Podle traileru a popisu jsem čekala něco pro náctileté, ale přiznám se, že přehnaně dětské jednání hlavní hrdinky, která by vlastně měla skoro maturovat, ale neustále se tváří vyjukaně jako desetiletá holka (a navíc se obléká stejně příšerně jako Billie Eilish) a absolutně není schopná rozlišit, co se v té které situaci hodí a co už je příliš, mě dost vytáčelo. Minimálně první tři epizody se Pippa leká každého šustnutí a zcela bezdůvodně lapá každou chvíli po dechu jen proto, aby v druhé polovině seriálu „neohroženě“ lezla do situací, kdy už jde vážně do tuhého a měla by důvod se bát, ale už se ničeho neleká (nějak mi v tomhle režisérském pojetí chyběla logika). A logika tam chybí ve vícero věcech, celkově to ve mně budilo dojem, že je to odfláknuté a tvůrci se spíš orientovali na vizuál, než aby propracovali příběh. Ale možná jsem jen špatná cílová skupina. Každopádně mě to nijak zvlášť nenadchlo a dokoukala jsem asi jen díky tomu, že to má pouze 6 epizod.
Zpočátku je potřeba uvést jeden zásadní fakt. Tato minisérie by mohla oslovit především fanoušky vcelku úspěšné série „Pretty Little Liars“ (2010–2017), a spin-offy „Pretty Little Liars: The Perfectionists“ (2019) a „Pretty Little Liars: Original Sin“ (2022–2024). V tomto netflixovském minisériovém počinu, vyznačující se také býti něco mezi „Veronica Mars“ (2004–2019) a „Twin Peaks“ (1990–2017), tentokrát máme dospívající Pip, jejíž inteligence a sebevědomí předčí veškeré detektivní očekávání. Ryze dívčí detektivní příběh s veškerou danou naivitou a kýčem sice námětově není špatný, jen kdyby nebyl uměle natahován, čímž vzniklo mnoho hluchých míst, a kdyby předloha opět nebyla zneužita k propagandě BLM Lebensborn a zmínkou o LGBT… . Takže hrdinka příběhu má bílou matku, černého otce a mulatského brášku. Typicky ideová rodinka jednadvacátého století. A samozřejmě nezůstalo jen u toho. Tady prostě není bílá holka, která by chodila s bílým klukem. Dějové pátrání obsahuje několik zajímavých zvratů a napínavých chvilek, které se však bohužel v přehnaně pomalém tempu poněkud vytrácí. On dohromady ani ten scénář po obsahové stránce není nijak moc plodný, takže by klidně vystačil na celovečerní stopáž filmu. Literární předloha „Návod na vraždu pro hodné holky“ od autorky Holly Jackson, která vyšla i u nás, má vcelku dobré recenze, takže není divu, že po tom filmaři sáhli. Zprasit to BLM Lebensborn propagandou to ale nemuseli. Takhle je to po shlédnutí jen další lehce zapomenutelný seriálový počin.
Upřímně řečeno nejspíš bych to asi ani nezaznamenal, pokud by v hlavní roli nebyla Emma Myers známá z Wednesday, ale v obsazení mě potěšili i povědomé tváře z britské televize jako Anna Maxwell Martin (Motherland) nebo Mathew Baynton (Ghosts).
Docela se tomu daří udržet napětí, sledování utíká rychle a má to slušnou atmosféru. Odhalení, které bylo nad plán, mě překvapilo. Je třeba přijmout, že cílovou skupinou je mladší publikum, které příliš nezajímá, jak moc reálné to je.
Jakmile nad tím začnete přemýšlet, tak je to nemůže dopadnout dobře. Mladá studentka vyřeší vraždu (a další zločiny), kterým policie nepřišla na kloub v době, kdy se staly. Jsou tam věci, které jsou těžké přijmout, některá vysvětlení jsou jednoduchá a náhodná a hlavní hrdinka se na ně zrovna nenadře, něco naprosto nedává smysl (osud psa), motivace některých postav jsou nepochopitelné (policajt) a hrdinka se navíc do všeho nebojácně vrhá a když jde do tuhého, tak se objeví postava, aby jí zachránila.