Slyšte, slyšte: Nejvýznamnější mise NASA

autor pořadu: Ed Fields.

o čem to je: Dokumentární cyklus When We Left Earth: The NASA Missions (NASA: Nejvýznamnější mise) pojednává o nejdůležitějších meznících cest do vesmíru (překvapivě…). Divákovi prezentuje dobývání vesmíru z amerického pohledu po jednotlivých etapách, od vývoje raket, přes cestu na Měsíc, až po raketoplány a ISS, přičemž každé téma má svou kapitolu. Dokument navíc sestává z autentických záběrů a výpovědí zúčastněných. A to z tohoto dokumentu dělá absolutní klenot.

popis hudby: „Šestidílné krátké, ale mistrovské dílo“, jak to jednou nejmenovaný kritik nazval. Psát soundtrack pro cokoliv s velkou vesmírnou tématikou je vždycky mistrovský kousek. Star Wars měly Johna Williamse. Armageddon měl Trevora Rabina a Interstellar zase Hanse Zimmera. Když si vezmeme, jak epické všechny tyto melodie jsou, je jasné, že skládat hudbu pro takové téma není žádné sranda. A své o tom ví i Richard Blair-Oliphant.

Soundtrack stojí na smyčcích. Proč ne, velkolepost a okázalost tyto nástroje skvěle podtrhují a vystihují. Housle, violoncella a další strunné nástroje perfektně vytváří poklidnou (pro dokument důležitou) přesto napínavou atmosféru, do které jsou pak zasazeny osudy amerických astronautů (což opět jen podtrhuje vážnost tématiky). Melodii pak dotváří dechy v podobě tuby a trubek. To vše za přítomnosti temných tympánů, které jsou tak dobře slyšet ve skladbě Coming Home a které bravurně podkreslují happy end. Původní podoba soundtracku stavěla na ostrých trubkách, které nakonec ustoupily do pozadí, a na bicích. Jenže i tyto tóny se mistrovi zdály moc výrazné a po konzultacích bylo potřeba hudbu trochu zjemnit. Autor s více než 50členným orchestrem dokázal na pouhých šesti! skladbách vybudovat velkolepé dílo plné patriotismu, napětí, očekávání a velkoleposti. Nutno dodat, že co do patriotismu, ani Richard Blair-Oliphant si nezadá se Stevem Jablonskym coby mistrem v hudební propagandě Spojených států. Na rozdíl od něj ale Richard nekopíruje svá témata, a tak je každý kousek, ať už skladba Heroes skvěle gradující od začátku do konce a naprosto fantasticky vystihující epičnost cest do vesmíru, nebo Drowning s ostrými smyčci a dechy, úplně odlišný s jednoduchým smyčcovým lajtmotivem. Pár skladeb je rychlejších, další zase zvolní, aby divák měl prostor zpracovat vizuál, který hudba doprovází.

Soundtrack vznikal ve spolupráci s Richardovými přáteli Benjaminem Wallfischem, který působí též v oblasti filmové hudby a zde se chopil role dirigenta, a s Hilary Skewes, která dohlížela na aranžmá a na hudebníky. Na tomto trojlístku je vidět, že Richard se nebál experimentovat. I když věděl, že stojí před obrovsky náročným úkolem, obklopil se mladými talenty a vyplatilo se.

tvůrce hudby: Richard Blair-Oliphant – Jeden z autorů zaměřujících se převážně na tvorbu hudebních podkladů pro dokumenty, od námi popisovaného soundtracku, přes How the Universe Works (Jak funguje vesmír) až po I Shouldn't Be Alive (Přežít!). U filmů ho skoro nenajdeme. Za svou práci na tomto soundtracku byl nominován dokonce několikrát na cenu Emmy. Když už je řeč o Emmy, sám se postaral o hudební doprovod během předávacího večera těchto cen v roce 2010. Richard je známý svou prací s obrovským hudebním tělesem, přičemž se dokáže vyvarovat monstróznosti a přebujelosti. I přes to, že pracuje s více než 50 nástroji, hudba působí jednoduše a klidně. Řada kritiků mu ale vyčítá až moc velkou inspiraci Michaelem W. Smithem (díky vlasteneckému nádechu) a mistrem velkých těles Howardem Shorem (díky výraznější smyčcové lince).

lukascoolarik: Těžko hledám slova. Původní soundtrack k NASA: When We Left The Earth mě zanechal chladným a dalo by se říct, že mě ani ničím nezaujal. Hlavně mě ničím nepřekvapil, vzhledem k tomu, že jde o záležitost s vesmírnou tematikou a já měl už před přehráním jistou představu o podobě soundtracku, v níž jsem se nezmýlil. Neříkám, že jde o dílo nekvalitní, jen mě v tomto případě soundtrack příliš nenadchl.

ševča: Hudba typická pro žánr. Klasický podkres pro momenty amerického hrdiny. Osobně mi připadá malinko neoriginální, neslyším nic, čím by se odlišovala od jiných podobných skladeb žánru, avšak to je možná úmyslné. Je to hudba k dokumentu, má jen podkreslit fakta a naznačit pocity, které by divák měl cítit. Pokud by byla příliš dobrá, příliš výrazná, odvedla by pozornost.

phoboska: Orchestrálny soundtrack, za ktorý by sa nehanbil ani hollywoodsky blockbuster. Soundtrack mi miestami pripomínal tvorbu Steva Jablonskeho a ako milovníčka filmovej hudby som si skutočne prišla na svoje. Najväčšie plus pre mňa, bolo použitie čela a huslí, toto sú 2 moje najobľúbenejšie nástroje a v tomto soundtracku sa skvelo dopĺňali a dokreslovali napätú atmosféru. Z celého soundtracku som mala pocit veľkoleposti, pri posluchu som čakala, že sa predo mnou objaví niečo monumentálne, niečo čo zmení svet. Keď zoberieme do úvahy o čom seriál je, tak si myslím, že autor odviedol kusisko dobrej roboty a atmosféra, ktorú pomocou hudby vytvoril sa hodí k tématike seriálu.

Thierry14: Skladby jsou velice pěkně složené. Pan Richard Blair-Oliphant je složil s náležitým citem, jak je u něj známo. V soundtracku je cítit drama a vzrušení. V malé míře mi připomíná Armagedon a přiznám se, že mi z ní nabíhá husí kůže pokaždé, když ji slyším. To prolínání instrumentálních nástrojů s basovou linkou je úžasné.