8. 7. 2012

Top 12 nejnebezpečnějších vesmírných lodí

Bez nich by padouši nebyli superpadouši. Bez nich by seriáloví hrdinové měli o polovinu míň práce. Vesmírný kocábkosalon z první ruky. Náš letní seriál plný různých srovnání začíná a věřte, že se máte na co těšit!

Jak všichni víme, bez pořádné vesmírné lodě by to nebyl ten pravý sci-fi seriál. A bez pořádné záporácké vesmírné lodě, ze které by se rozklepala kolena i terminátorovi, by to nebyl zapamatováníhodný seriál (co jiného jsme jako malí kluci dělali, porovnávali lodě, no ne?). Pojďme si je tedy nějak zrekapitulovat a porovnat.

Do finálového kola naší minisoutěže postoupilo dvanáct nejmasivnějších, největších, nejnebezpečnějších, nejvíc destruktivních, nej… prostě dvanáct lodí, u kterých si při pohledu na ně nejspíš naděláte do kaťat jak mimina.

12. Alianční křižník

Začneme nějakou lehčí váhou. I když se to možná některým nemusí zdát, poslední místo a chvost našeho žebříčku obsadil alianční křížník ze seriálu Firefly (fanoušci Plenitelů prominou).

Všimli jste si, že alianční křižníky vypadají téměř jako létající město? Aby taky ne, třída Tohoku byla vyšší než širší (což u lodí není zas tak obvyklé). Na výšku měřila 800 metrů a na šířku jen nějakých 300. Loď se skládala z pěti spojených mrakodrapů. Výzbroj si nevezla žádnou, ale mohly z ní startovat dvě letky stíhaček. Na ovládání křižníku stačilo 40 lidí a v nejhorším případě mohla loď pojmout až 40 000 pasažérů. Nádrže lodi uvezly až 55 tisíc tun paliva. Loď stála půl miliardy aliančních kreditů. I přes to všechno se jí Hnědokabátníci vyhýbali jako čert kříži.

11. Dread Cruiser

Jedenácté místo je trochu sporné, protože základnu nikdo nikdy v akci neviděl. O co je méně nebezpečná ona, o to více jsou však nebezpeční její obyvatelé.

Vypadá jako Hvězda smrti z Hvězdných válek, ale je ze seriálu Troopers. Pobývají na ní všichni následovníci Dreadlorda Sinistera (ti, kteří ještě žijí). S nebezpečností této obrovské stanice je to ale na štíru – je nebezpečná spíše vlastním lidem, než někomu v okolí. Nikdo ji nikdy neviděl střílet. Dokáže ale ničit lodě tažným paprskem. Rozměry – 2000 kilometrů na výšku, 2000 kilometrů na šířku. Počet obyvatel neznámý. Díky šéfovi Sinisterovi se však tento počet rychle snižuje. Holt zabíjení je jeho vášeň. Pokud si Dread Cruiser pustíte k tělu, nepočítejte s příliš dlouhým a šťastným životem. Larry, Chase, Reich a další mu totiž v té destrukci zdatně pomáhají.

10. Scarranský dreadnought

I přes velkou snahu se na víc než na desáté místo nepodařilo dosáhnout Scarranskému dreadnoughtu. Přesto jde o velice slušný výsledek a Dreadnought je první zástupce top ten.

Gigantická bitevní loď tvořila jádro flotily Scarranského impéria. Byla dvakrát tak větší než Mírotvůrci jejich protivníků – na délku měla 3 400 metrů, na výšku i na šířku shodně 1 000 metrů. Loď, vypadající jako koule spojená s válcem posázeném spoustou kanónů, byla využívaná hlavně v Scarransko-Mírotvůrčích válkách. O kterém seriálu se to teď bavíme? Správně, je to Farscape. (Špatně, je to Farscape, pokud jste Farscape netipovali…) Na každém dreadnoughtu působila posádka čítající 20 000 lidí, mohla však vézt dalších 500 pasažérů. Co loď ale nadháněla ve velikosti, to ztrácela v palebné síle. Ta byla téměř stejně velká, ne-li nižší než u Mírotvůrců. I když v hangárech ukrývala Strykery, většinou se v boji muselo spojit více dreadnoughtů, aby porazili jednoho Mírotvůrce. Zde platí, že velikost není vše.

