(v helikoptéře) Diggle: Felicity, když se tak bojíš, proč jsi chtěla sedět vepředu? Felicity: Pás je jen tady. Diggle: Který se bude hodit, až v rychlosti 300 km/h vrazíme do vody. Felicity: Cože? Diggle: Což se nestane.
(Felicity a Diggle najdou Olivera na ostrově a ten nevypadá, že by je rád viděl.) Felicity: Mohl bys alespoň předstírat, že nás rád vidíš? S Digem tě hledáme už týdny. Objeli jsme půlku světa. A ráno jsme letěli v tak starém letadle, že to bezpečnější bylo asi po výskoku. Alespoň bys nám mohl nabídnout vodu. Nebo kokos.
Felicity Smoak: Šifrování té stránky je neuvěřitelné. Oliver Queen: Zkus ten vzdušný magnet, který umí... Felicity Smoak: Olivere! Bez urážky, ale říkám ti, jak si máš brousit šípy?
Oliver: Večeřel jsem s Bertinelliho dcerou. Diggle: Olivere, máš být v utajení, ne randit. Oliver: Neměl jsem na výběr. Diggle:(sarkasticky) Jo. Viděl jsem ji na internetu. Vážně ses musel obětovat.
(Tommy a Laurel jsou v indické restauraci a Tommy si utírá obličej do kapesníku.) Laurel: Je to na tebe moc ostré Merlyne? Tommy: Ne, ani ne, brečím proto, že jsem přemýšlel o reklamě na Hallmarku, ve které jsem viděl nemocné koťátko. Bylo to velmi dojemné.
Helena Bertinelli: Sdílíme jméno, které o nás vypovídá, ať už to chceme nebo ne. O mně už sis obrázek udělal, stejně jako já jsem si ho udělala o tobě. Oliver: Jasně. Já jsem boháč typu Lindsay Lohan.
(Laurel přichází na dobročinný večírek.) Tommy: Wow, vypadáš vážně rozkošně. Laurel: Rozkošně? Je milé, že sis rozšířil svůj slovník obsahující slova sexy a mega sexy. Tommy: Můžeš říct prostě děkuji, víš.
Felicity: Do popisu své práce bych si měla přidat osobní vyhledávač Olivera Queena... Ale dělám to ráda. Oliver: Jmenuje se Derek Reston. Byli jsme si blízcí, než jsem zmizel. Rád bych se s ním zase spojil. Felicity: Na tom ostrově asi Facebook nebyl. Diggle: Ne. Dokonce ani MySpace. Byly to krušné časy.
(Oliver a Diggle potřebují identifikovat bankovního zloděje.) Oliver: Určitě nechal otisk, policie ho vyfotila a bude ve skladu s důkazy. Diggle: Prosím, řekni mi, že nejdeš tam, kam si myslím. Oliver: Diggle, proč se vůbec ptáš?
detektiv Lance: Nejste zrovna zatvrzelý zločinec, že ne? Felicity: Ne, já nejsem žádný zločinec. detektiv Lance: A jak říkáte hackingu? Felicity: Koníček?
(Oliver a Felicity jsou ve výtahové šachtě.) Oliver: Nedívej se dolů. Felicity: Příliš pozdě. Asi bych měla zmínit, že mám strach z výšek, což jsem právě teď zjistila. Oliver: Drž se mě pevně. Felicity: Vždycky jsem myslela, že mi to řekneš za jiných okolností. (Oliver se na ni nechápavě podívá.) Velmi platonických okolností!
Oliver: Máš něco? Felicity: Aby bylo jasno, ruka mi vyletí nahoru a budu křičet "anóóó", až něco budu mít. Diggle: Nebo můžeš říct, že to nefunguje. Felicity: Nefunguje to.
Oliver: Felicity, ty se nabouráš do hlavního počítače v Merlyn Global? Felicity: Ne, nabourat je takové ošklivé slovo, já jen... Jo, rozhodně se do něj nabourám.
(Oliver přijde celý zmlácený.) Felicity:(na Diggla) Proboha! Říkal jsi, že ho budeš šetřit. Diggle: Taky že jo. Felicity:(na Olivera) Přinesu ti led na... na všechno!
Oliver: Zeptám se jí. Felicity: Ne, naposledy, když se tvoje matka setkala se stážcem, tak tě postřelila a já si s tebou musela hrát na doktory! Bože, proč se vždycky vyjádřím tím nejhorším způsobem?!
(Manažer kasina rozbije Felicity sluchátko a Oliver, který je venku, se ihned vrhá dovnitř na pomoc Felicity.) Felicity: Budete vážně naštvaný, až poznáte mého parťáka.
ochranka v kasinu: Slečno, mohla byste jít se mnou? Felicity: Děje se něco? ochranka v kasinu:(ostře) Jdeme! Felicity: No, když jste mě požádal tak mile.
(Felicity je v nebezpečném kasinu a Oliver jí dává instrukce přes sluchátko v uchu.) Felicity: Mít tě v sobě je vážně dobrý pocit. A tebou myslím tvůj hlas. A mnou myslím mé ucho. Už přestanu mluvit! Oliver: To bych se vůbec nezlobil.