Docela solidní, z mého pohledu průměrné drama, z počátku trochu připomínající Lásku a nenávist Istanbulu. Nic výjimečného, nicméně díky tomu, že se tam stále něco děje a hluchých míst je zde málo, udrží pozornost diváka až do konce. Trochu mi vadí mnohé nedořešené záležitosti, třeba že Yiğit se nikdy nedozvěděl, že Iclal čekala dítě s Firatem. Na druhou stranu, kdyby se to provalilo, tohle už by Nur nikdy neodpustil, že to věděla a zatajila mu to. Taky mi poněkud vadil ten předěl mezi koncem 2. a začátkem párepizodní 3. řady, kdy uplynuly tři měsíce Nuriny vazby, protože bych rád viděl, jak Yiğit a Fatih postupně objasňují, co ta zákeřná psychopatka Fikret provedla Nur, toho pátrání byli diváci ochuzeni a vlastně Fikret nebyla nikdy dopadena. V té předposlední scéně (střelba u bazénu) jsem se zalekl, že tvůrci to hodlají ukončit tak stupidně, jako Nekonečnou lásku, naštěstí po chvilkové rozpačitosti následoval šťastný konec, možná dotočený až dodatečně, tvůrci se zřejmě obávali silné kritiky ze stran diváků. Z postav je mi sympatická Yağmur, nově objevená sestra Kozanových, škoda že se dostala na scénu až v poslední čtvrtině seriálu. Též ve druhé půli potěšila napravená Elmas a oproti začátkům se k lepšímu změnil i Tayyar, zejména po smrti Hafize. Naopak mě v posledních dílech velmi iritoval hloupý a intrikánkou Nazan totálně zmanipulovaný Cahit. Víckrát vidět nemusím, nicméně jedno shlédnutí si toto rozsáhlé drama zaslouží. A tak jako u naprosté většiny tureckých seriálů, sledování též zpříjemní vynikající slovenský dabing. 50%