17. 3. 2017

Zpětný pohled na historii Akt X: Tehdy a teď

Mulder a Scullyová se loni po letech opět vrátili zpět ve snaze znovu uvěřit. Jak jim to šlo?

Budeme-li hovořit o významných milnících televizní zábavy, start seriálu Akta X v roce 1993 bychom určitě našli v první desítce. I kdyby jen proto, že popohnal kariéru Davida Duchovnyho, a tím zadělal na další hity, jako je Californication nebo Aquarius. Nebo pro nezapomenutelnou znělku Marka Snowa, kterému se povedlo do několika tónů vtlačit snad víc mysteriózna, než nakonec figurovalo v samotných epizodách. Těch do dnešního dne vzniklo přes 200, přičemž duchovní otec seriálu Chris Carter se nějakým způsobem podílel na všech a režíroval i onen nepříliš kvalitní celovečerák Akta X: Chci uvěřit (2008). Po něm již opravdu jen ti nejskalnější z fanoušků věřili, že by se Duchovny a Gillian Anderson mohli vrátit k rolím Foxe Muldera a Dany Scullyové, aniž by to neskončilo naprostým fiaskem. Chris Carter se ovšem rozhodl, že to tak nenechá, a po necelých čtrnácti letech od premiérového vysílání poslední epizody deváté série se postavil do čela revivalu, respektive série desáté.

Šestidílná událost bohužel nevykročila pravou nohou. První epizoda se totiž neomezila na to, aby smysluplně přivedla agenty speciálního oddělení FBI pro paranormální jevy zpět do akce, ale pokusila se o určitou aktualizaci seriálu jako takového. Křečovité dovysvětlování některých případů z minulosti, spřádání komplikovaných konspiračních teorií a snaha popsat, jak to bylo s pokusem Muldera a Scullyové o rodinný život, vede k podivnému mišmaši, po kterém nic z toho, co jste o Aktech X tušili, nezůstane na svém místě. Pravda nicméně během tohoto úvodu zůstala tam venku, takže s druhou epizodou už je zase vše jinak. Nebo přesněji řečeno – není jinak vůbec nic.

Třebaže okolnosti, za jakých se Mulder a Scullyová vrací do úřadu pro vyšetřování paranormálních jevů, nedávají velký smysl a rychlost, s jakou seriál zajede do starých kolejí, je ještě nesmyslnější, Akta X jsou na začátku roku 2016 najednou zpátky. Stejně tak neutuchající skepse, která už přes dvacet let brání ústředním FBI agentům uvěřit v mimozemšťany, i specifický humor, s nímž tvůrci sami shazují přiznaně béčkový ráz seriálu. Na scénu sice výrazněji vstupují moderní technologie a internet, takže je oscilace mezi seriózně vyhlížející konspirační paranoiou a komediálním naháněním sci-fi bizarností z filmů Eda Wooda častější, veškeré aktualizace jsou ale spíše iluzorní a povrchní. Doopravdy a v kontrastu s novodobým trendem přinášet seriály mnohdy propracovanější než leckterý film se s 10. sérií vrací Akta X taková, jaká byla na svém vrcholu – tedy přes ono mysteriózní ladění především zábavná.

V mnohém slaboduchá a balancující na hraně parodie, ale rozhodně maximálně funkční coby oddechová záležitost. Lépe ten revival vlastně ani dopadnout nemohl.

Pět věcí, které jste nevěděli o Aktech X:

1.) V reálném světě jsou role obou „agentů“ zcela převrácené. Zatímco David Duchovny se považuje za skeptika, Gillian Anderson je spíš otevřená nezodpověditelným záhadám světa. Sice se nehlásí k žádné víře, nicméně souhlasí, že existují věci, které člověka přesahují.
2.) Jméno Dany Scullyové je odkazem na slavného baseballového konferenciéra Vina Scullyho. Postava sveřepé agentky FBI se však vzala odjinud. Chris Carter se nechal inspirovat statečnou agentkou Clarice Sterlingovou v podání Jodie Foster z Mlčení jehňátek.
3.) V desáté vzpomínkové sezóně se objeví také klasická postava „Kuřáka“. Jeho představitel William B. Davis kvůli této roli vzal v roce 1993 cigaretu do ruky dvacet let poté, co se zlozvykem skoncoval.
4.) Ve znělce je na „průkazech“ obou agentů uvedeno Federal Bureau of Justice, United States Department of Investigation, nikoli Federal Bureau of Investigation, jak zní oficiální název FBI. To proto, že napodobování průkazů FBI, byť třeba jen pro potřeby filmu, je trestným činem.
5.) Jediný, kdo od začátku prosazoval přítomnost Gilian Anderson, byl Chris Carter. Producentům přišla malá, obyčejná a málo sexy.

