Novinka pod lupou: Za sklom

Naše první slovenská NPL, jupí! Za sklom je poměrně slušný začátek. Předem přiznám, že nemám moc s čím srovnávat, ale tak nějak automaticky předpokládám, že česká a slovenská tvorba jsou hodně podobné, takže budu vycházet z toho. Kdyby to nebyla pravda, klidně mě v diskuzi opravte a házejte příklady, co je jinak, budu jen ráda.

Hned první scéna začíná akčně. Bohužel napětí jaksi chybí. Je to dáno naprostým, ale naprostým tichem. Asi dvě minuty tam policisté pronásledují pachatele, pak se s nimi mlátí, ale v mezidobí neřeknou ani slovo. Jakože ani výkřiky typu „Stůj!“ „Běž tudy!“ „Au!“, prostě nic. Není k tomu ani žádná hudba, takže ticho vynikne o dost víc. Už tady jsem byla docela otrávená, zvlášť při pomyšlení, že mě čeká dalších 63 minut čistého času.

Musím ale říct, že následně se to zlepšilo. Stala se z toho klasická kriminálka, kterých je v USA pět na každém prstu. Nic světoborného, ale neurazí, obzvlášť na slovenské (československé) poměry. Hlavní hrdina mi strašně moc připomínal Nicka Stokese, a to jak vzhledem, tak i postojem, mimikou v tváři a hláškami. Ostatní mě víceméně nezaujali, resp. po zhruba čtyřech dnech po zhlédnutí už si je ani nějak moc nevybavuju. Jen vím, že jejich šéfka neměla absolutně žádnou autoritu, což je asi krapánek problém.

Téma bylo zvoleno chytře. Uprchlíci posledních pár měsíců patří k nejpropíranějším mediálním tématům, takže nevidím nic špatného na tom, že se z toho rozhodli těžit i tvůrci Za sklom. Případ vypadá dobře. Líbí se mi, že půjde o serializovaný příběh, i když jsem nad tím v průběhu sledování hodně přemýšlela. Už to vypadalo, že se tento případ uzavře, ale v posledních deseti minutách přišel zvrat a poslední scéna, ač po zvratu očekávaná, otevřela další pole možností.

• aktuální téma
• serializovaný děj
• slovenský Nick Stokes
• tichý úvod nenalákal
• zbytečně dlouhá stopáž – moc dialogů na úkor akce a svižného tempa

Nepamatuju se, co přesně bylo první českou novinkou v této rubrice, ale pokud mě paměť nešálí, Za sklom je prvním zástupcem slovenské tvorby. A ani já zatím nevím o tolika kouscích, které by mi k srdci přirostly natolik, abych si plánovala jejich sledování. Ale to bohužel hlavně z toho důvodu, že se k člověku zpráva o existenci prostě nedostane.

Tentokráte jsem ovšem upozornění někde zachytila a ke sledování mě ještě o trochu víc přilákalo jméno Tomáše Maštalíra, protože jsem sice moc slovenských seriálů neviděla, ale zrovna Dr. Dokonalý (či Ludský) patřil mezi ně, tudíž mě tak nějak zajímal ten posun za tři roky.

Za sklom je syrové, spíš než slova nechává k divákům promlouvat atmosféru. Taková znělka začíná ve čtvrté minutě a upřímně v ní zazní víc slov než do té doby v samotném seriálu. První případ je vybrán velmi odvážně. Téma uprchlíci pořád a stále vyvolává velké vášně jak na jedné, tak na druhé straně. Překvapivým prvkem je i to, že divák už skoro od začátku zná identitu vraha a tím pádem se nevyhne přemýšlení o tom, čím dnešní příběh vlastně skončí, vzhledem k tomu, že vyřešení případu z pohledu kriminalistů už by bylo trochu málo.

Hlavní postavy, Noro a Maxo, jsou v mnoha ohledech takoví ti typičtí drsňáci, kteří se neřídí žádnými pravidly (tohle je trochu škoda, chtělo by to už nějakou inovaci). Ani jednomu se nedá upřít charisma, zajímavé jsou dokonce i vedlejší postavy. Příběh poutavým způsobem dotvářejí i příběhy z osobní roviny policistů, občas je ale škoda, že člověk začne mít pocit, že něco z toho se tam zkrátka nehodí (například rozhovor o půjčce na dovolenou).

• riskantní případ
• ve většině případů povedené ukázky mimopolicejní­ho života
• sympatické postavy
• překvapivý konec
• hlavní dvojice, která se neřídí pravidly a je ultimátně drsňácká, je už trochu klišé
• téměř neustále hrající hudba, občas doplněná takovými výplňkovějšími zá­běry

K tomuto seriálu som sa dostal úplnou náhodou. Nevedel som o ňom nič, ale už z prvých, viac-menej pozitívnych reakcií na internete som si povedal, že to musím skúsiť.

Začnem mínusmi, ktoré budú skôr technického charakteru – ako prvé mi skoro vypálil oči chaotický strih a kamera pri rýchlejších scénach, čo sme mohli vidieť hneď na začiatku pri naháňačke. Pri kriminálkach, kde sa podobné typy scén vyskytujú často, to kazí dojem z výsledného diela. Ďalším mínusom boli tzv. tiché súboje. Tiché údery pri bitke boli fakt divné, a tak som pri týchto scénach, ktoré práveže majú človeka nabudiť a udržať si jeho pozornosť, zaspával. A asi najväčším mínusom pre mňa boli komparzisti. Hlavne tí, čo sa im dostalo aj nejakej tej repliky. To bolo niečo hrozné. Neverím, že sa na Slovensku nenájdu ľudia, ktorí by to vedeli zahrať bez toho, aby to znelo tak vyumelkovane.

Ako taký protipól bolo hlavné osadenstvo, ostrieľaná trojica Maštalír, Koleník a Magálová mali veľmi dobrú chémiu. Herecky som s nimi v podstate nemal problém, akurát im to kazili tí random komparzisti. A za zmienku určite stojí aj mafián Bongy, ten herec si to očividne užíval a aj mu tá rola sedela. Aj keď to tak možno hneď nevyzerá, tak sa jedná skôr o temnejšiu kriminálku, čo bude určite viac posilnené v nasledujúcich epizódach. To je len a len dobre. Samotný príbeh vyzerá byť zatiaľ OK, je tam nejaké to vyšetrovanie, drsní policajti a na pozadí sa začína rozvíjať väčšia zápletka, ktorá časom určite prejde do popredia. Najviac však zaujal nečakaný zvrat na konci pilotu (áno, už aj slovenské seriály prebrali tento nový trend :D).

• hlavné obsadenie (Maštalír, Koleník, Magálová, Ondrík)
• záber z vtáčej perspektívy hneď v úvode pri naháňačke v sklade
• temná kriminálka
• chaotický strih v rýchlych scénach (au, moje oči)
• komparzisti, hlavne tí, čo mali nejakú repliku (aj ja by som to zahral lepšie)
• tiché bitky (post-produkcia, haló?)