17. 4. 2016

Slyšte, slyšte: Daredevil

Měsíc utekl jako voda a my vám opět přinášíme nové vydání naší pravidelné rubriky. Protentokrát se vydáme po stopě ďábelské znělky.

Slyšte, slyšte: Daredevil

Po úspěšném tažení v minulém roce, se letos neméně úspěšně vrátil na obrazovky Net­flixu seriál Da­redevil, proto jsme si pro vás v nejnovějším vydání naši pravidelné rubriky připravili rozbor jak po hudební stránce, tak po stránce vizuální. Takže nastražte uši a oči, začínáme. 

Za posledních pár let je velkým hitem natáčet komiksové adaptace. V některých případech se jedná o úspěšná díla, poté tu máme kategorii Dá se na to koukat a také kategorii, o které se ve slušné společnosti nemluví. Do této kategorie patří i filmová adaptace komiksových dobrodružství Matta Murdocka alias Daredevila.

Tenhle „skvost“ z roku 2003 nám přinesl všechno možné, jen ne příjemné pocity. Nejeden člověk si z kina krom popcornu odnesl také pocity zklamání a zajisté si pokládal otázku, proč se proboha Darede­vil tváří, jako by po nehodě ztratil kromě zraku i zdravý rozum. Nebojím se říci, že právě kvůli filmu z roku 2003 se většina lidí seriálové adaptace Dare­devila bála, a já se řadím mezi ně. S odstupem jednoho roku a dvou sérii je ale třeba uznat, že seriálová adaptace má s tou filmovou jen pramálo společného, a to je dobře. Na rozdíl od filmu, seriál klade důraz na propracovaný scénář a věrohodné bojové scény bez použití zbytečných CGI efektů. Co se hudební stránky týče, film vsadil na tehdy moderní Nu Metalové skupiny jako P.O.D., Evanes­cence, Nickel­back a mnoho dalších.

Na rozdíl od filmu se seriál ubírá spíše cestou podmazové a klasické hudby, ale občas se vyskytne i moderní kousek. Samostatnou kapitolou je pak seriálová znělka, bez které si už mnoho z nás ani nedovede představit začátek seriálu, a právě jí se v následujících řádcích budeme věnovat.

Daredevil
autor pořadu: Drew Goddard 
o čem to je: Mladí, začínající právníci Matt Mur­dock a Foggy Nel­son se rozhodnou svou troškou přispět na pomoc upadající části New Yorku, Hell's Kitchen. Zatímco Foggy přis­pívá svou troškou jen jako právník, Matt, ač s hendikepem, bojuje proti zločinu i jinými prostředky. I když by se mohlo zdát, že bez zraku toho člověk asi moc nevybojuje, pro Matta to neplatí. Ztrátu zraku mu kompenzuje zlepšení ostatních smyslů až do té míry, že vidí více než běžný člověk. Rozhodne se proto tuto výhodu využít a jakožto maskovaný hrdina bojuje proti bezpráví, které panuje v ulicích Hell's Kitchen.
popis znělky: Zkomponovat znělku tak, aby se hodila do tématiky seriálu, není vůbec jednoduché. Autor se v tomto případě opravdu trefil a ukazuje nám trochu ze svého hudební­ho umění. Znělka v sobě nese směs moderna a klasiky a skvělým sekun­dantem je vizuální zpra­covaní úvodní titulkové sekvence.

Znělka je, co se nástrojů týče, velice jednoduchá. Autor si vystačil pouze s elektronickou zvukovou stopou, synte­zátorem, meta­lofonem a houslemi. Již na začátku znělky můžeme slyšet trochu toho moderního umění. Elektronická zvuková stopa je doplněná meta­lofonen, jenž postupně jakoby ustoupil do pozadí a nahradí ho s podobnými tóny syntezátor, který ale působí o něco temněji. Meta­lofon navozuje zpo­čátku uklidňu­jící pocity, ale při následném přechodu na syntezátor tóny nabírají na intenzitě, až dospějí do stádia, kdy na vás skladba působí dosti naléhavě. Již zmíněná e­lektronická stopa dodává celé skladbě nádech mystična a navozuje hororovou atmosféru, což je ale vzhledem na zaměření seriálu dosti lživé.

Housle dodávají znělce nádech klasiky a zároveň zvyšují již tak naléhavý podtón. Housle jindy použité na zjemnění sklad­by, jsou tentokrát v roli zlých hochů, kteří vás nenechají přetočit skladbu bez výčitek svědomí. A aby se neřeklo, že skladatel do kompozice nevložil srdce, tak tenhle ho tam vložil doslova, a to rovnou namísto tak často používaných bicích nástrojů. Tlukot srdce, ozývající se každých pár vteřin, je skvělým zpes­třením na pohled možná jednoduché skladby, ale v konečném důsledku velice propracované.  Řeknete si, copak tohle může stačit na skladbu, která má reprezentovat seriál? Ano, může a reprezentuje ho opravdu se ctí, a to nejen po hudební stránce. Řinoucí se tmavě purpurová barva, která tak trochu připomí­ná krev, vytváří postupně rozličné obrazce. Na začátku můžeme vidět bohyni práva Iustitii a postupně se za pomoci purpurové tekutiny vytváří například Brooklynský most a různé dominanty Hell's Kitchen, až se nakonec dostane i na samotného Ďábla, který povedenou sekvenci ukončuje. 

