Mladý detektiv Jánoš Marton přichází z Pešti na zámek Betliar, kde má vyřešit vraždu služebné Eržiky. Na Gemeri ho neochotně vítá strážmistr Vilém Černý a dva místní četníci Nahálka a Ondrík, kteří díky své lenivosti, nebo naopak přílišné horlivosti, ale hlavně nízké inteligenci, zkazí, co mohou. Přítomnost detektiva z Pešti nevyhovuje ani šlechtické rodině Wisniewských, která má své tajemství a chce si je ponechat. Místní jsou přesvědčeni, že ji zabil Démon. Detektiv ovšem na démony nevěří a jde do jeskyně Démona a najde tam zvláštní symboly.
(Do Betliara přicestoval detektiv Marton. Na stanici pro něj přichází strážmistr Černý.) Černý:(Marton si utírá boty od koňského lejna) Moc pěkný botky. Marton: Ďakujem. Aj keď do týchto pomerov ich bude celkom škoda. Černý: I ten kůň je Boží stvoření. Musí se občas vysrat. Marton: Preto uprednostňujem automobily. Počuli ste o nich? Černý: Jo. O tom jsem četl v novinách. Marton: Netušil som, že tu ľudia vedia čítať. Milé prekvapenie. Černý: Přijel jste se sem nad nás povyšovat? Marton: Nie. Prišiel som vyšetrovať vraždu.