Novinka pod lupou: Atlanta

Další depresivní kousek. Hlavní hrdina je hrozně divný. Vůbec nevím, co si o něm mám myslet. Líný floutek, který nechce pořádně makat, ale když se naskytne příležitost, tak je ochotný se přetrhnout? Divné. Jeho morální kompas je taky otravný, i když chápu, že má sloužit jako opozice proti prostořekému talentovanému bratránkovi.

Ačkoliv jde o půlhodinovku, Atlanta je spíše drama než komedie, což se dá poznat už z traileru. Jediným vtipem v pilotu jsou rozhovory hrdiny s rodiči, když se baví o tom, jak je synek jen vyžírá a zanechává jim nespláchnuté exkrementy v záchodě. Možná snad raději zůstat u 100% dramatu, než poslouchat tohle.

Co je ale o to horší, že se Atlanta přesně trefuje do vkusu amerických kritiků. Chvála se na seriál pěje ze všech stran, takže předpokládám, že opět půjde o jeden z kousků, které nikoho krom kritiků nezajímají, ale jelikož vyhrávají jednu cenu za druhou, dočkají se dlouholetého obnovování.

To už ovšem Atlanta bude muset zvládnout beze mě. Příběh mě nezaujal, postavy jsou nesympatické snad úplně všechny a není tu ani vkusná zábava, kvůli které by se sledování dalo vydržet.

• příběh nedokáže zaujmout
• nesympatické postavy
• suchý humor by byl fajn, kdyby ale byl kapku vkusný

Na Atlantu jsem se docela těšil, hudební seriály mám rád… jenže tohle není hudební seriál. Je to půlhodinová komedie, která má hudbu v pozadí, jak jen to nejvíc jde (v pozadí příběhu, ne v pozadí… jako v pozadí). Namísto hudby samotné se řeší produkce, řeší se osobní problémy manažerů, zpěváků, djů v rádiích… a ze všeho nejvíc to připomíná Ballers.

Ano, Atlanta je v podstatě Ballers bez Rocka, místo fotbalu hip-hop a s celým ansámblem vyměněným za černochy. Hlavní postava Earn Marks v podání Donalda Glovera je nudná, až to bolí, za celý pilot se nedokázal nějak projevit, mluví, jako by měl zároveň půl úst zavřených, a až ke konci pilotu ho začnete odlišovat od ostatních. Do Ballers pak Atlantě chybí i vizuál prostředí – zatímco Ballers je seriál z prosluněného Miami, Atlanta je černá i ve dne (tohle není myšleno rasisticky).

I když má Atlanta napsáno, že je to komedie, za celý pilot se nezasmějete. Pokud v tom už budete hledat humor, jde spíš o humor vyplývající ze situací, nehláškuje se zde, nevtipkuje (v podstatě ani není proč). Vtip opravdu nenajdete a po čase vám dojde, že ho není ani z čeho vytvořit.

Co je ale o dost horší, je fakt, že se u téhle komedie budete nudit. Dlouhé úseky bez dialogů, během kterých se nic nestane, když už se dialog objeví, je prázdný a v podstatě zbytečný. Po odsledování budete mít pocit, že ke znalosti dílu vám stačil textový popis seriálu a trailer, protože víc opravdu nedostanete. Seriál jako takový není strašný, jen ho řadím do kategorie Ztráta času.

• v podstatě nic
• nudné dialogy
• žádný vtip
• vykrádačka Ballers

Atlanta je, jak již žánr napovídá, hudební komedií. Právě hudební složka seriál může odlišit, ale také mu výrazně uškodit, pokud není „poslouchatelná“. Dá se říct, že jsem vyrůstala obklopena hudbou, a proto se na tento aspekt dívám možná ještě víc. Stanice během prvního vysílání nasadila rovnou dvě epizody (podobnou taktiku volí v našich končinách ČT) a hudba sice nebyla něčím, co bych volila pro každodenní poslech, ale do seriálu perfektně zapadla a ani často opakující se motivy neobtěžovaly. „Hlavní“ skladba Paper Boi (kterou tak trochu nenávidí i Alfred) je taková mile zvláštní, přesto zábavná. To, že stanice divákům přinesla dvojitou dávku, je vidím jako geniální tah, neboť to navnadí diváky a tvůrcům dává prostor logicky uvést a započít příběh, takže nic není kvůli snaze posunout se příští týden dál zbytečně uspěcháno a vše dává smysl.

První díl je v podstatě o tom, jak Earnest, napůl bezdomovec, s malou dcerkou, který má po svém boku ženu, která se vůbec netají tím, že s ním ve svém životě příliš nepočítá, a Alfred, který je sice ve svém městě úspěšný rapper, ale přece jen touží prorazit někam dál (i když ran už rozdal dost), začínají spolupráci a pomalu ale jistě se z nich stávají „komplicové“. Občas doslova. Ale k Earnestově smůle je „Paper Boy“ hrdým majitelem zbraně, kterou se nebojí použít, a z fanoušků má radost jen ve chvíli, kdy se zrovna jedná o pěkné ženy. Dvojici ještě doplňuje Darius, Alfredův „manažer“, který vypadá, jako kdyby byl neustále pod vlivem drog. I když on asi vážně bude… Kouzelné je, že právě tyto věci snad možná ještě přidávají postavám na sympatičnosti.

Komedii z mého pohledu vytváří hlavně chvíle, kdy si člověk až říká: „Jak je tohle vůbec možné?“. Jako příklad uvedu tajemného pána v autobuse se sandwichem. Nebo scénu z věznice, kdy si jeden ze zatčených všimne, co je vlastně jeho bývalá zač. I když ona i tamní vězeňská úředničina vyvolává úsměv.

• Earnest, Alfred a Darius
• narážka na Flo-Ridu potěšila
• přiznaná trnitá a ne zrovna čestná cesta ke slávě
• lehká ujetost
• postava Van