9. Cylonská basestar

Možná se vám po následujících řádcích objeví na tváři údiv, možná začnete spřádat plány na odrovnání mé osoby dopisovou bombou. Je ale pravda, a to uvidíte, že cylonská basestar na lepší než deváté místo nemá. V seriálovém universu se vyskytly lodě, které basestar… více než překonaly.

Možná nejpřekvapivější umístění v poměřování sil lodí. Deváté místo obsadil jediný zástupce Battlestar Galacticy v žebříčku, cylonská basestar. Tyto do opačných směrů spojené dvě šipky ve tvaru písmene „Y“ byly základním kamenem cylonských sil. Sama o sobě byla basestar technicky mnohem vyspělejší, než samotná battlestar. Na svých ramenech mohla nést až 864 Raiderů (útočných letounů). Krom Raiderů se basestar spoléhala hlavně na rakety, jak konvenční, tak nukleární. Mohla je pálit z celkem 220 věží, které měla rozmístěné po svém povrchu. Z taktického hlediska ale spoléhala primárně na Raidery – byla přímo určena k překvapivým útokům a výsadkům. Loď sama se může měnit – při vstupu do atmosféry se jedna její polovina natočí tak, že loď potom získá tvar písmene Y. Hvězdicovitý tvar využívá spíše jako pohotovostní a bojovou pozici. A samozřejmě vás nemůžeme ochudit o rozměry. Basestar měří na délku 1030,7 metru a na výšku 265,17 metru.

7.-8. Anubisova mateřská loď

Další velice známý objekt, tentokrát ze seriálu Hvězdná brána SG-1. Tento seriál vyslal do hlavní soutěže mnoho svých zástupců, kteří se téměř okamžitě stali favority. Na děleném sedmém místě se umístil jeden z nich.

Seriál Hvězdná brána jako by byl tvořen lidmi s komplexem méněcennosti, protože těch „opravdu velkých“, „silných“ a „jedinečných“ lodí nabízí více než dost. Kromě asgardského křižníku O'Neill, který byl vlastně zničen dřív, než stihl být dostavěn, v podstatě podobně rychlý osud mající Apophisovy mateřské lodi, zákeřné orijské mateřské lodi (která sázela víc na efektivní zbraně než na vystrašení soupeře) nebo antické tříkilometrové krásky Aurory, se zde dá najít i jedna, která předčí veškeré ostatní lodě. Jedná se o základnu Anubise, napůl Goa'ulda, napůl Povzneseného. Stejně jako Jack O'Neill neměl rád ty „hady v hlavě“, tak ani Anubis neměl rád Jacka O'Neilla a vůbec celé lidstvo. A protože mu to už tak destruktivně pálí, usmyslel si, že rozjede nad Zemí velkou střílecí párty a přibere do ní i svoji dvoukilometrovou macandu. Ovšem nebyla by to ona, aby neměla v záloze nějakou vychytávku. Tato loď totiž dokázala ze zdánlivě bezvýchodné situace, kdy byla obklopena více než tuctem Ha'taků Spojených sil Vládců Soustavy, vyváznout bez škrábnutí. Krom samozřejmých hangárů (pro 50 goa'uldských stíhačů a 50 Al'keshů, goa'uldských bombardérů) a desítek děl, vlastnila i jednu superzbraň, díky které dokázala elektrickým výbojem odrovnat libovolný cíl v libovolném počtu… na takřka libovolnou dostupnou vzdálenost. Anubisovu superzbraň dokázala zneškodnit malá diverzní akce SG-1, která pomocí F-302 vylepšenou o Jacka O'Neilla v křesle pilota sestřelila chlazení jádra, a to potom explodovalo. Zkázu celé lodi dokonaly Ba'alovy síly, když se Anubis snažil uniknout z Kelownie. Naneštěstí si ale pořídil novou, se kterou potom napadnul Zemi. Jack O'Neill ale s pomocí antického křesla v Antarktidě celou Anubisovu flotilu (mateřskou loď a více než 30 Ha'taků) zničil.

