Family that stays together will have to learn how to play nice together.
Trailer byl ok, ale pilot příjemně potěšil. Vypadalo to, že tohle bude jedna z těch lepších komedií letošní sezóny. Pilot nabídnul pár momentů, u kterých jste se dobře zasmáli, a zároveň nutnou dávku citů. Pokud by to s tou ciťárnou nepřeháněli, mohla se z toho vyklubat příjemná oddychovka. Nakonec však seriál spadl do obyčejného průměru, stejně jako valná většina nových komedií z posledních pár let.
Hlavní hrdinka mi na začátku byla příjemná, ovšem postupně se začala chovat absolutně nelogicky a stala se z ní další otravná hlavní postava. Hlavně v posledních dílech už to s tou vlastností přehnaně starostlivé a milující mámy hodně přeháněli, opravdu mi začalo být toho kluka líto. Moc se mi líbil tancující synek bohaté kámošky, jeho zženštělé chování a skvělé hlášky byly vrcholy celého seriálu.
Postava dědy má být zdroj největších hlášek, ovšem pro mě nefunguje. Děda je jedno velké klišé a jeho scény mě spíše iritovaly. A proč vůbec musí mít pořád pivo v ruce? Takové chování, které předváděl celou dobu, by v reálném světě rozhodně neprošlo. Divím se, že čekali s jeho suspendováním až skoro na konec řady, když se celou dobu choval takto nevhodně. Kdyby někdo mluvil se mnou tímto způsobem, tak pochybuju, že bych neutrpěla jako dítě nějakou psychickou újmu.
Seriál je hodně předvídatelný. Přesto můj tip o tom, že si Terry začne románek s Dickem a že její tým na konci řady vyhraje, vůbec nevyšel. Ale Dickův brácha je i tak docela blízko pravdě. Navíc nikdo neví, jak by to celé pokračovalo, třeba bych nakonec měla pravdu. Ale to je už jedno. Třináct epizod Back in the Game neurazí, ale pokud můžu tipovat, tak většinu seriálových fanoušků ani nenadchne. Rozhodně existují lepší komedie na koukání. A to i v rámci novinek letošní sezóny.
Pilot Back in the Game nepatřil k těm nejhorším, co letošní sezóna přinesla. Na druhou stranu nepatřil ani k těm nejlepším, takže jsem se docela rozmýšlela, jestli tomu seriálu dát šanci, nebo ho rovnou zavrhnout jako ztrátu času. Na konec jsem se do něj pustila, ale jen kvůli Maggie Lawson, a naivně jsem věřila, že už to může být jenom lepší a lepší. No, nebylo.
Takže co od Back in the Game čekat? Průměrné rodinné drama se spoustou morálních ponaučení. Nevadí mi to, že seriál nepřináší nic nového, protože mám ráda příběhy, kdy se z lůzra stane vítěz a získá holku svých snů (ach, vzpomínka na Setha Cohena:-) Vadí mi, že seriál podává tenhle příběh poněkud nezajímavou formou. Pár vtipů se tam sice našlo, ale označit seriál jako komedii, to chce hodně představivosti. Baseball pro losery není sranda, trenér Dick není vtipný, otec není civilizovaný a Terry není vtipná. Když mi z celého seriálu nejvtipnější přijde malý tancující kluk, tak je prostě něco špatně.
Celou dobu jsem si říkala, že mi v tom seriálu něco chybí. Až když jsem ho dokoukala, tak mi to došlo. Terry je Juliet, Maggie Lawson hraje naprosto stejnou postavu jako v Psych. Taky je tady ta dospělá, zodpovědná a trochu nudná postava a já celou dobu čekala, odkud vyskočí Shawn s Gusem, aby je seřvala, že se chovají jak malí kluci. A Lenora, co to udělali s Lenorou? Vždyť chudák vypadá jako svoje babička.
Back in the Game si pusťte, pokud si libujete v motivačních proslovech, oplzlých starých dědcích a ve sbližování se rodičů s dětmi. Pokud vás alespoň jedno z toho odrazuje, tak Back in the Game pro vás nebude to pravé ořechové.
Po pilotu: Od seriálu jsem nic nečekal, ale pobavil jsem se. Vcelku sympatické charaktery, a to i dětské, které mě většinou hodně vytáčejí. Pár dobrých ftipů, pár i nečekaných. Přínosem je i kratší stopáž. Uvidíme, jak se to vyvine.
A po třetím dílu končím, jelikož prostor už dostávají výhradně dětští herci, kteří mě vůbec nezajímají, a ftipy se vyplácaly jen v pilotu.
Nápad mě zaujal a mám ráda i Maggie Lawson a Caana. Vlastně i ti dětští herci byli celkem sympaťáci. V traileru to ještě pořád vypadalo jako dobrá komedie, takže jsem do toho šla s docela dobrým pocitem. Ovšem provedení je jen šedý průměr, který nijak extra v paměti nezůstane.