Novinka pod lupou: P. K. Dick's Electric Dreams (Channel 4)

Zdravím, Black Mirror 2.0! Ne, vážně. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ale hned po prvních minutách mi připadalo, jako bych tohle už někdy viděla. Srovnání s Black Mirror se přímo nabízí. Electric Dreams je také antologie, každý díl podle jiného příběhu Dicka, jiné herecké obsazení. Pilot hodně rychle utekl a rozhodně mu nechyběl zajímavý námět. Přesto si myslím, že Black Mirror je ještě o třídu lepší a vynalézavější. Možná je to tím, že Dick psal své sci-fi příběhy asi před půl stoletím, takže ve své době jistě byly hodně pokrokové a vynalézavé. Dnes už jsme ale trošku jinde, takže působí trošku víc uzeměně. Není to výtka, spíše porovnání se Zrcadlem. Jak říkám, pilot se sledoval dobře a i přes svou dlouhou stopáž rychle utekl.

Velký vliv na tom jistě má i výborné herecké obsazení. Postav zde není mnoho, ale rozhodně si nepřipadáte nijak ochuzeni. Hlavní dvojice k sobě výborně pasuje a daří se jim směrem ke mně jako k divákovi dostat celou škálu emocí. Tím pádem jsem se do příběhu docela snadno naplno ponořila a prožívala jsem ho spolu s nimi až do samotného hořkého konce. Myslím si, že tvůrci si dají s castingem každého dílu hodně záležet, takže v této oblasti se nemusíme bát o to, že by se další epizody měly pohoršit ve kvalitě.

Myslím si, že seriál potěší všechny fanoušky sci-fi žánru i samotného Dicka. Pokud máte jeho díla načtena, bude pro vás jistě zábavné sledovat tyto „minifilmy“, jednotlivé uzavřené příběhy v každé epizodě. Přece jen je to něco úplně jiného než např. Man in the High Castle od Amazonu, který je také podle jeho knihy, ale jde o jeden příběh rozprostřený do celého seriálu. Tady jde skutečně o samostatně stojící epizody a myslím, že to seriálu velmi prospívá. Nic se zbytečně nenatahuje, příběh svižně plyne a po celou dobu si vás dokáže udržet ve střehu, protože velmi solidně graduje.

Za zmínku stojí i technická stránka, která je velmi slušně zpracovaná, ať už jde o práci kamery, střih nebo samotnou scénografii. Celkově se těžko zobecňuje hodnocení na seriál jako celek, protože svou antologickou povahou nemá jasný směr, jakým se dál bude ubíhat. Pokud bych ale měla soudit jen podle prvního dílu, o což tady ostatně v první řadě jde, tak si myslím, že dokáže dobře nalákat na další sledování, ať už Dickovu tvorbu znáte, nebo ne.

• antologický koncept
• herecké obsazení
• technická stránka
• gradace příběhu
• v dnešní době by šly hranice posunout ještě dál

Už je to tak pět let, co se tu nějaká televize začala vysílat Krajní meze (The Outer Limits). Já jsem se na to začala dívat taky, protože se to u nás prostě sledovalo, protože to naši už odněkud znali. A je to ještě déle, co se na obrazovkách objevily různé příběhy z pera Alfreda Hitchcocka.

Nezáleželo na době, kdy byly všechny tyhle příběhy natočeny, těmto epizodním vyprávěním nechybělo napětí a spousta jiných prvků, které dokázaly ohromit a upoutat diváka k televizoru. Z Philip K. Dick's Electric Dreams alias „Jak si tenhle název sakra někdo může zapamatovat“ (ano, název jsem si musela zkopírovat, protože raději ani nechci vědět, co by z toho vzniklo, kdybych se pokoušela dolovat název ze své paměti) jsem měla podobný pocit.

Když člověka konečně opustí to otravné nutkání přemýšlet nad tím, kde toho a onoho herce už viděl, dostane hodně zajímavý krimi/sci-fi příběh, který je natolik zvláštní a člověku cizí, že právě to je jeho kouzlem, díky kterému si dokáže udržet divákovu pozornost.

• působivost
• atmosféra
• námět
• možná až příliš pomalé tempo