7.-8. Malevolence

Na stejném místě jako Anubisův drobeček se umístila loď, kterou by chtěl mít ve výbavě jistě každý, komu kdy spolužáci namočili hlavu do záchodu. Vypadá hrozivě, jmenuje se hrozivě a v akci… se musíte hodně otáčet, aby vám život neprotekl mezi prsty, zatímco se budete vyhýbat jejím útokům.

Hned z placu na nás LucasArts ve Star Wars: The Clone Wars vyvalili nejničivější separatistickou loď všech dob. Malevolence, vlajková loď hraběte Dooku, těžký křižník třídy Subjugator, toho času ve velení generála Grievouse, měřila 4 845 metrů na délku a pohánělo ji 16 motorů. K její výzbroji patřilo 500 turbolaserových baterií (standardní destruktory třídy Venator, které v té době byly ve výbavě Republiky, měly na délku 1 137 metrů a 52 laserových kanónů). Když se tedy zaměřila na jakoukoli loď ve svém okolí, té pak pomohl nanejvýš skok do hyperprostoru a bezhlavý útěk. Co je ale hlavní – na bocích měla dva iontové pulzní kanóny, které dokázaly zneškodnit elektroniku na jakékoli lodi kolem. Krom toho disponovala extrémně silným tažným paprskem a nákladovým prostorem pro stovky supích droidů. Posádku lodi pak tvořilo 900 bitevních droidů. Loď se zúčastnila celkem 4 bitev, než byla roku 19 BBY (před bitvou u Yavinu) zastavena admirálem Yularenem a výsadkem Anakina Skywalkera.

6. Borgská krychle

A teď už nastupují opravdu těžké váhy, aneb tahle garáž na loď by vás vyšla asi opravdu draho. Borgská krychloidní krychle, životní sen instalatérů, obsadila 6. místo!

Národ Borgů byl odjakživa tak trochu levicově zaměřený – všechna ta „společnost“ a „společné vědomí“… borgské bitevní lodi byly úlem více než 130 000 asimilovaných jedinců, kteří se chovali jako jeden organismus. Když se Enterprise v čele s kapitánem Picardem poprvé setkala s touto lodí (rok 2366, konkrétně hvězdné datum 43989.1), byla celá posádka ohromena velikostí lodi. Aby taky ne, krychle má objem 28 kilometrů krychlových – to dává každé hraně krychle téměř 3 kilometry. Oproti „malinké“ USS Enterprise-D (642,5 metru na délku, 42 palub, 1 014 členů posádky a příslušníků jejich rodin) působila jako Goliáš proti Davidovi. Sám Picard se s borgskou krychlí setkal již dříve, ale i když velel Enterprise, nejmodernější lodí Federace, proti borgským štítům s proměnnou frekvencí nic nezmohl. A stejně tak, jako se Borgové dokázali bránit, mohli se i adaptovat na neměnné frekvence štítů jiných lodí a díky tomu jimi proniknout. Proto byl pro lodě Federace nejlepší obranou útěk. Diváci mohli borgskou krychli vidět jak v Nové generaci, tak i ve Voyageru a filmu Star Trek: První kontakt.

5. Replikátorský křižník

První pětka, jde do tuhého! Přivítejte černého koně soutěže, štírka, který se dokázal protáhnout až na páté místo. Svou velikost si vynahrazuje způsobem boje, a ten je opravdu… destruktivní.

