Novinka pod lupou: Semestr

Zrovna minulý měsíc jsem koukala na Web Therapy, takže mám tento koncept seriálu ještě v živé paměti. Přesto se mi zpracování stále líbí, protože podobný styl, kdy se příběh odehrává výhradně na obrazovkách počítačů, kromě Web Therapy snad ani neexistuje, nebo si zrovna nic nevybavuju.

Semestr však dokáže zaujmout i příběhem. Skvěle ukazuje naši moderní dobu, kdy v podstatě žijeme multitaskingem. Musíme si v nabitých dnech najít čas na školu, práci i přátele, takže je nejjednodušší vše zkombinovat dohromady. Ale láska je pořád na prvním místě. Naštěstí nežijeme ve světě, v němž potkáte toho pravého, dáte mu pusu a je konec. Do vztahu přichází různé překážky, jako třeba, hmm, semestr v zahraničí.

I když jsem nezažila úplně to stejné, byla jsem dva roky v podstatě taky ve vztahu na dálku. A to, co řešili hrdinové v Semestru, mi přišlo až podezřele povědomé. Nejistota, lehká paranoia, přece jen nikdy nevíte, co ten druhý dělá, když není zrovna s vámi. A když vám neřekne o sexy kamarádce/spo­lubydlící, tak k tomu má asi důvod. A pak je z toho trapná, leč neskutečně trefná a vtipná scénka, protože pravda vždycky vyjde najevo :D

Myslím si, že Semestr bude perfektním seriálem, který bych mohla sledovat se svým mužem. Protože on je úplně on a já jsem úplně ona (dokonce i to studium filmu sedí, diegetický/ne­diegetický zvuk mám v malíku :D). Už u pilotu se ukázalo, že já stojím na její straně, on stojí na jeho straně a budeme se o tom hádat, což je vždycky strašně vtipný (ještě že nás nikdo neslyší :D ).

• koncept
• příběh
• postavy
• skvěle to odráží reálný život
• Proč ho měla na Skypu vzůru nohama? Vždyť to ani nejde! :D Štvalo mě to :D

Semestr je v rámci Novinek pod lupou asi první novinkou, u které jsem v době psaní názoru měla pilot zhlédnutý dokonce dvakrát. Poprvé jsem ho viděla už někdy ke konci září, kdy Seznam rozesílal odkaz s prosbou o hodnocení, a podruhé po oficiální premiéře. Nedlouho před druhým sledováním jsem se dočetla, že se u novinářské projekce prvních tří epizod přítomní novináři smíchy popadali za břicha, což mě lehce překvapilo, protože ač vím, že věci často a rychle zapomínám, myslela jsem, že zrovna toto by mi v hlavě zůstalo. Jak je to tedy se Semestrem?

Jeho zpracování je vskutku originální, světu mladých se zatím přiblížil snad nejvíc ze všech. Děj zobrazující se přes obrazovky přenosných elektronických zařízení sice naláká mladou generaci, ale stejně si nejsem jistá, jestli se Streamu (a tvůrcovi především) tento riskantní krok vyplatí tolik, jak by si asi přál.

Když si člověk odmyslí všechny moderní technologie, přes které se seriál promítá, děj působí lehce plytce a nevýrazně. Samozřejmě, máme jen dvacet minut a dva faktory (příběh a zpracování) a v popředí zkrátka nemohou být oba, protože to dost dobře nejde, jenže Semestr má ten problém, že svým zpracováním nedostatky neupozaďuje, nýbrž je vlastně naopak zvýrazňuje. Však přiznejme si – člověka při sledování holky, jak brouzdá po Facebooku, jak komunikuje s ostatními přes facetime, Skype, cokoliv,… prostě napadne, že ta holka vlastně nic nedělá.

Postavy jsou ale jinak sympatické, nejvíc se mi do tohoto světa hodí mile hloupoučká módní bloggerka Pavlína, ale ani Amálie, Damián a Šimon nenudí. A ač jsem Semestru vyčetla jistou plytkost, musím ho pochválit za to, že ten studentský život vlastně vystihuje dost dobře.

• originalita, zajímavý koncept
• zajímavé postavy
• vystihnutí studentského života a poznávání
• z toho mála, co displej nabízí, toho vytěžili docela dost
• plytkost a nevýraznost příběhu
• zpracování na utáhnutí seriálu prostě nestačí
• není radno věřit řečem o sitcomu, vítězí spíš realističnost (i různé omyly postav působí pouze úsměvně)

Semestr není úplně typická produkce Streamu, která většinou sestává z krátkých, do deseti minut dlouhých zábavných videí. Naopak, je to pokus vytvořit vlastní dramatický počin a nesklouznout přitom k levné zábavě. A to se zde daří.

První, co vás udeří do očí je vůbec samotná forma vyprávění. Děje se tak skrz facebookové konverzace, facetimové videorozhovory, Skype a další nástroje moderní komunikace. Koncept to nový není, úspěšně s tím už začal třeba Web Therapy, ale na druhou stranu Semestr jde dál a využívá jak více aplikací, tak i pohyb po monitoru – rozhodně bych nechtěl připravovat scénář a graficky zpracovávat jednotlivé díly.

Ostatně scénář dialogů je něco, co seriál staví výš než běžnou produkci. Příliv nových vět se v podstatě nezastaví a téměř každou chvíli vás pobaví, i když jde v podstatě jen o konverzaci dvou lidí, co spolu mají vztah. Tenhle fakt sice na první pohled může indikovat jistou infantilnost probíraných témat, překvapí vás ale přístup Amálie, která inteligencí daleko převyšuje ostatní. Ti ostatní se snaží být z pohledů tvůrčího týmu běžným průměrem českých studentů, což… je právě nosnou věcí celého seriálu.

Seriál totiž neláká na příběh odloučených milenců, neláká na formu vyprávění prostřednictvím screenů obrazovek notebooků, on láká na něco jiného, co vám nemusí být na první pohled úplně zřejmé. Láká na samotné postavy, které se chovají sebevědomě, vrhají se do životních situací bezhlavě a bez zkušeností, okamžitě odsuzují a o nezajímají se o to důležité, jen o to, co chtějí sami. V podstatě je to perfektní příklad názoru starší generace na tu mladší, věčné téma střetu dvou světů oddělených jednou částí života. Osobně netuším, jak na postavy reagují jejich reální vrstevníci, ale stačí pár let věkového rozdílu a některé, ať už názorové nebo životní aspekty postav vám nebudou úplně příjemné.

Co mně osobně přijde jako lehce přehnaná věc, jsou výplňové sekvence vyhledávání jednotlivých věcí, o kterých postavy mluví, na internetu. Je opravdu zvláštní, když si někdo, kdo mimochodem mluví o Kennedyho projevu v Berlíně, hned ten projev vyhledá a pustí. Samotné akce při práci ve vyhledávačích mi taky přijdou šíleně rychlé – chápu ale, že při normální rychlosti by se člověk unudil.

Semestr příjemně překvapil. Podle popisu sice nenaláká, ale minimálně podle prvního dílu se rozhodněte, zda stojí za sledování. Letos jsem už viděl horší počiny a v rámci české kotliny nic podobného nenajdete.

• zpracování
• dialogy
• šíleně happyhipsterský přístup
• lehce předvídatelný konec pilotu