Lethal Weapon po třiceti letech

V minulé sezóně představila stanice FOX jako jednu ze svých novinek seriál Lethal Weapon, který čerpá námět z bezmála tři dekády staré slavné filmové tetralogie. Nesourodá dvojice losangeleských detektivů v přiměřeně novém kabátku zaujala diváky i v současnosti a seriál úspěšně pokračuje druhou sezónou. Pojďme se na show s diváckým hodnocením okolo 80 % podívat trochu blíž.

O co jde?

Píší se osmdesátá léta minulého století a ve filmovém světě dochází k velké revoluci v žánru akčních filmů. Prvoplánovité střílečky s velkým destrukčním finále přestávají diváky bavit a ve scénářích se objevují nové prvky – humor a vtip, inteligentnější dějové linky a psychicky vícerozměrné postavy. Přichází zlatá éra akčních komedií, které mají ve většině případů obrovský divácký úspěch a dostává se jim několikerého pokračování.

Za těchto příznivých okolností nezaváhalo ani studio Warner Bros. Pictures a v březnu roku 1987 měl premiéru jejich komediální thriller Lethal Weapon. Příběh je postaven na dvojici detektivů, z nichž první je osamělý volnomyšlenkářský hazardér poznamenaný velkou osobní tragédií a druhý je milující otec rodiny lpící na pořádku, pravidlech a hlavně na poklidném chodu věcí během svého pozdního středního věku. Třaskavá směs vzájemného vztahu těchto dvou charakterů doplněná vyšetřováním případu pašování asijského heroinu (tehdy aktuální téma) a patřičnými akčními scénami stvořila divácký hit, který charismatického představitele hlavní role Mela Gibsona katapultoval mezi hollywoodské megastars. Pokračování následovalo v roce 1989, třetí díl v roce 1992 a na poslední závěrečnou kapitolu chodili diváci do kin roku 1998.

Původní dvojice detektivů v podání Mela Gibsona a Dannyho Glovera se ve své době oháněla pistolemi mnohem častěji než jejich současní nástupci.

Nyní, po téměř třiceti letech, se televizní stanice FOX rozhodla využít vyzkoušené postavy a jejich příběh a dala šanci vzniknout seriálu. V první sezóně čítal 18 dílů a diváky poměrně zaujal, druhá série již také úspěšně probíhá. Většina hlavních a důležitých postav byla pro televizní zpracování zachována v různě odlišné podobě od svých filmových vzorů, ale základní myšlenka zůstala víceméně stejná – dvojice detektivů s protikladným sociálním zázemím, chováním i názory postavená před vyšetřování řady kriminálních případů stejně jako před svoje menší čí větší osobní problémy. Jistě, v seriálu najdeme mnoho inovativního (přece jenom první film vznikl v době, kdy ještě ani nebyly mobily) a některé postavy jsou upraveny. Důležité je, že původní schéma, nyní oprášené a mírně přestavěné, zafungovalo znovu.

Úspěch stojí na skvělých postavách

Martin Riggs

První polovinu ústřední dvojice zaujímá pozdně třicetiletý policista Martin Riggs (Mel Gibson film, Clayne Crawford seriál), který je po tragické smrti manželky v těžké depresi a má sebevražedné sklony. Filmový Riggs je veteránem z Vietnamu, elitním ostřelovačem, svůj žal utápí v alkoholu a svou práci bere jako způsob, jak bez výčitek umřít. Pracuje jako agent DEA, ale po jednom obzvláště vyhroceném případu je přeložen na oddělení vražd, kde se setkává s novým, poklidně stárnoucím parťákem. Seriálový Riggs má rovněž vojenskou minulost, je bývalým příslušníkem Navy Seals a veteránem z Iráku. Svůj žal nad smrtí milované (tentokrát těhotné) manželky utápí nejen v alkoholu a při práci si nebere servítky. V seriálu hraje nezanedbatelnou úlohu rodina mrtvé ženy a tímto tématem se zabýváme mnohem více než ve filmu. V konečném důsledku lze říct, že televizní Riggs je mnohem temnější a ztracenější než filmový (částečně proto, že na to má dostatek prostoru). Ale pro oba je charakteristický břitký intelekt, štiplavý sarkasmus, rozhodnost a neústupnost, oba bydlí v maringotce na pláži a oběma setkání s novým parťákem u policie postupně změní (a zachrání) život.

S Riggsem v maringotce přebývá jeho pes, ve filmu je to výstavní kolie, v seriálu vypelichaný vořech evokující původ v odpadní rouře. I to je znamení, že současný Riggs svou zpustlost myslí rozhodně vážně.

