(Oleg jede do sálu na Kaštanovi. Max předává Hanovi lopatu.) Max: Hane, ty si vezmi tohle. Kdyby se u oltáře objevilo pár koblihů. Han: Dělat svědka je čím dál horší práce.
Sophie: Caroline, tady jsou růžový mašle pro Kaštana. Caroline: Musí mít Kaštan holčičí mašle? To si můj hřebeček nezaslouží. Sophie: Přidám ti další padesátku. Caroline: Ne nadarmo kůň a kurtizána začínají stejně.
(Svatební oslík, který měl být na svatbě Olega a Sophie pošel, a tak Olega napadne použít koně Caroline.) Caroline: Nikdy! Kaštan je moje děťátko. Sophie: No, ten osel za to dostával tisíc dolarů. Caroline: Děťátko půjde makat!
(Holky převážejí Sophiiny svatební šaty, kterou jsou v krabici, která je větší než ony obě dohromady.) Caroline: Jak můžou být Sophiiny šaty tak velké? Max: To je jenom její závoj.
(V kuchyni jejich okna.) Caroline: Páni, všechno tu vypadá o tolik menší, než si to pamatuju. Je to jako vrátit se na svou starou střední školu. Nebo k penisu, co jsi ho dělala na střední škole.