(Kimmy, dvanáctiletá dcera návladního, chce psát článek do školních novin o policii.) Kimmy: Kolik neozbrojených jste zastřelil? Mike: Co? Kimmy: Kolik neozbrojených lidí jste zastřelil? Mike: Co je to za článek? Kimmy: Je o policejní brutalitě. Jsem investigativní reportérka. Mike: Dobře. Neozbrojení lidé... Tenhle tejden šest. Ne... sedm! Jednoho jsem sejmul dnes ráno. Pip: Můžeš toho nechat? Ona si to zapisuje. Kimmy: Takže myslíte, že je správné střílet neozbrojené? Mike: Nevím, ale dává to větší smysl, než střílet ty ozbrojený. Ty jsou nebezpečný. Kimmy: Vzal jste úplatek? Mike: Ne... Tenhle týden? Kimmy: Myslím vůbec? Mike: Ooo... vůbec... Hm... bereme úplatky. Víš, Kimmy, jsme jako číšníci. Náš příjem jsou hlavně dýška. Říkáš tomu úplatky – já dýška… Dýško zní líp.