V nádražní pokladně se při revizi zjistí manko ve výši 18 525 korun. Manko vzniklo z krádeže rychlíkových příplatků. Obviněna je pokladní, matka jedné z žákyň učitelky Lídy Zemanové. Ta přemluví Zemana, aby se pustil do vyšetřování. Zeman odhalí, že za vším stojí manžel obviněné se svou milenkou.
- Byl rok po prvé spartakiádě. Jedenáct let uplynulo od chvíle, kdy se Jan Zeman vracel do rodného městečka v nákladním vagonu oblečen do pruhované kazajky vězně koncentračního tábora. Rodila se nová pokolení a minulost se k dětem vracela jen z vyprávění otců. Lidé zapomínali na válečné útrapy, na zatemněné ulice i okna, na přídělový hospodářský systém, který přežil válku o osm let. Jen v lesklé malované kazetě uložené v zásuvce psacího stolku v kuchyni žižkovského bytu nadporučíka Zemana chránila Lída Zemanová několik ústřižků potravinových lístků. Už dávno nevoněly po lipovém květu, ale byly to pro ni cenné relikvie. Nebýt jich a měděné tabulky na dveřích podvodné kořenářky nikdy by se se Zemanem nesetkali a v postýlce přistavené do pokoje vedle kuchyně by neusínala každého večera dnes už čtyřletá Liduška. Ta lesklá kazeta se proto stala schránkou důvěrných domácích vzkazů. V Praze našel Zeman i jeho rodina nový přirozený domov a on sám vyrostl v nepostradatelného a zkušeného člena pražské kriminálky. Jeho matka jim vedla domácnost, Lída učila ve škole na Uhelném trhu a Zeman tam na ni někdy čekával, aby spolu prožili vzácné chvíle tichých procházek Prahou. Takové bylo i jejich předjaří roku šestapadesátého. Případ, do kterého se Lída Zemanová nechtíc dostala, začal na docela opačném konci Prahy a kvůli němu našel Zeman u kazety s památečnými potravinovými lístky ten podivný dopis.