- 294 zhlédnutých epizod (ale jsou v tom započítané i NPL piloty)
- ohodnoceno 19 seriálů
- z toho 13 romanťáren a 6 neromanťáren
Neromantická Korea mě tolik nezaujala. Zatím jen z Tomorrow jsem nadšená, ale lednové kousky se mi do paměti tolik nezapíšou. Tím, že jsem jich měla jen šest, tak top pětku jde udělat dost snadno.
Romantické jsem zkusila stylem průřez jednotlivými roky, od 2024 až dolů do 2004 a logicky ty novější mi přišly zajímavější, modernější a obecně zábavnější. Nejníž se umístil nejstarší kousek - Full House.
Moje lednová top 5:
5. Pinocchio Lee Jong Suk v hlavní roli mi stačí ke štěstí. Ale i příběh z novinářského prostředí se mi líbil. A první kiss mezi hrdiny byl doslova pohádkový, ty světýlka! Motýlci lítali jak splašení.
4. Castaway Diva
Velmi příjemné překvapení. Od seriálu jsem moc nečekala, ale ve výsledku to byla příjemná nenáročná podívaná se sympatickými postavami a skvělou hudbou. Park Eun Bin sama nazpívala hlavní písničky a do playlistu jsem si jich stáhla fakt hodně. Trestné bylo jen to, že tady byl jen jediný kiss!
3. When the Phone Rings
Na tohle jsme se třásly všechny, co si budem povídat, a výsledek nezklamal. Náš nový manžílek Yoo Yeon Seok je tady naprosto k sežrání od začátku do konce, příběh vás udrží v napětí, chemie se dá krájet a cliffhangery na konci epizod nutí sjet celý seriál za jeden den.
2. Shooting Stars
Seriál jsem si pustila neplánovaně, protože jsem potřebovala něco roztomilého, romantického a nenáročného. Netušila jsem, do čeho jdu, ale o to příjemnější překvapení to bylo. Zamilovala jsem si postavy i to, jak nekonfliktní jejich vztah byl. Hudba je top strop a vlastně nemám seriálu co vytknout. Už teď se těším na rewatch!
1. Twenty Five Twenty One
I'm still not OK. Tohle k-trauma mě poznamenalo asi na celý život, ale ani za nic bych neměnila a vždycky bych volila sebetrýznění a mrkla na to znovu, protože je to prostě jeden obří masterpiece. Od první scény jsem se zamilovala, první tóny hudby mi vehnaly slzy do očí a konec mi rozdrtil srdce na miliardu kousků. Nam Joo Hyuk je ztělesnění dokonalosti a i když si na první kiss (a že to byl KISSSSSSSS!) musíme počkat hodně dlouho, tak celý vývoj jejich vztahu od přátelství přes platonickou lásku z obou stran až po oficiální vztah je prostě tak neskutečně úžasně vykreslený, že i přes to trauma musím říct, že je to zároveň pro mě obří comfort drama.
Už se těším na únor, snad tam zase objevím nějaké nečekané klenoty ♥️
Líbí se mi, jaký mám poslední dobou odhad na seriály :D
U Najgwa Bam jsem myslela, že u toho snad umřu nudou a bum, hodnocení 90 %.
Teď koukám na Seulgirowun Gamppangsaenghwal a prvních pár dílů jsem si myslela, že to prostě vzdám, že nemusím vidět všechno... Teď jsem u 14. dílů, hltám to jak magor, směju se jak pošuk a fňukám nad osudy vězňů jak nějaká profesionální plačka :D
Najgwa Bam za mě lehký nadprůměr. Byla jsem zvědavá, co z toho příběhu vyleze, protože byl fakt dost zamotaný, ale přišlo mi, že na těch 16 dílů to bylo extrémně zbytečně natahované. Kdyby to dali na 12 epizod, tak by to mělo lepší spád, takhle se ty dějové linky hrozně opakovaly, zvlášť ve druhé půlce seriálu, kdy už jsme prakticky věděli skoro všechny odpovědi a jen čekali, až se to celé nějak uzavře.
Postavy jsou v pohodě. Hlavní hrdina je super cool, celý tým je zábavný, ale nejradši jsem měla záporáka, který sice nebyl na scéně až tak často, ale kdykoliv se objevil, tak za mě ukradl seriál pro sebe a každou jeho scénu jsem si maximálně užívala.
Finále se mi líbilo hodně, přineslo to správné akční vyvrcholení, odkaz na první díl a takové lehce otevřené, ale převážně uzavřené zakončení. Znovu ale seriál vidět nemusím a myslím si, že na něj brzy zapomenu. Co si budem povídat, prostě tam nebyla žádná romantika, no 😂