Akta X za zvuků legendární znělky znovu otevřel sám Chris Carter, tvůrce dvou zřejmě nejslavnějších agentů FBI. Původní sestavu doplňuje Mitch Pleggi jako náměstek ředitele FBI Walter Skinner a William B. Davis jako legendární „kouřící muž“.

Diváci zděšení, ohromení, vděční a šťastní

Podle tvůrců umožnily návrat Akt X po tolika letech změny, které v poslední době proběhly na obrazovkách. David Duchovny, Gillian Anderson i Chris Carter se shodují, že vše začalo být možné realizovat ve chvíli, kdy bylo jasné, že místo kdysi obvyklých čtyřiadvaceti epizod diváky uspokojí i šestidílná minisérie.

„Dost nám během příprav pomohlo i to, že jsme se smířili s tím, že Mulder a Scullyová nebudou pár. Už spolu prostě nežijí. Mulder působí na první pohled trochu samotářsky, zatím Scullyová pracuje v nemocnici, kde asistuje při operacích, jenže je cosi znovu svede dohromady. Po devíti letech vysílání seriálu a dvou filmech stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Deset měsíců, které zabere natáčení jedné běžné seriálové řady, se tak smrsklo na tři měsíce. Ty strávil štáb předloni v létě po letech opět v kanadském Vancouveru.“

Dobře napsané drama, thriller i komedie

Při sledování desáté série dojde každý divák k momentu, kdy se alespoň na chvíli ocitne ve vzpomínkách klidně i dvacet let starých, kdy měla Akta X tu největší šťávu. Sám Duchovny ale tvrdí, že záměrem nebylo natočit jen „odkaz“, ale mini sérii, která je zajímavá sama o sobě. Nemá smysl se vracet jenom kvůli pár mrknutím a narážkám na minulost jako – Pravda je tam venku nebo – Chci uvěřit. Účelem bylo vytvořit životaschopný seriál, který se uplatní i v dnešní době. Aby byl dobrým, napínavým dramatem, thrillerem, komedií, hororem a vlastně čímkoli, čím Akta X můžou být. Garantuji, že při zhlédnutí minimálně tří epizod z desáté řady uznáte, že se to povedlo!

Hvězdy, které stvořila Akta X

David Duchovny a Gillian Anderson ušli od konce natáčení seriálu, který je oba proslavil, každý kus cesty. Duchovny má za sebou třeba další seriálový úspěch jako sexem posedlý Hank Moody, zatímco Anderson odešla do Londýna budovat divadelní kariéru. Návrat k ikonickým postavám brali oba jako zpestření svých pracovních životů. Ať se ale oba jakkoli brání tomu, že to nejsou ti staří známí agenti FBI, sami se můžete přesvědčit, že přece jen jsou.

Nicméně Mulder i Scullyová se v nových Aktech X potkávají se svými mladšími verzemi, agentem a lékařkou, kteří je možná jednoho krásného dne v seriálovém světě „plnohodnotně“ nahradí.

S nádechem Milénia či American Horror Story

Na natáčení se kromě Chrise Cartera podíleli producenti a scenáristé Glen Morgan (Milénium), Darin Morgan (Milénium, Hranice nemožného) a James Wong (American Horror Story). V nových epizodách přibyli k původnímu základnímu ansámblu herci, jejichž tváře můžete znát z jiných populárních seriálů. Například Joel McHale (Zpátky do školy), Robbie Amell (Flash) a Lauren Ambrose (Odpočívej v pokoji), vedle nich se v epizodních rolích objeví Annabeth Gish (Akta X, The Bridge), Annet Mahendru (Takoví normální Američané), Rhys Darby (Flight of the Conchords) nebo Kumail Nanjiani (Silicon Valley).

