Novinka pod lupou: Room 104

Už jsem něco naznačila v názoru u The Guest Book, Room 104 jsem sledovala tak nějak před nebo po této novince. Šla jsem do toho s tím, že má jít o komedii. Málem jsem ale potom v noci neusnula :-D A to jsem se na to ještě jako schválně dívala vážně až v noci, no chytrá holka, která se pustí do pilotu, aniž by tušila, o čem bude. Každopádně tedy první díl je horor, žádná komedie. Čekám, že každý díl bude úplně jiný nejen co do herců, ale i žánrově, takže oceňuju tohle překvapení, které jsem opravdu nečekala (a horory mi vůbec nevadí).

Ale k samotné epizodě. Těžko se zobecňuje, když očividně bude každý díl úplně jiný. Tento názor tedy asi moc neporadí, zda sledovat dál, to spíše bude záviset na vašich příspěvcích v diskuzi, pokud už jste viděli i další epizody, jestli kvalita zůstává na stejné úrovni, nebo ne. Mně se první díl líbil. Utekl jako voda, dokázal navodit výbornou atmosféru a ponořit diváka do děje.

Vůbec mi nevadí, že se zde postavy budou každý díl střídat. Takové půlhodinové minipříběhy už jsme mohli vidět v pořadech typu Albert Hitchcock Presents a podobně, to taky kdysi dávali na Nově. Tady nejde o to, abyste si postavy oblíbili a prožívali s nimi jejich životy, ale je to čistě o pobavení a zaujetí, podobně jako třeba Black Mirror. První díl sice nebyl až tak odvážný a překračující hranice, ale rozhodně dokázal zaujmout. Velké plus je i to, že k tomu bohatě stačily pouze dvě postavy.

Líbilo se mi vizuální zpracování. Nevím, jestli byl pilot natáčený přes nějaký filtr, ale přišlo mi, že vizuální stránka umocňuje celkovou atmosféru. S tím samozřejmě souvisí i hudba (nebo její slyšitelná absence), která k hororové atmosféře také solidně přispěla.

Jediné, s čím si nejsem úplně jistá, je ten závěr. Už jsme se mu snažily přijít na kloub s Drunk_Queen, ale v podstatě jsme se nikam nedostaly. Tak jak to tedy bylo? Asi k tomuto tématu napíšu příspěvek přímo do diskuze, aby byl skrytý spoilerem a mohli jste mi tam odpovědět, jak jste to pochopili vy.

• antologie
• atmosféra
• herci
• vizuální a hudební stránka
• nejasný konec

Je několik druhů komedií. Některé jsou trapné, některé jsou vtipné a u některých se ptáte, jestli to je vážně komedie. Něčím kromě délky. Tohle by se totiž už dalo označit za docela děsivé. Nebo ještě lépe, za „bože, co to je a na co se to právě koukám?“.

Relativně normální seriál se totiž nedlouho po začátku zvrhne v něco hodně zvláštního. A už se to do konce ani nezklidní. Ale možná právě proto dokáže seriál diváka tolik vtáhnout, minimálně za sebe můžu říct, že jsem poté, co se to po klidném začátku tolik zvrhlo, už od pilotu nedokázala odtrhnout oči.

Nejspíš je to záměrem tvůrců, ale možná je to i délkou – konec je pro diváka velký šok. Seriál je dlouhý jako komedie, takže už jen to, že tak rychle končí, je šok, ale divák se navíc ani nedočká plného vysvětlení. Což je v tomto případě vlastně paráda, protože když pilot skončil, fantazie se rozjela na plné obrátky a já s ragelly ještě pár minut strávila konzultováním, co to vlastně bylo a proč to vůbec bylo.

• atmosféra, promyšlenost
• obsazení a scénář
• podněcuje fantazii

O Room 104 se mluvilo – na komediální produkci ze stáje HBO, kde se (čest výjimkám) rodí převážně rozporuplné kousky, které hodně rychle zapadnou. Nakonec jsem tedy zjistil fakt, že nejde až tak o komedii, jako spíš žánrově rozdílnou antologii zasazenou do jednoho motelového pokoje. No, nápad to je rozhodně slibný s velkým potenciálem, jenže… pilot ho využil trestuhodně málo a především dosti svérázným, avšak zvláštním způsobem.

Dobře, máme tu příběh o chůvě, která přijde hlídat do pokoje 104 dítě, které je… trochu zvláštní. Již hororová klasika, nic přehnaně originálního, každopádně jakýkoliv průměrný scénárista by dokázal vytvořit strašidelnou, byť nepřekvapivou dvacetiminutovku. Přesně to tvůrci asi nechtěli, a proto se rozhodli experimentovat. No, nedopadlo to zcela ideálně, a nejen že jsem z těch dvaceti minut dost na vážkách, zároveň i trochu lituji zbytečných 20 minut mého života.

Všechno se mohlo vyřešit tím, že by mu natáhla už při prvním setkáním s „Ralphiem“ lepáka, pořádně ho knockoutovat, děcko by hned lehlo a měla by po problémech. Bohužel, postava chůvy, byť ji ztvárňuje sympatická MelonieDiaz, je notně dementní a stupidních rozhodnutí a chování nabídne za pouhých dvacet minut víc, než by bylo zdrávo – i přihlouplé slashery by takové koncentraci nelogičností mohly závidět. Do toho tu máme dítě, jehož dětský představitel je od první scény neuvěřitelně otravný – bohužel je otravná i samotná postava.

• originální myšlenka
• první třetina, která má ještě jakoustakous snahu o budování atmosféry
• ta atmosféra se ale rychle rozplyne
• nelogické jednání hlavní postavy
• otravné dítě
• ve dvaceti minutách toho je narváno až moc