Slyšte, slyšte: Doctor Who (Pán času)

autoři pořadu: Sydney Newman, C. E. Webber, Donald Wilson

o čem to je: Představte si, že jste poslední člověk na Zemi. Smutné, co? Přesně tak se asi cítí Doctor, který je poslední svého druhu a spolu se svými společníky brázdí vesmírem napříč časem ve svém “dopravním prostředku“ TARDIS (Time And Relative Dimension In Space). Během svých nespočetných cest se mu podaří navštívit viktoriánský Londýn, Pompeje, setká se s královnou Victorií, Charlesem Dickensem, Williamem Shakespearem či Agathou Christie. Během svých cest se mu jen tak náhodou podaří zachránit několikrát i naši matičku Zem. Jeho úhlavním nepřítelem je rasa Daleků, kteří postrádají jakékoliv city a vraždí nevinné na počkání.

popis hudby: Pokud bych měla jediným slovem popsat soundtrack, tak bych použila slovo majestátní. Možná si řeknete, že trochu přeháním, ale na mě ta hudba opravdu tak působí a její poslech jsem si skutečně užívala plnými doušky. Upřímně se přiznám, že za celou dobu, co tahle rubrika existuje, mě nejvíce oslovil právě soundtrack Doctora Who. Dokonce překonal i hudbu ze seriálu Castle, a to už je co říct, jelikož je Castle moje srdcovka. Zařadit do nějakého konkrétního žánru použité skladby by bylo nemožné a upřímně vám řeknu, že takové skvělé dílo se nedá zaškatulkovat. Místy to připomíná klasickou hudbu, potom zase elektronickou, ale také epic music.

Co se týče pestrosti nástrojů, tak při poslechu si určitě přijdete na svoje. Najdete tu klávesové nástroje, dechové, strunové, bicí, prostě ze všeho něco, a to vše spojeno do jednoho skvělého celku. Ono se ani nedá popsat, které nástroje kdy nejvíce dominovaly, jelikož je jejich použití tak skvěle vyvážené, že si vlastně ani mnohokrát nevšimnete, že se už změnila skladba (stalo se mi to několikrát). Občas jsem měla pocit, že sedím ve filharmonii a vychutnávám si dílo některého z velikánů klasické hudby. Možná přeháním, ale po celou dobu jsem měla pocit, že Murray Gold opravdu ví, co dělá a na to, že má 48 let, mu to skládá až neuvěřitelně dobře a může se rovnat starým mazákům v oboru. To, s jakou lehkostí střídá smutné, veselé a dramatické tóny, je opravdu fascinující.

Gold je u kormidla již od počátku rebootu. Po tolika letech je tu tendence k opakování skladeb, ale popravdě málokteré skladby jsou totožné, každá je něčím výjimečná, ať už použitými nástroji, nebo vokálem, který se objeví zničehonic. Pro porovnání jsem si pustila jeho ranou tvorbu a tu z poslední série. Musím říct, že jeho tvorba je pořád stejně kvalitní a nezdá se mi, že by se nějak moc opakovala. Pokaždé se tam najde něco nového, ale i tak se mi zdá, že při poslední sérií zjemnil hudební projev, proto můžeme slyšet v převážné většině klavír a smyčce a do toho nějaký ten elektronický základ. I tak se ale jedná o hudbu opravdu kvalitní a určitě by se za ni nemusel stydět ani holywoodský blockbuster.

Mně osobně se nejvíce líbila skladba Abigail's Song (Silence Is All You Know). Když jsem ji poprvé uslyšela, jakoby se zastavil čas. Zní to jako pořádné klišé, co? Nuže, ale je to tak, tak nádhernou skladbu jsem už dávno neslyšela a posléze jsem si ji pouštěla asi půl hodiny v kuse, nemohla jsem se jí nabažit. Nevím, co se mi na ní líbilo více – jestli to byl nádherný zpěv, nebo ten pomalu se odvíjející zvuk houslí, ke kterému se postupně přidávají tympány a v dálce je slyšet trombón, aby se nakonec přidal celý orchestr. V orchestrálním duchu se nese i samotná znělka, která se sice postupem času měnila, ale i tak si zachovává svoji výjimečnost a vsadím se, že je to jedna z těch, kterou nepřetáčíte.

Další skladby, které jsem si užívala plnými doušky, byly Westminster Bridge, UNIT, This Is Gallifrey, Vale Decem, Doomsday, The Long Song, To Save The Doctor, The Emperor's Wife kde se opět překrásně doplňuje několik druhů nástrojů, a v neposlední řade The Futurekind, kde se spojují rock a klasická hudba. Přestože je to skladba až nehorázné krátká, našla si cestičku do mého srdce.

Abych to tedy shrnula, soundtrack Doctor Who už mám naládovaný na paměťové kartě a poslouchám ho denně téměř bez přestání. Za mě jednička se třemi hvězdičkami a doufám, že si seriál užiju alespoň z poloviny tak jako hudbu.

tvůrce hudby: Murray Gold (28. února 1969 ) – Narodil se v anglickém Portsmouthu. Pětkrát byl nominován na ceny BAFTA za nejlepší původní hudbu v seriálu, a to za svou práci na Vanity Fair, Queer as Folk, Casanova a dvakrát za Doctor Who. Mimo jiné zkomponoval také hudbu k seriálům Torchwood, Shamelles a The Musketeers.

Adrian AC Conor: Doctor Who patrí medzi legendy v seriálovom svete. Doteraz ma tento seriál obchádzal. Môj prvý kontakt nastal práve teraz pri hodnotení soundtracku. A ten je fantastický. Už dávno som nepočul tak dobrý soundtrack. O to viac ma teší, že ho tvoria prevažne inštrumentálne skladby. Skladby sú na tak vysokej úrovni, že v mnohých prípadoch podľa mňa znejú lepšie ako skladby z hollywoodskych filmoch. Určite som nepočúval soundtrack posledný krát. Ako sa poznám, tak sa k nemu ešte niekoľkokrát vrátim a možno si konečne pozriem aj tento seriál. Ak by som mal hodnotiť bodmi tak by to bolo 9/10.

Kahlan Hneď na začiatok musím priznať, že soundtrack k Doctorovi patrí medzi moje najobľúbenejšie a doma mi hrá pravidelne. Nejde len tak o nejaké zabudnuteľné songy, ale každý z nich krásne zapadne do danej scény a vyvolá tú správnu atmosféru a emócie v človeku- slzy, smiech, radosť, smútok apod. Aj napriek tomu, že soundtrack už za tých 10 sérií obsahuje nespočetné množstvo songov, aj tak sa pri ich počúvaní vybavia človeku jednotlivé scény, ku ktorým viažu (ako napr. Vale decem). Vytknúť tu nemám asi ani čo, proste čistá dokonalosť. Jedinou chybičkou na kráse je asi len to, že sme sa stále nedočkali soundtrackov k 9 a k 10 sérií, ktoré asi ani oficiálne ešte nevyšli (ak sa mýlim, tak sa ospravedlňujem.).

Pajky: Doctor Who je srdcová záležitost a rozhodně tomu neubližuje jeho znělka či hudba. Je to jeden z mála seriálů, kde ji nikdy nepřeskakuju. Kromě samotné znělky mě baví i hudba, která jednotlivé epizody doplňuje. Myslím, že ji vybírají opravdu schopně. A kromě toho přímo dokonale pracují i se zvuky. DW je jeden z mála seriálů, kde i tohle dokáže zaujmout, nebo si snad nevybavíte, jak zní přistávání Tardis?