Blíže k třem novým tvářím:

1.) Agentka Einsteinová (Lauren Ambrose)

Těžko říct, jestli si tak tvůrci připravují půdu pro budoucí Akta X bez Muldera a Scullyové, nebo prostě jen chtěli udělat fanouškům radost pohledem na to, jak kdysi tihle dva u FBI začínali. Nicméně agentští nováčci Miller a Einsteinová jsou jejich příjemnou reminiscencí. Ryšavou lékařku, vědkyni a skeptičku, která při bádání nepřipouští nic mimozemského a vše se snaží vysvětlit pozemskými přírodními zákony, ztvárnila Lauren Ambrose, jejíž dosud nejznámější rolí byla asi Claire Fisherová v seriálovém dramatu Odpočívej v pokoji.

2.) Agent Miller (Robbie Amell)

Další agent FBI, který je bez předsudků a hlavně bezmezně věří ve svět paranormálních jevů, je pro Muldera jako dar z nebes. O to víc, když Foxovi navzdory jeho paličatosti zachrání agent Miller život. Parťáka agentky Einsteinové si zahrál kanadský sympaťák Robbie Amell, který se proslavil rolí Stephena Jamesona v seriálu Lidé zítřka nebo postavou Freda Jonese ve filmu Scooby Doo! Prokletí nestvůry z jezera.

3.) Tad O'Malley (Joel McHale)

Na Mulderově straně je i internetový zpravodajec Tad O'Malley. Jeho představitele, herce a komika Joela McHalea, můžou znát seriáloví fanoušci ze sitcomu Zpátky do školy, který u nás vysílal Smíchov.

„Psal se rok 1991, když scénárista a režisér Chris Carter začal koketovat s myšlenkou natočit seriál o paranormálních jevech a mimozemšťanech. Právě tehdy totiž profesor z Harvardu John E. Mack vydal článek, v němž tvrdil, že až 3,7 milionu Američanů mohlo být uneseno mimozemskými návštěvníky. Do dvou let vznikla Akta X.“

Chci uvěřit … aneb Jak to tenkrát bylo?!

Lidé tohle téma hltali. Plnilo stránky novin, časopisů, v televizi nevysílali nic jiného. Bylo by hloupé jejich nadšení nevyužít. Režisér si při tvorbě připomínal aféru Watergate a na jejím základě napsal pilotní díl s agentkou FBI v hlavní roli, v níž už viděl Gillian Anderson. Jenže producenti chtěli vyšší, nohatější, blonďatější a prsatější herečku, než byla tehdy čtyřiadvacetiletá Gillian. Tak začal lítý boj, ze kterého nakonec vyšel Carter jako vítěz. V čem ale neměl příliš jasno, bylo obsazení jejího kolegy. Původně to měl být podivín, vyšinutý profesor. Nakonec ale post získal David, který se touto dobou nacházel na univerzitní půdě na Yale. Verdikt zněl jasně. Půjde o pohledného, chytrého, vzdělaného a psychicky naprosto zdravého muže, který prostě jen věří nevysvětlitelným věcem.

Spousta cen, Milénium a dva filmy

Akta X během devíti let posbírala šestnáct cen Emmy, pět Zlatých glóbů a především si dokázala vybudovat nespočet fanklubů po celém světě. Příběhy, které Carter nemohl využít pro Akta X, přesměroval do svého dalšího projektu, seriálu Milénium. V roce 1998 se objevila v kinech i celovečerní Akta X a o deset let později následovalo pokračování s podtitulem Chci uvěřit, jehož natáčení si užívali filmaři i fanoušci.

Filmovou dvojku Akt X střežili tvůrci jako oko v hlavě a bylo překvapující, že naprosto loajální k informačnímu embargu byl celý filmový štáb čítající stovky členů. Na internetu se sice objevily záběry z natáčení, na nichž se třeba povalovala na place maska vlkodlačího monstra, dlouho ovšem nebylo jasné, zda ji senzacechtivým slídilům nepředhodili jako matoucí návnadu sami filmaři. „Užívali jsme si spekulace, které o filmu kolovaly. Když se fotky na internetu najednou zjevily a nebylo možné se dopátrat autora, začali fanoušci spekulovat, že byla nastrčena. Jiní zase tvrdili, že stvůra skutečně ve filmu bude. Bylo by bláhové, kdyby tvůrci nepřilili olej do obou ohňů,“ vzpomíná jedna ze scénáristek.