Roger Murtaugh

Hlavní duo doplňuje postarší černošský detektiv z losangeleského oddělení vražd Roger Murtaugh (Danny Glover film, Damon Wayans seriál). Filmový Roger je dobrosrdečný usedlý muž s velkou rodinou a pomalu se rýsujícími plány do důchodu. V prvním filmu se s ním setkáváme v den, kdy slaví 50. narozeniny a uvědomuje si, že na „to všechno už začíná být trochu starej“. Vlastní menší motorovou loď, kterou se chystá naučit se řídit, a roky zaslouženého odpočinku si představuje s manželkou poklidně strávené někde u pobřeží.

V seriálu se s Murtaughem seznamujeme v den, kdy se připravuje na návrat do práce po několikaměsíční zdravotní dovolené. Tu absolovoval po infarktu, který prodělal z vypětí u porodu nejmladšího dítěte. Televizní Roger nepůsobí opotřebovaně ani sešle, naopak jako muž na vrcholu svých fyzických sil. O důchodu příliš nemluví (až na výjimky) a Riggsovy bláznivé akce mu také nejsou až tak proti mysli, jako to dával občas až hystericky najevo jeho filmový vzor. Pro oba Rogery je ale společná hluboká láska a oddanost vlastní velké rodině, která má v obou případech podstatné místo. A také skutečnost, že příchodem Riggse se do jejich života pomalu začíná vkrádat znovu i adrenalin a vzrušení, na které oba už začínali skoro zapomínat.

Toto by měl být ten serióznější, rozumnější a civilizovanější z detektivů. Při krizi středních let si Roger ve filmu pořídí motorový člun a v seriálu harleye."

Trish Murtaugh

Důležitým prvkem příběhu je Rogerova manželka Trish Murtaugh (Darlene Love film, Keesha Sharp seriál). S touto postavou se udála velká změna a nemluvíme zdaleka pouze o fyzickém vzhledu. Ve filmu vidíme hodnou, lehce naivní paní v domácnosti, která neumí vařit a chystá se přihlásit do televizní soutěže Riskuj!, později se stane oblíbenou autorkou lechtivých románů červené knihovny. Pro potřeby současné společnosti by zřejmě vůbec neobstála. Proto máme v seriálu úžasně vypadající emancipovanou ženu středního věku, vynikající a uznávanou právničku, bystrou a inteligentní bojovnici vědomou si svojí hodnoty. Také je uvědomělou manželkou, která pevnou rukou ovládá a ochraňuje rodinu i vše ostatní kolem.

Dvě tváře Trish. I když dlužno dodat, že v postupujících filmových pokračováních se i ona vyvíjí k lepšímu.

Děti

Univerzální pubertální dcera. Je zajímavé sledovat, po čem vzdychaly mladé dívky před třiceti lety a nyní.

Ve filmovém i seriálovém světě disponuje rodina Murtaughova třemi dětmi. Starší dcera Rianne/Riana (Traci Wolfe film, Chandler Kinney seriál) je typickou puberťačkou (pro tehdejší i současnou dobu). Ve filmu je platonicky zamilovaná do otcova mladšího pohledného kolegy Riggse, později se pokouší stát herečkou a v závěru tetralogie sledujeme její přerod v manželku a matku. V prvním filmu se také dostane do zajetí v souvislosti s vyšetřovaným případem a přímo do ohrožení života. Seriálová dcera zatím nic podobného ve scénáři nemá, vystupuje jako sebevědomá aktivní veselá a lehce frackovitá studentka.

Druhým dítětem syn Nick/Roger Jr. (Damon Hines film, Dante Brown seriál). Ve filmu je postava využita jen mírně, vidíme zdravě vyhlížejícího sportovně založeného chlapce a později teenagera s kamarády pokukujícími po zločinecké kariéře. V seriálu dostává RJ mnohem větší prostor a mimo jiné je zde představen jako citlivý dospívající muž v roce ukončení studia na střední škole. (V seriálu je pořadí opačně, nejstarší je RJ a po něm následuje Riana).

Mladší dcera Carrie (Ebonie Smith film) je v prvním filmu zobrazena velmi okrajově jako veselé přibližně desetileté děvče. V seriálu vystupuje rozkošné zbožňované nemluvně Harper (u jehož porodu prodělal Murtaugh zmiňovaný infarkt).

Ačkoliv u obou je patrná úcta k otci, seriálový Roger Junior například předpokládá, že k maturitě automaticky dostane auto a ne ledajaké a je lehce rozčarovaný, když je odmítnut. To by si filmový Nick nedovolil. Opět jakýsi generační vývoj…

Policejní psycholožka

Rozhodně neopomenutelnou postavou je psycholožka Dr. Stephanie Woods/ Dr. Maureen Cahill (Mary Ellen Trainor film, Jordana Brewster seriál), která má za úkol pomoci zlomenému Riggsovi z depresí a myšlenek na sebevraždu. Ve filmu se jen několikrát mihne v krátkých scénách, kde je líčena jako absurdní hysterická postava, ze které si Riggs původně dělá legraci, ale v okamžiku, kdy za ní skutečně přijde o radu, vysměje se zase ona jemu. Nutno říci, že tyto scény jsou třešničkami na filmovém dortu.

