(Kadeti řeší úkol. Ivan potřebuje jít na toaletu.) Ivan Kučera: Och, já se poseru! Marika Klocová: Tak to udělej támhle do rohu! Ester Kleinová: To snad ne! Vladimír Fryvaldský: No mě nikdo vedle hlavy srát nebude! Jan Rubeš: Vedle obsahu tvý hlavy by se to ztratilo. Vladimír Fryvaldský: Cos to řekl? Jan Rubeš: Slyšels mě. Vladimír Fryvaldský: Chceš přes držku, ty vole?
(Kadeti se pouští do řešení úkolu, který dostali od plukovníka Daniela Hofmana.) Marika Klocová: Pokud máme postupovat týmově, musíme složit lékařský konzilium a podrobit každýho výslechu. Eva Dvořáková: Souhlasím. Jan Rubeš: A co když ten nemocnej bude v konziliu? Marika Klocová: Uděláme konzilií víc a výslechy provedeme křížově. Luděk Hnyk: To budeme každýho vyslýchat několikrát? Marika Klocová: No a? Času máme dost. František Dobeš: Já nebudu v žádným konziliu a nenechám se vyslýchat. Protože já nejsem nemocný a nejsem agent. Lenka Volfová: Takže se na nás vykašleš? František Dobeš: Jo. Je to kravina. Eva Dvořáková: Je to rozkaz! František Dobeš: No a kravina.
(Daniel zamyká kadety v učebně.) Vít Jelen: Ty to myslíš vážně? Daniel Hofman: Myslím. Vít Jelen: Já s tím nesouhlasím. Víš, co za těma dveřma může propuknout? Daniel Hofman: Vím. Vít Jelen: A riskneš to? Daniel Hofman: Jo. Vít Jelen: Pokud to dopadne špatně, budu muset nahlásit, že jsem tě předem varoval. Daniel Hofman: Beru na vědomí. Vít Jelen: Ja vím přesně, co si od toho slibuješ. Stmelený kolektiv nebo převzetí moci několika silnými egy. Daniel Hofman: Co by sis tipnul ty? Vít Jelen: Ty ega.