Novinka pod lupou: Happy! (Syfy)

Dneska jsem si dala najednou pět pilotů a nemůžu uvěřit tomu, jak dobře to dopadlo. Líbily se mi vlastně jen tři, ale zato se mi líbily opravdu mimořádně. Myslím si, že Happy je z nich na špici. Bavila jsem se od začátku do konce, ani jsem nemrkala, aby mi něco neuteklo, a na konci jsem se už smála nahlas a nadšeně jsem psala minimálně dvěma lidem, že tento seriál musí rozhodně vyzkoušet. A jedním z nich byl dokonce i fruiko, a to fruikovi zásadně nikdy nic nedoporučuju.

Happy je parádní, fakt že jo. Před začátkem sledování jsem se neskutečně bála, co z toho vyleze, opravdu jsem myslela, že nás čeká něco ve stylu Imaginary Mary, což by byla moje smrt. Tady se ale hodně ukazuje, jak jde podobný koncept zpracovat dvěma naprosto diametrálně odlišnými způsoby. Protože když se řekne, že hrdina vidí modrého plyšového animovaného koně, tak se asi polovina z vás zděsí. Ale vážně se nemusíte bát, protože jeho zpracování je naprosto parádní. Jasně, možná občas leze na nervy, ale rozhodně to není taková příšera, jako byla v Mary.

Ono tady ale vlastně nejde o toho koně, i když je to bezesporu prvek, který si každý spolehlivě zapamatuje. Nicméně důležitější je hlavní hrdina, který je jedním z nejlepších, jaké jsem za poslední týdny nebo měsíce měla tu čest vidět. Je to přesně ten typ, které nejvíc miluju. Má sám zpackaný život, nic ho nezajímá, chrlí jednu hlášku za druhou, nebojí se použít násilí a prostě je na něj radost pohledět. Už předtím jsem věděla, že Chris Meloni se cítí jako ve vodě jak v dramatických, tak i v komediálních rolích. V Happym obě perfektně kombinuje. Nejde o komedii, ale tím, jak perfektně hláškuje, prostě zákonitě musí ukázat i svou komickou stránku. Představte si, že tu máte House, který lidi neléčí, ale střílí. A pak v sanitce si se zbraní v ruce poroučí ty a ty konkrétní prášky proti bolesti.

Neřekla bych, že seriál měl extra pomalý rozjezd, protože od začátku se tam něco dělo. Nicméně v druhé polovině, kdy se děj přesunul do nemocnice, to teprve dostalo ty správné grády. Upřímně jsem se musela ptát Tempy, jestli jsem náhodou neměla špatně stažený díl, protože to skončilo tak náhle, že jsem to fakt nečekala a netušila jsem, jestli mi tam náhodou pár minut nechybí (bohužel nechybělo). To je přesně to, o čem mluvím v každém názoru. Tento pilot mě dokázal naprosto pohltit a vtáhnout do děje, že jsem úplně zapomněla na všechno kolem a jen jsem si naplno užívala každou scénu. Především ty krvavé scény se Smoothiem v nemocnici byly naprosto TOP, chtěla jsem, aby to nikdy neskončilo, bylo to tak úchylné, až to bylo geniální, vážně.

• hlavní hrdina
• Chris Meloni je pro tuhle roli perfektní
• sarkasmus
• nechuťárny, spousta násilí a krve
• dokonce i ten modrý plyšový animovaný kůň je plus, Patton Oswalt ho dabuje geniálně
• naplno vás vtáhne do děje
• zvrat na konci

Pokud nevíte, o čem je Happy, mrkněte se na trailer. Je plný drsného, vlastně kreativně drsného humoru… a taky jednoho animovaného jednorožce. A v tom je vlastně samotná myšlenka seriálu úžasná – přináší kontrasty, které byste rozhodně nečekali.

Někomu by se mohlo zdát, že přidání animovaného roztomilého prvku do takového seriálu protkaného temným drsným humorem, by měla být chyba a krok vedle. Ano, ze začátku se to tak opravdu zdá, dokonce vás to provokuje víc, než animovaný Zorn, ale brzy vám to do příběhu sedne. Jako opilecká vidina, která baví, i když tam jen je. Ostatně tak je i odprezentována a upřímně, baví od začátku do konce. Happyho průpovídky jsou jedna velká show, která je naštěstí kontrována Nickovou uštěpačností a rýpalstvím.

Nutno podotknout, že Happy se v příběhu objeví až téměř v polovině dílu. Do té doby je to prostě drsňácká krimi s velkým bouchačem v hlavní roli, který v podstatě jako by z oka vypadl Lobovi (komiksoví fandové vědí). Jen to není scifárna, ale v podstatě… co to vlastně je? Mě při sledování napadal v podstatě jen jediný žánr – pohádka. Je to moderní pohádka pro dospělé, je tam hodný, je tam zlý, hodný musí zachránit princeznu (malé dítě), přičemž mu pomáhá roztřeštěný pomocník.

