Seriál se odehrává na pomezí doby bronzové a železné, v období prvních městských států. Začíná brutální genocidou staré civilizace, resp. odlišné rasy. (Scénáristé se částečně inspirovali Huntingonovým Střetem civilizací.) První tři řady (na SZ chybně označené jako S01) popisují postupný přechod od kmenového uspořádání k centralizaci, od vybalancované (téměř demokratické) "Jednoty" k autokratickému despotickému systému, stabilizovanému vytvořením společného nepřítele a dodnes zneužívané myšlenky státu, založeného na národnostních principech.
Postupné osobnostní a politické profilování postav vede k čím dál tím většímu poznání technologie moci, k extrémní míře každodenních intrik a neustálému boji o postavení. Rychlá mocenská přeskupování, sliby a zrady, to vše je stejné jako dnes.
Příběh se odehrává v duchu Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše - hlavní postavy se pozvolna učí, jak docilovat svých cílů, s rostoucí mírou jejich osamostatnění (individualismu) jako by získávaly nadhled člověka dnešní doby - nejen z hlediska používané taktiky a strategie, ale hlavně začínají vědomě používat PR ke svým mocenským cílům.
Nedílnou součástí použité formy jsou četné vsuvky vypravěče, v korejské podobě jsou v "ich formě" jednotlivých postav (přednášené jejich hlasem, jako by se jednalo o myšlenky, nevyřčené nahlas).
Některé herecké projevy připomínají počátky kinematografie - hlavní hrdina většinou upírá zrak nad kameru, četné jsou "humorné vsuvky", ve formě infantilního a rozpačitého jednání, reakce na dramatické okamžiky jsou často provázeny kvílením a histerií, taneční scénky někdy až připomínají indiánské tance v pojetí Bollywoodu. Co se Evropanovi může jevit jako směšné, je jen jiná forma, pod kterou se skrývají stejné příběhy, jaké by se mohly odehrávat u nás.
Desítky drobných "podpříběhů" umožňují lepší pochopení předkládaného světa, osudy většinově nečernobílých postav se tak zpravděpodobňují, protože jsou stejně jako u nás mnohdy ovlivněny pouhou náhodou.
Kostýmy a kulisy jsou částečně přizpůsobeny tomu, že Netflix streamuje do celého světa - za zmínku stojí např. černá jako smuteční barva (místo bílé). Většina rekvizit působí nevěrohodně a navíc některé z nich neodpovídají dobově (např. použitá rakev).
Problematické (pro bělocha) je rozpoznávání jednotlivých postav - nejsme vytrénováni na identifikaci asijských obličejů, moc nepomáhá občasné (záměrné) uvedení jména postavy v titulcích.
Přehnaně působící složité rituály a jejich četnost jsou nedílnou součástí korejské kultury dodnes, jejich forma je pro nás stejně exotická, jako křesťanské liturgie pro asiaty.
Evropský divák si brutalitu a lehkost, s jakou probíhají četné vraždy, vysvětluje prismatem hodnot euroatlantické kultury, ale při sledování by si měl uvědomit, že v Asii platí odlišná měřítka hodnot.
Pokud nejste milovníky korejské (asijské) kinematografie, tak přece jen zkuste přečkat alespoň první dva díly, budete si muset zvyknout na jinou formu, zorientovat se v postavách a přijmout způsob, jakým byl seriál natočený.
VYDRŽÍTE-LI, BUDETE ODMĚNĚNI STRHUJÍCÍM PŘÍBĚHEM Z DOBY POČÁTKŮ LIDSKÉ CIVILIZACE.