Tentokrát trochu z jiného soudku. Nebezpečnost lodě totiž nedělá její velikost nebo hmotnost. Její nebezpečnost určuje to, jak jsou nebezpečné a ničivé její zbraně. Replikátorský křižník je toho dobrým příkladem. I když měl pouze 35 metrů na délku, jeho mechanická torpéda byla nebezpečnější než celá armáda. Replikátoři, výmysl tvůrců Hvězdné brány, jsou takové malé potvůrky, které požírají kov, ze kterého staví další replikátory. A ožerou vám i cvočky na botách, jen aby se mohli dál replikovat. Když si tedy jen tak klidně plujete vesmírem na lodi a na palubu se vám dostane replikátor, je vám nad slunce jasné, že dřív nebo později je s vámi ámen. Samotní replikátoři se skládají z malých dílků, ze kterých se skládá jak replikátorský křižník, tak i jeho torpéda. Tyto kousky se mohou kdykoliv transformovat do chodícího hladového replikátora, takže pokud ve vesmíru zahlédnete replikátorské torpédo, jak k vám míří, raději se mu vyhněte. Nechcete přece přijít o loď. Nebo o boty.

4. Wraithský mateřský superúl

Těsně před replikátorským křižníkem se umístil zástupce stejného seriálu. Proti tomuto kalibru by ale Replikátorský křižník asi neměl šanci. Hlavně proto, že na palubě není téměř žádný kov.

Do třetice všeho dobrého s Hvězdnou bránou. Až v poslední epizodě Stargate Atlantis nám byla představena jedna opravdu monstrózní loď. Wraithský superúl vylepšený ZPM, které mu umožňovalo růst. Úly byly totiž tvořeny organickými složkami. Normální úl dosahoval velikosti 5 545 metrů na délku a 3 970 metrů na šířku (2 435 metrů bez bočních křídel). Daedalus a ostatní pozemské lodě je jen tak tak zvládali. Samotný úl dokázal pojmout obrovské množství Šipek (jednomístných útočných lodí) a byl vždy doprovázen třemi wraithskými křižníky (2 500 metrů na délku, 1 500 metrů na šířku. Wraithské energetické zbraně dokázaly pálit s daleko větší frekvencí než asgardské nebo orijské, navíc po připojení ZPM byl účinek zbraní daleko silnější. Úl byl ovládán osmi wraithskými a čtyřmi atmosférickými tryskami, přičemž jako energetické jádro sloužily krystaly. K ovládání toho všeho stačil jen jeden člověk (k ovládání křižníku se uvádí aspoň 3). Pokud bychom se ale vrátili k samotnému superúlu vybaveného ZPM, zjistíme, že tam už data o velikosti chybí. Než se úl dostal k Zemi, tak pořádně narostl. Jeho konečné rozměry se dají přibližně odvodit z obrázků vesmírné bitvy, kde bojuje s Atlantidou. A teď se, pánové a dámy, držte. Ta hrozivá síla, kterou taktak zvládaly pozemské lodě (které byly mezi námi prdítka vzhledem k protivníkům – Daedalus měl „jen“ 225 metrů na délku a 95 metrů na šířku) narostla do obludných 37,1 kilometru na délku a 28,1 kilometru na šířku. Ještěže chlapci měli po ruce tu Atlantidu a jednu zbytečnou atomovku, jinak by se Zemi už asi vážně něco stalo.

3. Mateřská loď Drakhů

Začíná defilé vítězů. Třetí místo získává… loď dvakrát tak větší než superúl. Ano, věřte nebo ne, někdo si dal tu práci a postavil něco ještě většího.

