Novinka pod lupou: Mystery Science Theater 3000

Takový problém s hodnocením jsem snad ještě nikdy neměla. Během sledování mi procenta skákala od 0 až po 100! Znáte ten pocit, kdy si celou dobu říkáte, co to sakra je? Už jsme tu několikrát psali, že nevíme, co si o tom vlastně myslet, ale tohle je král všech králů. Začátek působí strašně, i když seriál si je svých levných papírových kulis samozřejmě plně vědom a využívá je zcela úmyslně. I tak ale to pro mě bylo utrpení sledovat, a to i přes účast skvělé Felicie Day. Nemám ráda tyto umělé mizanscény, i když je pravděpodobně využita schválně, aby seriál vypadal jako jeho původní verze z roku 1988, kam by vizuálně skvěle zapadl i tento revival.

Ono se to těžko hodnotí, když jde v podstatě o přesledování 1,5hodinového starého dánského filmu. Ale ono o ten film vlastně ani nejde. Jde o ty neskutečné sarkastické komentáře, které ho celou dobu doprovází. Myslím si, že nebyl dobrý nápad pouštět celý film, i když zároveň nevím, jak jinak by se to dalo udělat, abychom ho celý pochopili. Ale tím, jak to bylo dlouhé a pořád stejné, spousta sarkasmu vyzněla do ztracena.

U některých poznámek jsem padala smíchy do kolen, jako vážně. Musela jsem se dusit pod peřinou, abych smíchy neprobudila okolí, protože to bylo neskutečně vtipné a zábavné. Ale zároveň jsem u spousty z nich jen seděla a čekala, co přijde dál, protože jsem je třeba nepochopila, nebo mi nepřišly vtipné. To je důvod, proč mám takový problém pilot ohodnotit konkrétními procenty. V mých očích se u něj střídala genialita s trapností a podprůměrností a nedokážu přesně určit, která složka převažovala.

• geniální sarkasmus
• Felicia Day nenudí
• moc dlouhé
• nedá se to pobrat vše – spousta nepovedených poznámek a hluchých míst
• umělé kulisy

U Mystery Science Theatre 3000: The Return jsme si s ragelly vyměnily role. Zatímco většinou stíhám první sledovat a být pozitivně překvapená já, tentokrát to schytala ragelly, a tak jsem si o ní já mohla téměř celý den myslet, že už se z této rubriky dočista zbláznila.

Ovšem na každého jednou dojde, a tak tuto zkušenost mám za sebou už i já. Tááákže. Jak to říct. K původnímu Mystery Science Theater 3000 jsem se nikdy nepřiblížila ani na vzdálenost mezi Neptunem a Sluncem, nebo jsem spíš byla takový ten Neptun, co o Slunci ani nikdy neslyšel.

Takže pro mě snad logicky to, co přišlo, byl velký šok. Jestli se vám bude snažit ragelly stejně jako mně nakecat, že je to podobné jako Doctor Horrible's Sing-Along Blog, nenechte se nachytat. Já se nechala, můj spolužák, kterého Horrible opravdu baví, taky (půlhodina mu bohatě stačila nejspíš do konce života, podle toho jak se tvářil), ale není to tak.

Tedy… když už tu jsou nějaké kulisy, jsou, jak kdyby je někdo sebral z nejbližšího koše, občas se tu zpívá, hraje tu Felicia Day… Ale hledat nějaký logický příběh? Nebo příběh?

• písničky
• „normální“ začátek
• povedené sarkastické poznámky
• sledování to není jednoduché

Nějak jsem netušil, co od Mystery Science Theter 3000 čekat, proto mě nejspíš zaskočila – možná je přesnější „šokovala“ – podivná vizuální stránka, kterou jsem snad ještě nikdy neviděl. Chvíli trvá, než si člověk zvykne, proto se neslo úvodních několik minut v takovém „WTF“ duchu, kdy jsem fakt jen nechápavě kroutil hlavou. Když si ale zvyknete, uvědomíte si, že ta vizuální stránka je vlastně geniální a ke konci pořadu už mě vážně bavila (například postupné otevírání dveří, když přišel „Movie sign“ bylo úžasné.

Od seriálu nečekejte žádnou významnější zápletku. Je to o týpkovi, kterého uvězní jakási šílená vědkyně v „Satelitu lásky“ a nutí ho sledovat velmi, velmi špatné filmy (taková ta klasická béčka, céčka, ale i déčka a dál), přičemž monitoruje jeho mysl. Ale děj nehledejte, protože ve skutečnosti jenom chlápek se dvěma roboty pozoruje a komentuje tyto špatné filmy – přičemž sledujeme film a dole vidíme pouze jejich siluety.

Ten nápad je jednoduchý, až primitivní. A to ho činí geniálním. Postavy podávají výborné hlášky, vizuální stránka zaujme, a navíc si tak můžete zhlédnout film, který jinak neseženete (pokud tedy máte zálibu v podobných filmech). Do toho se ještě vkládají prostřihy, kdy postavy mají asi přestávku a něco říkají – to mě osobně bavilo jak kdy, často jsem se spíš při těchto scénách cítil, jako bych pozoroval dospěláckou verzi Sesame Street. Vtipů je možná navíc někdy až příliš, kdy postavy občas pronesou vtipnou poznámku k filmové scéně ještě před tím, než se scéna objeví.

Těchto situací je ale málo, prostřihy jsou taky ve snesitelném množství (a navíc při nich lze pozorovat to perfektně vymyšlené zavírání/otevírání dveří). A všechno to kompenzují skutečně povedené vtipy. V epizodě se objeví nepřeberné množství popkulturních narážek, spousta neuvěřitelně trefných komentářů k šílenému filmu (Reptilicus, dánský pokus o monster movie) a já se smál každou chvíli. Epizoda má sice hodinu a půl (stihnete při ní zhlédnout celý film, a navíc je čas na zmiňované prostřihy), ale rozhodně při ní není čas na nudu.

• vynikající hlášky a spousta popkulturních odkazů
• geniální vizuální stránka
• Reptilicus je hodně špatný
• stopáž rychle uteče
• vtipů je trochu moc
• začátek