Novinka pod lupou: The Good Doctor (ABC)

Popis seriálu zní zajímavě a lákavě – na popředí děje stojí mladý chirurg, kterému byl diagnostikován autismus doprovázený syndromem učence. Tato skutečnost však zůstává jediným zajímavým prvkem dramatu, které ve všem ostatním nijak nevybočuje z průměru.

Nejprve bych chtěla ale zmínit, že jsem ráda, že se na televizní obrazovky dostal seriál, který se zabývá autismem a informuje tak diváky o této problematice. Autismus má sice mnoho forem a jeho spektrum je široké, ale pořád je lepší mít jednoho zástupce v podobně Shauna než žádného.

Freddie Highmore odvádí ve své roli skvělou práci. Způsob, jakým používá mimiku, jakým se vyjadřuje, pohybuje a gestikuluje, zachycuje prvky autismu a lze poznat, že přípravu na tuto roli nepodcenil. Nezaostává za ním ani Graham Verchere, který Shauna ztvárňuje v jeho dětství. Oba dva mají také nadání vzbudit v divákovi emoce. I když jsem v druhé polovině dílu věděla, co se asi stalo, stejně mi slza v závěru epizody ukápla.

• vyobrazení autismu
• Freddie Highmore
• schopnost vzbudit emoce
• arogantní lékaři
• průměrný lékařský seriál

Seriál od tvůrce House? To si jistě zaslouží pozornost nejednoho seriálového fanouška. Do The Good Doctor jsem šla s mírnou rezervou, protože Freddieho mám výrazně zafixovaného jako Normana. Musím se přiznat, že tento pocit mě neopustil za celou dobu sledování. Jeho postava je sice úplně jiná, ale v podstatě se chová a mluví úplně stejně. U jiných herců třeba nemám problém vidět je neustále v nových rolích. Tady teď nevím, jestli jsou si ty dvě nesouvisející postavy skutečně tolik podobné, nebo je to tím Freddiem, který jinak hrát neumí. Co myslíte vy? vnímáte to taky tak?

Každopádně jsem se bavila. Vlastně mi ani nevadilo, že tu vidím Normana. Jedinou věcí, co jsem těžko rozdýchávala, byly ty nekonečné pohledy do prázdna, kdy se vedle hrdinova obličeje objevovala grafika. Vím, že bych se měla dívat právě na ty obrázky a nesledovat jeho výraz, ale nedalo mi to, vždycky mi to ty oči přitáhlo právě k jeho výrazu, který vypadal jako „OK, režisér říkal, že tady bude grafika, tak mám koukat do dálky jako že přemýšlím, ale já vlastně nevím, co mám moc dělat, tak se pokusím tak nějak koukat do dálky a čekat, až grafika dojede, abych se mohl vrátit k dalšímu řádku ve scénáři.“ To mě opravdu při sledování až rušilo.

Celkově ale díl rychle utekl, případ byl dobře zamotaný (chudákovi klukovi se ty komplikace dobře sešly). Když to skončilo, měla jsem chuť si pustit hned další díl, abych ještě trošku víc viděla, jak hrdina bude v nemocnici fungovat, jakým způsobem se k němu případy dostanou a jak je bude řešit. Myslím, že tohle je výborná variace na House, která přináší na stůl mnoho nového, aby nebyla považována za kopii, zároveň si ale ten zábavný základ nechává. Tím myslím, že je tu zajímavá hlavní postava, která je geniální a umí přemýšlet jinak než ostatní… no a většinou ty nápady, které by nikoho vůbec nenapadly, se ukážou být jako správné.

Otázka je, jestli má seriál šanci na úspěch. Na ABC se novým dramatům poslední dobou příliš nedaří. Kdyby mu přece jen dali šanci a seriál se dočkal prodloužení, upřímně bych měla radost. Myslím si, že Freddie se musí v této roli trošku víc uvolnit a udělat si ji víc odlišnou oproti Normanovi. Myslím, že na to má, jen k tomu bude potřebovat trošku víc času.

• bere si základ z House
• nejde ale jen o pouhou kopii
• vysoká míra zábavnosti
• potenciál pro mnoho sérií
• Freddiemu role zatím příliš nesedí

Normálně bych asi napsala něco jiného. Třeba že jsem už po trailerových článcích byla zvědavá, co z The Good Doctor vznikne, že hlavní hrdina má charisma i kouzlo na to, aby bez problému utáhnul seriál a získal si diváka (i když je trochu přehnaný, ale znáte to, americké seriály, čím divnější, tím víc Adidas), že slabinou jsou (opět) vedlejší postavy a že je smutné, když to vypadá, že jediným posláním těchto postav je si to hned v první epizodě s někým rozdat. Vím, že tu pár lidí z oboru je, tak se ptám – vážně na to máte čas? Asi ne, co…

Jenže tentokrát jsem si všimla jednoho velmi zajímavého titulku, který prozrazoval, že The Good Doctor je adaptací korejského seriálu. To by samozřejmě normální člověk neřešil (nebo by si toho ani nevšimnul), jenže jsem to já. Něco malinko z korejských seriálů jsem už viděla (jenom šest seriálů, ale řekněte to před ragelly a ta začne volat vymítače ďábla), takže jsem si s myšlenkou, že jsem vážně zvědavá a že by bylo vtipné oboje porovnat, pohrávala tak dlouho, až jsem si vážně pustila obojí (v pořadí USA, Korea, USA). I když teda nemůžu říct, že v americké verzi by bylo o moc méně Asiatů, ale tak co už.