Co se mi na Happym nelíbilo, je jeho občasná předvídatelnost. Že jistá osoba je jistou dcerou jistého člověka ví divák v podstatě od začátku, protože jinak to snad ani být nemůže. Jenže mezi vším tím showmanstvím, které Nick s Happym přinášejí, by se nemělo úplně zapomínat ani na hlavní dějovou linku. Ta je totiž chvílemi tak upozaděna, že vlastně ani nevíte, proč tam ta policistka je, co má společného s Nickem, co se děje a proč by ho to mělo zajímat. Většina je ale náležitě vysvětlena a vlastně to není až tak těžké pochopit.

• scéna s prášky
• scéna s hasicím přístrojem
• nechutnosti nejsou pro každého… i když tajně vás asi potěší

Už jste někdy chtěli zabít modrého jednorožce? Já jo, přibližně posledních 20 minut. Ano, jsem ochránce zvířat, ale a) jednorožci opravdu nejsou reální, sorry jako a b) tohle je sakra modrej, plyšovej, imaginární létající jednorožec s hlasem a chováním Olafa z Frozen. Ne, nespletla jsem si seriál, ani jsem u sledování nic nepožila.

O Happy! jsem před zhlédnutím pilotu věděla jen dvě věci – je to komiksárna a má premiéru 6. prosince, takže na to, co přišlo, jsem nebyla připravená. Přinejhorším jsem počítala s nějakým skřítkem! Pilot, který zpočátku vypadal jako zajímavý hybrid Law & Order: SVU (Christopher Meloni), Dirka Gentlyho (úvodní diskotéková pasáž) a jakéhokoli vašeho oblíbeného krváku, který si dosadíte, se zvrhl v cosi mezi Falešnou hrou s králíkem Rogerem, už zmíněným Ledovým královstvím a jakýmkoliv krvákem, který si dosadíte. Naštěstí nikdo nezpíval.

První minuty vypadají slibně, sledujeme zdevastovaného nájemného zabijáka, kterému už je všechno tak nějak u zádě, pak se ale na scéně objevuje pan Sonny Shine se svými Teletubbies, pardon, Wishees a vy přemýšlíte, jestli už lidstvo opravdu kleslo tak hluboko a doufáte, že to bude hlavní záporák, protože to by byla jediná omluva pro existenci této kreatury. Ale bude hůř! Tvůrci mě dost dopálili s tím, jak obyčejně a nudně nám naservírovali minulost hlavního hrdiny – na stole ležící novinový otvírák o (asi) zkorumpovaném poldovi? Jako vážně? Takhle se to dělalo v devadesátkách, ne? Naštěstí tímhle nepovedeným záběrem začíná další zajímavá část pilotu – dějová linka točící se kolem mafiánského klanu Scaramucciových (ehm, jsou tu nějací fanoušci Stephena Colberta? :D).

• Christopher Meloni a jeho herecký koncert
• tempo
• ujetost (viz scéna v sanitce)
• ta modrá chlupatá mrcha
• Patrick Fischler (protože ten chlap je prostě všude!)
• povrchnost – na konci je vám v podstatě úplně jedno, co bude dál

Happy! zní hodně bizarně. A ne kvůli vykřičníku v názvu, i když to samo o sobě by podle mě upřímně stačilo. Ale u mně o tomhle názoru rozhodl už moment, kdy jsem o seriálu psala comicconový článek, což bylo také mimochodem poprvé, co jsem o tomhle seriálu slyšela.

Ovšem seriál předčil veškerá má očekávání. Ve chvíli, kdy se na začátku epizody jako doprovod k vánoční koledě (nenávidím vánoční koledy a vánoční písničky obecně) hlavní hrdina potácel na parketě bez půlky hlavy, přičemž z té zbývající části mu létaly minimálně desítky litrů krve a hlavní hrdina k tomu potácení ještě odevzdaně daboval, zvládla jsem jen hodně zmateně sledovat monitor a zmateně lomeno pobaveně se smát.

Sice si pořád úplně nedokážu vysvětlit, jak na tohle někdo přišel (ok, vzhledem ke zbytku pilotní epizody tohle zas tak nevyčuhuje, takže bych se měla spíš ptát, jak někdo dokázal přijít na tohle všechno), každopádně uznávám, že začátek své poslání upoutat divákovu pozornost splnil na jedničku s hvězdičkou. Podtrženou. Několikrát.

Prostředek nám naservíroval vynikající výkon Christophera Meloniho, trochu umírněnosti a rozvoj několika linek, co se budou hodit v budoucnosti. Jo a animovaného plyšáka. Nečekejte Imaginary Mary, protože tohle je i přes hodně (možná v kontrastu se zbytkem až moc) umírněný prostředek asi milionkrát trhlejší a milionkrát zajímavější, protože Happy! jaksi není nudná rodinná rádobykomedie. A ani nebyla, oni už to vlastně stihli i zrušit.

• začátek a konec
• Christopher Meloni
• zběsilost a šílenost seriálu
• možná až příliš umírněný prostředek