Vizuál ve spojení s hudbou v konečném důsledku vytváří vcelku povedené dílo, které ale může pro některé znít až moc jednoduše a tudíž splynout s jinými skladbami. Mně osobně se znělka jak po hudební, tak po vizuální stránce velice zamlouvá a hudební kompozice mi místy připomíná díla Hanse Zimmera, ale autor se má ještě hodné co učit, aby se dostal na úroveň fenomenálního Zimmera.
tvůrce znělky: John Paesano (1977) – Filmový skladatel, který zkomponoval hudbu k filmům Labyrint: Útěk, jeho pokračování Labyrint: Zkoušky ohněm a také k seriálu Dragons: Riders of Berk (Jak vycvičit draky), za který získal v roce 2013 Annie Awar­d (obdoba Osca­rů v animované tvorbě).


Zde si můžete poslechnout popisovanou znělku:

Vyjádření poroty

HonZajs000: Znělka Darede­vila odpovídá vcelku dobře vyznění seriálu. Je temná, hraje na vážnou strunu a sází na pocit napětí úzkosti. Decentní rudý vizuální doprovod celkovou atmosféru dobře doplňuje, ale ponechme ho stranou. Znělka celkově působí zajímavě, to ano, ale ač graduje ze sólo metalofo­nu (alespoň myslím, že se jedná o něj), na členný smyčcový koncert, což je vždycky plus, melodicky se jedná jen o variaci čtyř tónů v jednotlivých rozkládaných pasážích. Hudebně je znělka ve výsledku taková neslaná nemastná a nezapamatovatelná. Čtyři tóny sice nejsou mnoho, ale i tak se s nimi dá bravurně kouzlit, jak nás třeba takový Hans Zimmer mnohokrát přesvědčil. Bohužel Paesa­nova témata taková holt bývají a nakonec se mu všechna slévají do jednoho, neboť si jsou neuvěřitelně podobná. Proto také stále ještě čeká na svůj velký breakthrou­gh na filmovém plátně.

La.Volpe: Kdybych Darede­vila nesledoval, tak bych myslel, že je to znělka k hororovému seriálu. Já mám z ní teda celkem respekt. Ale přece jen je Daredevil hodně temný seriál, ke kterému se tento typ znělky hodí. Dokonce si myslím, že to grafické provedení je jedno z nejoriginál­nějších, co jsem měl možnost u nějakého seriálu vidět. Ale stále se nemůžu zbavit pocitu, že se mi ta znělka nelíbí.

lukascoolarik: Jedním slovem: dokonalost. Více slovy: znělka k seriálu výborně sedne a patří k těm, které při sledování zkrátka nelze bez výčitek přeskočit. Okamžitě navodí atmosféru, jenž Daredevila provází, a postupně graduje, dokud nedojde na svůj konec. V kombinaci s grafickým zpracováním jde zkrátka o výborný počin.

MountainLionet: Mě osobně znělka ničím nezaujala. Co se zvukové stránky týče, jistě se ztratí v průměru těch ostatních. Jediné, co k ní můžu říct, je to, že je z ní patrná naléhavost a to je na znělku dost málo. Alespoň pro mě.

ševča: Znělka velmi dobře sedí k úvodním titulkům. Jak se v té tekoucí červené barvě odhalují obrysy budov a nakonec Darede­vila samotného, k tomu je naprosto perfektní. Ta dramatická gradující melodie vystihuje celkem i to zoufalství, které jsem cítila i přímo v seriálu. Jenom to cinkání, nebo jak to nazvat, mi připomíná až dětskou naivitu, kterou jsem v seriálu nějak nepostřehla. Efekt je to dobrý, to jo, dobře to zní, ale už to méně sedí k duchu seriálu samotného.

Naše porota má ze znělky smíšené pocity. Jak jste na tom vy? Patříte k těm, kteří ji přetočí, nebo si ji dokážete vychutnat?

Další díly seriálu
Líbilo se? Tak si to nenech jen pro sebe! 
Nyx

Nyx

Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio.
Poslední komentáře11zobraz všech 11 příspěvků
abbs

abbs

Miluju tenhle seriál a znělka byla dokonce jeden z důvodů proč jsem ho začala sledovat:) dostane mě do...
před 8 roky
Adík

Adík

Někdy si nechám celou znělku běžet (a to nikdy u žádného seriálu nedělám). To pak zavřu oči, dám zvuk...
před 8 roky
mastrx

mastrx

Intro od Johna Paesana je skvělý.Hned mi přirostl k srdci a rád si ho poslechnu. Nevím proč každý...
před 8 roky
Další články k tématu