Iris: Co jsi mu dala? Donovane? Je mimo. Sally: Kdo vás sem zval, dámo? Iris: Co jsi mu dala? Sally: Čínskou bělobu. Takže je přesně tam, kde chce být. Iris: Zavolej záchranku! Sally: Nikam se volat nebude. No tak. Říkala jsem mu, ať se mě nesnaží dohnat. Vzaly jsme si to samý a mně je dobře. Iris: Vstávej. Sally: Nebo bylo, než jste sem vtrhla. Iris: Nemůžeš odejít! Sally: Ale nechte toho. Víte, co mě ten fet stál?
Aggie: Prosím, pusťte nás. Iris: Přestaňte kňučet. Můžete si za to samy. Prošla jsem vám věci. Plánovaly jste pořádnou párty. Xanax. Klonopin. A pak ještě ty růžové prášky. Aggie: Ty jsou na spaní. Iris: Vědí vaše matky, co jste za feťačky? Tím vším si zanášíte těla, vy švédské blbky!
Aggie: Zapomněla jsem se zeptat. Jaké máte heslo na Wi-Fi? Iris: Tu tady nemáme. V celé budově není ani mobilní signál. V každém pokoji je pevná linka. Místní hovory jsou zdarma. Je tu 50 dolarů poplatek za ztrátu klíče od pokoje. Potřebujete ještě něco? Aggie: Led?