30 případů majora Zemana
(30 případů majora Zemana)
MENU K SERIÁLU
94 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Kriminalisté v čele se Zemanem vyšetřují velmi brutální vraždu ženy, jejíž trup bez hlavy, rukou a nohou byl nalezen ve Vltavě. Do sítě bezpečnosti spadne předpokládaný vrah, ale bude ho náročně usvědčit, protože je expertem na kamufláž a zarytě zapírá svou vinu.
Kriminální příběh z roku 1958.
Hlas vypravěče při úvodních titulcích:
- Byl zase říjen, měsíc odcházení a vzpomínek. Na podzim v padesátém osmém byl kapitán Zeman už rok vzdálen intenzívní práce ve svém povolání. Docházel sice po smrti své ženy do úřadovny, usedal za svůj stůl, vyjížděl do terénu, avšak počet a význam jím vyřízených případů nepřesáhl běžnou kriminalistickou agendu. Jako by to už nebyl ten Zeman nasměrovaný jako nepokojná magnetická střelka ke každému velkému vzrušujícímu případu, který ho obvykle uchvacoval tím víc, čím složitější se zdál. Uzavřel se sám v sobě. Malá Liduška chodila do první třídy školy na Uhelný trh, jak si to přála vždycky maminka. Aspoň tak se mohl Zeman objevovat na místech, která mu byla drahá vzpomínkou na Lídu. Mohl tu čekat a pak s malou stoupat do strmé žižkovské ulice k domovu, kde je už vyhlížela jeho matka, trpělivá a povzbudivá v synově neštěstí. Zemanovi přátelé vnímali jeho stav. Obklopili ho citlivou pomocí ve všech směrech, ale Zemanův vnitřní svět změnit nemohli. Respektovali ho však a čekali jen na chvíli, kdy život sám překročí práh Zemanovi samoty. A jak už to bývá v povolání, které si Zeman zvolil, očekávaný vstup se udál případem tak otřesným, že úder na Zemanovo uzavření nemohl zaznít hlasitěji. Té říjnové neděle, kdy šlo o celou Zemanovu budoucnost, zašel Zeman s malou Liduškou do lunaparku. V jedenáct hodin dopoledne ještě nic netušil.
- Byl zase říjen, měsíc odcházení a vzpomínek. Na podzim v padesátém osmém byl kapitán Zeman už rok vzdálen intenzívní práce ve svém povolání. Docházel sice po smrti své ženy do úřadovny, usedal za svůj stůl, vyjížděl do terénu, avšak počet a význam jím vyřízených případů nepřesáhl běžnou kriminalistickou agendu. Jako by to už nebyl ten Zeman nasměrovaný jako nepokojná magnetická střelka ke každému velkému vzrušujícímu případu, který ho obvykle uchvacoval tím víc, čím složitější se zdál. Uzavřel se sám v sobě. Malá Liduška chodila do první třídy školy na Uhelný trh, jak si to přála vždycky maminka. Aspoň tak se mohl Zeman objevovat na místech, která mu byla drahá vzpomínkou na Lídu. Mohl tu čekat a pak s malou stoupat do strmé žižkovské ulice k domovu, kde je už vyhlížela jeho matka, trpělivá a povzbudivá v synově neštěstí. Zemanovi přátelé vnímali jeho stav. Obklopili ho citlivou pomocí ve všech směrech, ale Zemanův vnitřní svět změnit nemohli. Respektovali ho však a čekali jen na chvíli, kdy život sám překročí práh Zemanovi samoty. A jak už to bývá v povolání, které si Zeman zvolil, očekávaný vstup se udál případem tak otřesným, že úder na Zemanovo uzavření nemohl zaznít hlasitěji. Té říjnové neděle, kdy šlo o celou Zemanovu budoucnost, zašel Zeman s malou Liduškou do lunaparku. V jedenáct hodin dopoledne ještě nic netušil.
| Český název | Kvadratura ženy |
| Původní název | Kvadratura ženy |
| Rok natočení | 1976 |
| Premiéra | 1. května 1977 |
| Česká premiéra | 1. května 1977 |
| Typ epizody | Standardní epizoda |
| Délka | 72 minut |