V seriálu máme Dr. Cahillovou jako vynikající psycholožku, bystrou, chápavou a pozornou, ke které Riggs skutečně chodí na sezení (která také občas bývají zdrojem humoru, ale mnohem častěji ne). Postava v seriálu vystupuje běžně, dozvídáme se o její minulosti a vzájemný vztah mezi ní a Riggsem je jemným okořeněním příběhu.

Scény s filmovou psycholožkou patří do kategorie absurdního humoru a pro seriál musela být postava kompletně přepsána. Minimálně pánové vizuálně ocení výsledek.

Leo Getz

Zde je situace úplně opačná, než v předchozím případě, představujeme postavu, která se stala jednou z ústředních ve filmech, ovšem seriál ji zatím připomněl jen z úcty. Leo Getz (Joe Pesci film, Thomas Lennon seriál) nastoupil do filmového příběhu jako svědek potřebující ochranu v období před soudním procesem, ve kterém má z pozice bývalého mafiánského účetního udat své zločinecké zaměstnavatele. Později působí jako realitní makléř a nakonec to „dotáhne“ až na soukromého detektiva. Filmový Leo Getz představuje pinglíčka pro všechno – všechno umí, všechno zařídí, všem pomůže a proplétá se životem jak se dá pomocí své neskutečné výřečnosti a mírně naivního neporazitelného sebevědomí. Postava se vyskytuje všech filmech kromě prvního a brzy se stává třetí hlavní rolí. A dlužno říct, že bez ní by filmy nebyly tím, čím jsou.

Seriálový Leo Getz vystupuje v první sérii v jedné epizodě jako svědek v případu souvisejícím s mafiánskou vraždou dalšího federálního svědka. Současný Leo je nicotným, leč podnikavým právníkem, který se zaměřuje na obhajoby obětí dopravních nehod. Postava je mnohem vážnější než její filmový vzor, ale výřečnost a nezdolnost mají shodnou.

Filmy prosycené štěbetáním Joea Pesciho na jeho postavě významně staví, seriálový Getz zatím stihl urazit Trish. Doufejme, že má ještě budoucnost.

nová žena pro Riggse

Je poměrně jasné, že po vyrovnání se se smrtí manželky a po náležité pomstě bude filmový Riggsův příběh směřovat k veselejší budoucnosti. Ve třetím pokračování se setkává s vyšetřovatelkou z vnitřní bezpečnosti Lornou Cole (Rene Russo) a náhoda je svede k práci na společném případu (s Murtaughem a Getzem v závěsu samozřejmě). Lorna je silná cílevědomá žena, odhodlaná policistka a mistryně bojových umění. V závěrečném filmu jsou s Riggsem partneři a očekávají narození dítěte.

V seriálu osud také postaví (ale ne ještě uzdravenému a smířenému) Riggsovi do cesty výjimečnou ženu. Je jí Karen Palmer (Hilarie Burton), agentka DEA, která s losangeleským oddělením vražd spolupracuje na několika případech. Představuje úspěšnou agentku, sebevědomou, obětavou a neustupující před žádným nebezpečím. Skvěle se s Riggsem doplňují a přitažlivost mezi jejich postavami je zřejmá. V seriálu sledujeme začátek romance přerušený odhalením nových skutečností kolem smrti Riggsovy ženy a nad osudem dvojice po začátku druhé série visí mnoho otazníků.

Navzdory všem rozdílům i těm nutně předepsaným dějovým odchylkám ve scénáři jsou obě neskutečné pohodářky, které lecjaká malichernost nerozhodí.

kapitán oddělení vražd

Poslední postavou, kterou zmíníme v našem výčtu a která má v příběhu své místo, je Riggsův a Murtaughův šéf. Filmový kapitán Murphy (Steve Kahan) se na plátně párkrát mihne v úloze lehce neurotického velitele, seriálový kapitán Brooks Avery (Kevin Rahm) je podle současného trendu mnohem jistější v kramflecích a s Murtaughem ho pojí společná pracovní minulost. Postupně se stává stále důležitějším prvkem vyprávění.

Kdekdo by si pomyslel, že post velitele policejního oddělení je vysněným vrcholem příkladné kariéry. Ovšem v případě, že vašimi podřízenými jsou Riggs a Murtaugh, je to spíš za trest.

