Novinka pod lupou: Gypsy

Tohle prý režírovala Sam Taylor-Johnson. To je ta, co režírovala Fifty Shades of Grey. To vlastně docela odpovídá tématu tohoto seriálu, ne? Teda až tak úplně ne, ale několik podobností je jasně zřetelných.

Ale tím výčet dost slavných jmen nekončí. Dost slavná je i Naomi Watts, která ztvárnila hlavní roli. Možná ještě slavnější, co já vím. Jedno vám ovšem řeknu s jistotou – její postava je příšerně nesympatická. Divák navíc nedostane odpověď, proč dělá to, co dělá. Je to touha po riskování? Jako kdyby třeba kvůli touze po adrenalinu skákala pod vlak nebo tak něco? To je možná trochu silné přirovnání, ale tohle nevidím na podobné úrovni jako například seskok padákem, pardon. Nebo se nudí?

Já vám vážně nevím. Protože místo nějakých odpovědí dostáváme leda to, že hlavní hrdinka lže, kam se podívá. A to je vlastně všechno. Na psychologické drama je totiž Gypsy hrozně nudný počin, který se spoléhá jen na pár vnějších projevů lhaní a možná vidinu budoucího sexu. Ohrané.

Takže ze začátku vcelku zajímavá hrdinka začne prostě nudit. O chlup zajímavější jsou už její pacienti, kteří mají alespoň nějakou tu „backstory“, díky čemuž dokážou zaujmout.

• pacienti
• hlavní hrdinka
• nezáživnost příběhu

Opět se ukazuje, že já a Amerika máme jiný vkus. Zatímco Gypsy je v zámoří přijat poměrně negativně, mně se to líbilo. I když musím říct, že vlastně po pilotu ani pořádně nevíte, o čem to má být. Jsou tam náznaky, ale máte hodně volné pole představivost, takže si myslím, že každý v tom najde úplně jiný obsah a bude předpokládat jinou cestu, kam by se příběh mohl ubírat.

To se mi ale paradoxně líbí. Líbí se mi ta tajemnost, která celý pilot zahaluje, že nevíte, jaké jsou hrdinčiny motivace a ani co udělá v dalším okamžiku. Tento fakt navíc dobře vyvažuje jinak pomalé tempo, protože si vás pilot dokáže udržet v napětí, i když se tam vlastně nic moc nestane. Po zhlédnutí mi ale nepřipadalo, že bych těch 45 minut nějak ztratila, naopak jsem zvědavá, co bude dál, jestli další díl trošku víc poodhalí, o čem celý seriál vlastně je.

Hlavní hrdinka je sympatická. Herečku mám ráda a během sledování jsem si říkala, jak jsou s Rayem Donovanem dokonalý pár – on sexy, ona sexy :-D Působí takovým uklidňujícím dojmem, myslím, že role psycholožky jí sedla dokonale, prostě to z ní tak nějak přirozeně vyzařuje. Nemám ale moc tušení, co je to vlastně za člověka. Byly tam náznaky nevěry, drogové závislosti, přehnané zainteresovanosti do soukromých životů svých pacientů (a lidí, se kterými pacienti mají „problémy“)… je toho dost, ale vše jen k domyšlení, nic není explicitně řečeno.

• závoj tajemna
• hlavní představitelka
• i přes pomalé tempo seriál nenudí
• po pilotu nevíte, o čem to bude
• samé otázky, žádné odpovědi

Naomi Watts je zpět! Hvězda z přelomu tisíciletí, uznávaná hlavně díky Kruhu, či 21 gramům, zažívala po posledním úspěchu v Nic nás nerozdělí z roku 2012 pár slabších let. Vyvrcholilo to loňskou nominací na Zlatou malinu za nejhorší herečku. Naomi to ale nepoložilo a rozhodla se jít do Gypsy, všelijak znějícího seriálu na pomezí dramatu a psychologického thrilleru – a s přehledem zde dokazuje, že je stále herečkou áčkových kvalit.

Pilot Gypsy mě zaujal svým pomalým tempem a dlouhými záběry bez hudby, což můžeme často vidět v thrillerech např. od BBC, v americkém seriálu je ale podobný styl mnohem nevšednější a překvapivější. Rozhodně se tu nikam nespěchá – místo nějakého velkého hýbání dějem se v pilotu seznamujeme s postavami (velmi pečlivě především s psycholožkou Naomi Watts, která již na začátku vyvolává v divákovi spoustu otázek). A to já kvituji, protože postavy jsou velmi zajímavé a kvalitně napsané, mají hloubku a již na první pohled je vidět jejich propracovanost a nejednoplošnost. Jednoduše – všechny působí reálně, jako skuteční lidé, kteří nejsou charakterně ploší.

Postavy a scénář jsou takovou alfou i omegou celého pilotu a zbytek hraje až druhé housle. A naštěstí se obě tyto položky navýsost povedly, brilantní scénář zajišťuje skvělé dialogy a zajímavou zápletku, kdy na konci epizody nemáte ani tušení, kam se bude dál ubírat – naštěstí je to ale spíš takový ten cliffhangerový dojem, kdy si chcete pustit další díl, jen abyste to věděli. Postavy tu nejsou rozděleny na hodné a zlé, každý tu má své klady i zápory, což výborně zvládají ztvárnit herci.

O skvělé Naomi Watts v hlavní roli jsem se zmiňoval. Billy Crudup, v roli manžela hlavní hrdinky je ale taktéž velmi sympatický, a Maren Heary je jedna ze skvělých výjimek, při nichž dítě v seriálu není otravné a neleze vám na nervy.

Líbilo se mi jak velmi pomalé tempo, tak dlouhé statické záběry, které spoléhají jen na hercův a scénáristův um (vyniklo to hlavně při prvním sezení Jean s Allison). Tempo přitom není vleklé, a ta hodina se nijak zoufale neprotahuje, tvůrci to skvěle ukočírovali, a zvládli pilot sestříhat tak rozumně, že dlouhé záběry neznamenají ubíjející nudu.

Přesto ale musím zmínit, že se tu párkrát objeví dost prázdné a protahované scény, které jsou vlastně zcela zbytečné. Obecně se v pilotu tempo nevleče, ale právě v těchto scénách to je zcela naopak. I přes výborný scénář potom některá rozhodnutí hlavní postavy nedávají příliš smysl, a pilot ohledně ní vyvolává až zbytečně moc otazníků – tolik, že se s ní člověk nemůže ztotožnit a nějak si ji oblíbit. Dost možná to je hlavním nosníkem celého seriálu, a v průběhu epizod se otevře a její jednání vysvětlí, v pilotu mi to ale spíš vadilo, než aby mě to motivovalo k dalšímu sledování.

• herecké obsazení v čele s Naomi Watts
• kvalitní scénář
• nevšední zápletka
• kamera, především statické scény, díky nimž z pilotu sotva spustíte oči
• příliš nevstřícná hlavní postava vůči divákovi
• několik hluchých zbytečných míst