Takže zaprvé – rozdíly v ději se hledají dost těžko. Jistě, tu a tam je pozměněn nějaký detail, tu a tam je pozměněn způsob provedení, pořadí některých scén je rozdílné, ale jinak to moc vymýšlení nedalo (pamatujete českého Doktora Martina? V tomhle na tom byl podobně). A také je při tomhle porovnání nádherně vidět, co je pro USA typické – „akční“ soundtrack (nevím jak vy, ale já měla neustále pocit, že mi zvoní telefon kvůli zprávě na Messengeru), milostné pletky a hodně divný hrdina. Korejská verze je zřejmě o něco méně Adidas, než by se slušelo, ale ta nemoc mi tu přišla mnohem uvěřitelněji vykreslená.

Alespoň se mi to tak zdá. Na mé dnes už bývalé škole se totiž po celou dobu mého studia (myslím, že on už měl po většinu té doby absolvováno) pohyboval jeden kluk, který právě tuhle nemoc měl. Upřímně, během sledování té korejské verze jsem si na něj úplně vzpomněla. To mi u té americké verze trochu chybělo.

Ovšem aby to nebylo tak snadné, americká verze zase měla lépe zvládnutou funkci hlavní postavy a spolupráce mezi lékaři. Původní verze je vykreslena spíše jako génius, který všechno vytuší víceméně sólo, zatímco ostatní ho spíš jen (se zpožděním) poslouchají; americká verze je trochu více o tom, že každý (i přesto, že jsou vedlejší postavy dost špatně napsané) navrhne něco málo (i když náš doktor samozřejmě většinu) a to všechno dohromady nakonec začne dávat smysl. Ono ve skutečnosti to není tak rozpoznatelné, ale to píšu já, ale detaily tam vidět jsou.

Jinak – konce jsou jiné (ten korejský je prostě „korejsky wtf“, ten americký využívá něco, co se v korejské epizodě objevilo trochu dříve), rozmístění flashbacků je jiné (Korea vede delší, ale zase méně často objevující se flashbacky, USA flashbacky zase dost kouskuje, takže jsou samozřejmě kratší, ale zase častější), styl je trošku jiný (Korea je víc vyprávěcí, USA zase akčnější a formát „case-of-the-week“ je znatelnější), ale hlavně, seriály jsou dobré oba.

• postava lékaře a Freddie Highmore
• působivost seriálu
• většina vedlejších postav
• znatelné case-of-the-week schéma
• korejská verze je prostě o chlup lepší

The Good Doctor v traileru nevypadal vůbec špatně a nejvíc mě na něm láká asi fakt, že ho vytvořil člověk, který má na svědomí Dr. House. Jestli tohle není dostatečná pozvánka na nový seriál o tak trochu zvláštním, ale nadaném doktorovi, tak nevím.

Hned na úvod musím pochválit výběr hlavní role, Freddie Highmore hraje mladého doktora opravdu skvěle a baví mě ho sledovat. Další povedenou věcí je zapojení cool grafiky, které vám dává vysvětlení toho, co se děje, aniž by o tom postavy musely strašně dlouho mluvit. Doufám, že budou s tímhle prvkem pokračovat a hlavně dobře pracovat, protože když ne, tak se rychle může stát na obtíž.

Ale je tam i pár věcí, které mi tam úplně nesedí. Když pominu, že ABC se s obsazením všech ostatních doktorů snaží napodobit CW, tak mi vadí hlavně flashbacky. Ano, jeden (seznámení hrdiny s doktorem) by byl fajn, ale zbytek o jeho špatném dětství mě vážně nezajímá.

• Freddie Highmore
• cool grafika
• asi budu sledovat dál
• flashbacky
• moc sexy doktoři

The Good Doctor mě prvně zaujal především proto, že je pod ním podepsán David Shore, jehož Dr. House byl fenomenální. Naštěstí jsem nedostal jenom lacinou kopii jeho předchozího projektu, ba naopak. Shore se ocitl na opačném břehu televizního moře a překvapivě to, alespoň prozatím, funguje.

Na úvod shrnu to, s čím jsou spokojení snad všichni, co seriálu dali šanci. Freddie Highmore odvádí výbornou práci, a právě díky jeho výkonu je jeho postava tak uvěřitelná. Premisa je lákavá a učebnicový vzorec lékařských dramat dostatečně oživuje. I zbytek hereckého ansámblu je slušný, hlavně pak Antonia Thomas, Hill Harper a Richard Schiff. Epizoda má ustálené tempo, děj plyne příjemnou rychlostí a neinvazivní zahrnutí flashbacků si taky zaslouží plusové body. Celkově funguje snad úplně všechno, co by fungovat mělo.

Nyní k tomu negativního. Cynické svině jako já si při sledování můžou říkat, že je všechno až moc sladké. The Good Doctor sází na emoce a jeho podstatu podle mě dokonale vystihuje věta, kterou v epizodě pronesl prezident nemocnice Glassman: „Díky tomu, že budeme jednat osobně, na tom bude záležet.“ To je pravda, nic se však nemá přehánět. Potenciálním problémem je proto udržitelnost. Jak dlouho osobně vydržím koukat na nevinnou dětskou tvář Dobrého doktora? Toť otázka.

• herecké osazenstvo
• autista jako hlavní postava
• nenásilné vsunutí flashbacků
• vizualizace Murphyho znalostí
• tempo
• milostné vztahy
• potenciálně udržitelnost