Lidé na pozadí

Jenom ve zkratce pár zajímavostí. Za filmovým hitem stál scenárista Shane Black (dále napsal Last Action Hero, Long Kiss Good Night nebo z poslední doby The Nice Guys), který spolupracoval na všech čtyřech pokračováních. Tetralogii režíroval Richard Donner, pro kterého byla série a práce s Melem Gibsonem vůbec vrcholem jeho kariéry. Na filmové hudbě se podíleli Eric Clapton (třeba ve třetím filmu je ústřední písní jeho megahit „It's Probably Me“) a Michael Kamen (který má na svědomí například i soundtrack k Band of Brothers).

Seriál vytvořil Matthew Miller (spolupracoval i na seriálech Chuck, The 100 a Forever).

Nejmladší dítě je spíše do počtu. Ale roztomilosti jí to rozhodně neubírá.

O čem to je?

Čtyři filmová pokračování spojují vedlejší rodinné dějové linky – Riggs se zotavuje ze smrti své ženy a později si zakládá novou rodinu a Murtaugh vychovává své tři děti a chystá se spolu s manželkou na zasloužený důchod. A samozřejmě detektivové řeší případy. Začínáme pronásledováním bývalých příslušníků CIA a speciálních jednotek, kteří pašují heroin z Asie, ve druhém díle se Riggs vypořádá s vrahy své ženy při vyšetřování praní špinavých drogových peněz pomocí jihoafrického velvyslanectví, ve třetím detektivové narazí na zkorumpovaného policistu, který si přivydělává loupežemi a vraždami, a ve finálním filmu se utkají s krutou čínskou mafií, která se mimo jiné zabývá pašováním uprchlíků v lodních kontejnerech. Témata odrážejí reálné problémy z osmdesátých a devadesátých let – pašování asijského heroinu, které sahalo až k válce ve Vietnamu, otevřený rasismus, korupce ve státní správě či obchodování s lidmi.

Ve třetím filmu honili detektivové společně s agentkou z vnitřní bezpečnosti bývalého zkorumpovaného kolegu.

Seriál je koncepčně pojatý jako „case of the week“, což znamená, že detektivové řeší v každém díle jiný případ. Ten se většinou tématicky týká další blízké postavy nebo nějakého aktuálně řešeného problému – například ve čtvrté epizodě (vše první série) „There Goes the Neighborhood“ řeší fetektivové sérii vloupání do domů a zároveň se RJ zaplete do průšvihu se svým dávným kamarádem ze staré čtvrti, hned v další epizodě „Split Milk“ řádí po městě šílený válečný veterán a dozvídáme se o Riggsově vojenské minulosti, v epizodě „Brotherly love“ projde zkouškou vztah Rogera a Trish, když při případu neprávem obviněného podezřelého stanou každý na jiné straně barikády, a třeba v šestnácté epizodě „Unnecessary Roughness“ je vyšetřována vražda budoucí fotbalové megahvězdy a v prostředí soukromé vysoké školy se Murtaugh zamýšlí nad svou budoucností po kariéře policisty a nad lépe placeným zaměstnáním. I zde jednotlivé případy často odrážejí aktuální kriminální, politické či sociální problémy a postavy k nim zaujímají rozhodná stanoviska. Rovněž seriálem prostupuje vedlejší dějová linka sledující příhody Murtaughovy rodiny a Riggsovy pokusy o normální slušný život a jeho následné odmítání.

Šéf oddělení s dvěma nejzářivějšími hvězdami LAPD. Mají na kontě nejvíc vyřešených případů a také největší množství škod, havárií a destrukcí.

Také není bez zajímavosti, že v seriálových epizodách lze často narazit na klíčové momenty, legendární scény nebo hlášky ze všech čtyř filmů. Například na proslulou debatu o odpočítávání na 1, 2, 3…, rvačku s pneumatickým kladivem, scénu skoku/pádu z výškové budovy do bazénu, okamžik, kdy se Riggs téměř zastřelí nad obrázkem své mrtvé ženy… a mnoho dalších. Diváci znalí filmů tyto momenty snadno postřehnou a pro ty služebně už trochu starší je v nich ukryta nepopiratelná nostalgie.

Důležitými zdroji humoru jsou „pohovory“ u velitele. Je to jedna z mnoha věcí, kterou mají filmy i seriál společnou.

Závěrem se dá říct, že receptem na úspěch v obou případech (filmu i seriálu) je ironický humor a skvělé postavy. Původní filmové zpracování a současný seriál od sebe dělí tři desetiletí. To, co bylo tenkrát aktuální, moderní, považováno za směšné a vůbec pro zábavu dostačující by dnes asi bylo pouhou omáčkou (však se na ty filmy podívejte). Naštěstí současní autoři vybrali z tématu to nejlepší, trochu to promíchali, připekli a dokořenili a vznikla zajímavá chuťovka, která se dá s radostí konzumovat každý týden.

My nic, vlastně tady vůbec nejsme…