59,69 kilometrů dlouhá stanice, sloužící hlavně k převážení velkého množství vojáků, je vybavena fúzními paprskomety, neutronovými a dobíjecími děly. Zní to hrozivě? Také je. Celkově loď vážila 12,8 miliard tun. Byla tak velká, že ve svých útrobách mohla převážet několik drakhských křižníků (3316 metrů na délku)! Kombinace masivního trupu a spousty zbraní ji činila téměř neporazitelnou. Pozemšťané se s touto mateřskou lodí poprvé mohli setkat, když na ně v roce 2267 zaútočila. Mateřská loď byla sice těžce poškozena, avšak tento incident odstartoval válku mezi lidmi a Drakhy. Druhá taková loď byla zničena pozemským prototypem válečné lodi se jménem Excalibur. Obrázek lodě bohužel nemáme, protože i když je velká jako přerostlá kráva, nám se ji prostě nepodařilo dostatečně kvalitně vyfotit.

2. Vorlonský „zabiják planet“

Vzhledem k lodi na druhém místě je mateřská loď Drakhů z místa třetího se vším svým arzenálem pouze destruktivní šprček.

Babylon 5 podruhé na scéně. A vyrukoval s ještě těžším kalibrem. Loď velká jako Brno – téměř doslova. S délkou 6 437 metrů a šířkou 4 828 metrů se v našem žebříčku řadí na pomyslné druhé místo. No dobře, Brno je větší, ale přirovnání se hodí. Loď se skládala ze dvou kónických polodisků, jejichž vnitřní prostor byl z větší části využit pro generátor gravitačního pole. Disk byl osázen chapadly a hroty, které směřovaly přímo k objektu určenému ke zničení (rozuměj planetě). Prvním takovým cílem se stala planeta Arcata 7. Byla rozmetána na prach a seškvařena na uhel společně se čtyřmi miliony lidí na jejím povrchu. Tímto činem byla rozpoutána Druhá válka stínů, ve které padly za oběť zabijákům ještě planety Dura 7, Kazomi 7, Tizino Prime a Ventauri 3. Zabijáci planet byli prvně spatřeni lidmi roku 2261, když loď „Bílá hvězda 2“ detekovala v sektoru 70–10–53 flotilu čítající tisíce lodí, kterou vedli právě dva zabijáci. To bylo krátce předtím, než byla zničena Arcata 7. Ví se jen o jednom zabijákovi, který byl zničen. Stalo se tak v bitvě o Corianu 6.

Ovšem nejdestruktivnější věc ve vesmíru je bez diskusí…

1. Cokoliv řízené Jar-Jar Binksem

Ale no tak… znáte přece Jar-Jara, ne?

Protože nám to nedá, musíme udělit ještě zvláštní cenu za velikost. Tu si odnáší Magogská světoloď ze seriálu Andromeda. Až doteď se tvůrci seriálů drželi jakž takž při zemi. Avšak tato loď je oproti ostatním opravdovým obrem; jsou to pospojované planety slunečního systému. Biliony lidí na povrchu. Všechny ostatní lodě by proti ní byla jen smítka prachu na jejím povrchu. A proč ji zmiňujeme? Protože nebyla až tak neškodná – dokázala pálit torpéda, která projela jako nůž máslem i takovou lodí, jakou byla Andromeda. Ale jak už to s velkými loděmi dopadá, byla světoloď zničena taky – ze slunce uprostřed světolodi, z kterého si brala energii, vyrobil kapitán Dylan Hunt menší supernovu. Škoda. Seriál Andromeda vůbec oplýval zajímavými megalomanskými objekty. Příkladem za všechny budiž Cetus, mimozemský organismus žijící ve vakuu. Tento tvor přpomínající medúzu měl na délku 42 kilometrů. A světélkoval.

Která loď je tedy podle vás nejnebezpečnější? Úl? Krychle? Anubisova holčička? Chtěli byste někdy vidět souboj takových lodí? Malevolence proti krychli? Superúl proti Drakhské mateřské lodi? Zabiják planet proti Jar-Jarovi? A Myslíte si, že je na takovou loď potřeba řidičák? A techničák? A zbrojní průkaz? Nebo ten potravinářský? A dovolila by vám ji vůbec maminka? Dovolila ji Anubisovi? A Jar-Jarovi?