Tak tenhle serial jsem si važně užila. Perfektně vymyšlené a zpracované. Ani na chvíli jsem se nenudila a na konci všechno zapadlo do sebe tak jak mělo. Mám rada, když se příběh uzavře a ja nemusím čekat na další serii. Hlavní herci byli simpatičtí a chovali se logicky.
Ha Ram jsem fandila od začatku až do konce. Blacka bylo vtipné sledovat, jak se dostal na svět a měl problémy se základnímí věcmi. Musím říct, že mu závidím jeho schopnost teleportace.
Tak tohle byl přesně můj šálek kávy. Trochu fantasy, trochu krimy a trocha romantiky. Hodně mrtvol a politického pletichaření.
Black se může pochlubit netradičním příběhem a zajímavými postavami. Ale uznávám, že jak příběh, tak postavy nemusí sednout každému. Dorama, kde jde z počátku o dopadení uprchnuvšího smrťáka, se záhy rozjede a stane se z toho propletenec vztahů a motivů. Z toho důvodu nelze Blacka sledovat jako maraton, protože příběh od diváka očekává soustředění na věc, poněvadž ne vše vypadá tak, jak se na první pohled zdá. Romantická linka se sice proplétá celým seriálem, ale oproti vyšetřování hraje druhé housle a v tomto případě je krapet upozaděna.
A postavy? Hlavní duo mi zpočátku přišlo nesourodé a jejich interakce skřípala, v průběhu sledování se pak tento pocit poddal, ale zatím to vypadá, že Go Ah Ra se mojí oblíbenou herečkou asi nestane. (Zkusím jí ale v budoucnu dát ještě šanci.) To Song Seung Hun tentokrát zaválel, klobouk dolů. Smekám i před vedlejšími postavami, protože jak celý vyšetřovací tým v čele se Šíleným psem, tak duo smrťáků nebo i záporáci, ti všichni zvedli laťku příběhu o pár čísel nahoru.
To, co mě ale moc neoslovilo, byla hudba. Zpívaná šla mimo mě a instrumentální, která alespoň měla něco do sebe, zase na oficiálním soundtracku není, takže za mě zklamání.
A to se dostavilo i na závěr příběhu. Nemyslím tím jeho vyznění, ale úplný závěr. Stařečkové mě za srdce opravdu nevzali.