Kanibal, hlíst a černý olej

Fanoušci vzpomínají na Akta X nejen kvůli dvěma hlavním aktérům, ale také kvůli „příšerkám“, z nichž se v mnoha případech staly televizní legendy. Fox s Danou šli po stopě pěkné řádce prapodivných stvoření. Jedním z nejslavnějších je zřejmě Eugene Tooms – kanibal, který si jednou za třicet let potřeboval doplnit vitamíny lidskými játry. Nevídanou popularitu si mezi fanoušky získal i přerostlý humanoidní hlíst, který za svůj vzhled vděčil černobylské radioaktivní katastrofě. Přebývá nejradši v obřích stokách, a třebaže ho Mulder zabije, on si na konci epizody zvesela a velmi čile plave odpadem do světa. Zásadní roli hraje v mytologii seriálu i černý olej, inteligentní mimozemská látka, s jejíž pomocí chtějí mimozemšťané ovládnout naši planetu.

Nikdo si nedovolí pochybovat o tom, že Akta X byla a jsou jedním z nejvlivnějších seriálů v televizních dějinách. O jeho popularitě ani nemluvě. Tento popkulturní fenomén se vysílal od roku 1993 do roku 2002, tedy dlouhých devět let, a v jeho vrcholné formě, především v prvních pěti sezónách se sledovanost Akt X dokázala vyšplhat až devětadvaceti milionům párů očí na epizodu. Platí ale, že se v posledních letech Akta X utopila ve vlastních spletitých pletichách, i tak to nezměnilo význam, jaký měla tato série pro svět televizních seriálů. Právě přes ufologická X-Files se totiž jejich tvůrci podařilo dostat na obrazovky "velký věk zábavy, který na stříbrném plátně započali Steven Spielberg a George Lucas svými filmovými superhity.

Nelze tvrdit, že by Chris Carter byl zkraje kdovíjak zapáleným příznivcem spikleneckých teorií se zelenými mužíčky. Sci-fi ani nečetl. Byl redaktorem časopisu Surfing Magazine a nadšený sportovec a podobné věci ho vůbec nezajímaly. Byl člověkem, který dospíval v době časů studené války, trpěl poměrně zdravou dávkou skepse vůči průhlednosti zákulisí nejvyšší politiky. Nicméně i tak na počátku své scénáristické kariéry začínal ve studiích Walta Disneyho především u rodinných komedií a k stříbrňákům a mimozemským invazím se měl dostat až později. Cartera učaroval výzkum amerického psychiatra Johna E. Macka, který se zabýval bádáním ohledně „mimozemských únosů“. Jedna z jeho hypotéz byla, že v průběhu let mohly být návštěvníky z hvězd ze Země „ukradeny“ až tři miliony osm set tisíc lidí, a přesně na této vizi se také rozhodl postavit svůj nový seriál. Přesto ale Akta nejsou zcela originálním počinem – Chris Carter při jejich tvorbě do jisté míry vycházel ze zapomenutého seriálu ze sedmdesátých let Kolchak, v němž stejnojmenný reportér pátral v ulicích Chicaga po upírech a dalších paranormálních entitách. Otec Foxe Muldera a Dany Scullyové jen vsadil na mimozemský život. A jeho pilotní díl za dva miliony dolarů s relativně ostříleným třiatřicátníkem Davidem Duchovny a se začínající a zcela neznámou Gillian Anderson sklidil neuvěřitelný úspěch. Rupert Murdoch a další nejvyšší představitelé stanice FOX mu prý při interním promítání dokonce tleskali ve stoje. Žádný jiný seriál totiž dřív nedokázal přinést tolik napětí a lákavých konspirací naráz. Tehdy se zrodila Akta X, seriál, který vnutil světu myšlenku, že pravda se skrývá tam venku.

Svým způsobem se měli Fox a Dana vrátit již dřív. Jejich snímek Akta X: Chci uvěřit totiž slavil v roce 2008 docela slušný úspěch, a proto se brzy začalo hovořit o možných pokračováních. Jen byl původně v plánu další celovečerní film. A třebaže televizní stanice FOX o podobný formát nestála, zatímco Gillian a David se nechali slyšet, že na hraní v celé seriálové sezóně nemají čas ani síly, Carter se ve svém snažení nevzdal. Jen trpělivě vyčkával a v roce 2013 veřejně ohlásil, že se mu nakonec podařilo uspět. Jen tedy za pomoci kompromisu. Desátá „vzpomínková“ řada má totiž pouze šest epizod, i tak se do nich ale jejich tvůrcům podařilo nacpat vše, co mají fanoušci X-Files rádi.