, se kterou přišel už Carter Burwell. Ten navíc celé mollové melodii dodal šmrnc mnohdy až falešnými tóny houslí, které vznikly přílišným přítlakem smyčce. Jeff Russo pak stál před složitým úkolem. Musel už tak geniální hudbu ještě vylepšit, aby neuřízl ostudu jak sám sobě, tak i tvůrcům seriálu a hlavně Burwellovi. Tím největším rozdílem je hlavně ‚vyčištění‘ již zmiňované houslové linky a přidání vánočního nádechu, který třeba z hlavního motivu úplně čiší.

Za zmínku určitě stojí i skladba ‚Wrench and Numbers‘ coby ústřední téma zabijácké dvojice. Od ostatních se totiž dost výrazné liší. Smyčce, ne. Bicí linka, ano, a hodně. Zajímavostí tady je to, že sám Jeff Russo je sice skvělý bubeník, ale právě aby tato dvojka, která v seriálu působí dosti výstředně, měla i adekvátní téma, najal si Ryana MacMillana, kterému dal v podstatě volnou ruku, aby docílil toho, že i skladba se z klasického konceptu bude vymykat. Povedlo se na výbornou. Druhou celkem vybočující skladbou je i téma psychozabijáka Malvoa. Ústřední téma tu není slyšet ani v upravené podobě. Převládají flétny a cinkavý zvuk rolniček. Navíc je skladba o dost pomalejší než ostatní, což jen podtrhuje napínavý a vážný nádech této postavy.
tvůrci hudby: Jeff Russo (* 31. srpna 1969) – Tento talentovaný muzikant proslul hlavně jako kytarista. Až později se začal věnovat filmové hudbě. Krom Farga zmiňme například spolupráci na CSI: Cyber.

Carter Burwell (* 18. listopadu 1955) – Na tomto místě musíme zmínit i autora původního hudebního podtextu. Burwell je dvorní skladatel bratrů Coenových. Kritici nešetří chválou na jeho osobu. Za svou práci byl již nominován i na Zlatý Glób.


Soundtrack seriálu i filmu k nahlédnutí:
Vyjádření poroty

lukascoolarik: Na Fargu se jen těžko hledá něco špatného. Ani soundtrack zde nezklamal. Je poutavý, v seriálu nepůsobí rušivě, právě naopak, velmi přirozeně. Se seriálem má mimo jiné společnou i svou originalitu. Nejlépe mi zní samozřejmě znělka, svou rozmanitost ale dokazuje například skladba Wrench and Numbers. Fargo prostě musíte milovat.

ševča: Co mě na soundtracku zaujalo jako první, byl pocit, že jsem se ocitla někde uprostřed zasněžené pustiny. Nešlo jen o to, že jsem věděla, že tam se děj více méně odehrává, a že to k tomu sedlo, ale způsobila to ta hudba samotná. Dále pak jsem si uvědomila, že autor pravděpodobně jen neviděl seriál, neřekl si, že to by se k tomu a tomu hodilo, ale že opravdu očividně zapřemýšlel, představil si všechny možné situace, který by v seriálu jen mohly nastat, a napsal něco pro každou z nich, při čemž dokázal jednotlivé skladby prošpikovat podobnými tóny, takže každý hned pozná, že k sobě patří. I když já preferuji trochu jiný styl, pořád musím říct, že takhle se to má dělat.

Trifi: Fargo je velmi kvalitní hudební počin. Těžko říct, jestli je to dílko na (častý) samostatný poslech, on je to opravdu těžký materiál, ale to se s kvalitou nevylučuje. Nepozorný posluchač může snadno přeslechnout spoustu zajímavých detailů, ovšem různé variace na ústřední motiv a silné houslové pasáže vzdáleně připomínající Rohanské motivy z Pána prstenů uvíznou v hlavě každému. Zkrátka a dobře, nadprůměrný podklad k nadprůměrnému vizuálu.

phoboska: Som veľkým fanúšikom soundtrackov a preto mi je cťou vyjadriť svoj názor na tieto 2 skvelé soundtracky, ktoré od seba delí skoro 20 rokov, ale napriek tomu sú si veľmi podobné, ale zároveň sú aj veľmi rozdielne. Autorom filmového soundtracku je Carter Burwell, ktorý mimochodom zložil hudbu aj k Twilightu (jediná dobrá vec na celej sérii). Som beznádejne zamilovaná do huslí a preto som si užívala každú jednu skladbu, keďže sláčikové nástroje prevládajú v oboch verziách. Z filmového soundtracku sa mi páčili všetky skladby, nebola tam jedna jediná, ktorá by sa mi nepáčila. Zo seriálového soundtracku ma najviac zaujala skladba Bemidji (Reprise). Netradične znela oproti zvyšku soundtracku skladba Wrench and Numbers, bicie nástroje použité v celej skladbe nám ukázali trocha z toho moderného skladateľského umenia. Musím sa priznať, že filmový soundtrack ma oslovil viac ako seriálový, ale myslím si, že Jeff Russo odviedol skvelú prácu a stal sa dôstojným nasledovateľom skvelej práce Cartera Burwella na pôvodnom soundtracku.

Fargo patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co se dá na poli původního soundtracku poslouchat. Viděli jste seriál a film Fargo? Všimli jste si některých dalších podobností či odlišností? A co hudba, jaký máte názor na tu?

Další díly seriálu
Líbilo se? Tak to dej vědět světu! 
HonZajs000

HonZajs000

Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio.
Poslední komentáře3zobraz všechny 3 příspěvky
Nyx

Nyx

No čo si budeme hovoriť, super článok ;) Klobúk dole Honzo, pekne si to napísal.
před 9 roky
Tulrika

Tulrika

Fargo nemůže zklamat v ničem v hudbě, atmosféře....byla jsem ráda, že jsem si to nenechala ujít
před 9 roky
Další články k tématu

Slyšte, slyšte: Cold Case (Odložené případy)

Slyšte, slyšte: True Detective (Temný případ)

Slyšte, slyšte: The Walking Dead (Živí mrtví)

Slyšte, slyšte: Supernatural (Lovci duchů)

Související seriály
Aktuální články