Vincent Robbins pomocí vlastnoručně vyrobené a pečlivě utajované trampolíny přeskočí zeď vězení, ale v zápětí si při svém nepovedeném pádu "vyvrkne" kotníky u nohou. Jeho osmnáct let připravovaný útěk se tak nakonec nezdaří. Ironií osudu se tak stane měsíc před tím, kdy měl být propuštěn na svobodu. John Cage je pak pověřen nepříliš vděčným úkolem: vymyslet nějaký způsob, jak starého Robbinse zachránit před dalšími roky ve vězeňské cele. A aby to neměl příliš jednoduché, při řešení případu se setká se svojí dávnou láskou...
Richard: Nová klientka. V deset hodin. Chce žalovat snoubence za citovou újmu. Sejdeš se s ní? Sejdeš, díky. Georgia: Copak jí ten snoubenec provedl? Richard: Nechal ji trčet u oltáře. Její ostuda je náš profit. Jestli je ošklivá, jdem do toho. Georgia: Moment, počkej. Jestli je ošklivá, jdeme do toho? Richard: Jistě. Georgia: A co když nebude ošklivá? Richard: Tak ji odmítni. Když bude hezká, tak si ji vždycky někdo vezme. Když šeredná, máme zisk. Jednej podle vlastního uvážení.
ředitel věznice: Potřebujeme něco netradičního. Ally: Co provedl? ředitel věznice: Před osmnácti lety vyloupil banku. Ally: A teprve teď ho chytili? ředitel věznice: Ne, sedí už osmnáct let. Ally: To jako, že všechny postřílel a nechal je tam potom válet na zemi ve vlastní krvi? No, no, tak to potřebujeme fakta. ředitel věznice: Ne, nikoho nezabil. Odseděl si celý trest, vlastně téměř celý. Měsíc před propuštěním se pokusil o útěk. Z toho je obžalován. John: Zbýval mu jediný měsíc a on chtěl uprchnout? Ally: Je vůbec normální?