Dystopické drama vsázející spíše na dobré herecké obsazení než akční scény a zajímavý děj. Jsem v trošku rozporuplném rozpoložení, protože půlka seriálu je opravdu živočišná a velmi otevřená (obzvláště nahé a sexuální scény si hrají na druhé GoT), ale jinak velmi pomalé tempo a nicneříkající dalekosáhlé promluvy spíše nudí. A já si říkám, je utopie, která zažívá krizi, opravdu tak nové a originální téma?
když už porovnávám s Orwellem, ten pracuje se sledováním, nemožností něco udělat, propagandou apod. Huxley v knize, ale mnohem víc pak seriál samotný, pracují spíše s pokrokem a odcizením od emocí, sice tam jsou taky prvky sledování, ale zase tolik nebyla ukázaná temná stránka utopie. Naopak se zdá, že svoboda, která je prezentována Savagelandem je to špatné a celý utopický Londýn je vlastně zázrak, který pak jeden drban začne ničit. Přesto má ale divák sympatie právě k němu a k postavám, které se nějak vymykají, jako je právě Lenina a Bernard. Nicméně pokud měl John představovat nějakého ušlechtilého divocha, který zboří nefunkční dystopii skrytou za utopii, tak se to bohužel moc nepovedlo. Nicméně alespoň konec překvapil, Lenina s tím pěkně zatočila a Bernard konečně není takový připosránek. Nicméně pokud se seriál má stát opravdovou bombou, těším se, co si připraví v další sérii.
Nicméně když už jsem zmiňoval, že seriál sází hlavně na obsazení, tak musím říct, že ústřední trio mi přijde úžasné a vidět Viseryse v pozitivní a nebláznivé roli je fakt překvapivé, ale je to skvělý herec. Alden z Nádherných bytostí se zase tolik nezměnil, ale ta role agresora mu moc neseděla. Jessica vlastně byla dost podobná Charlotte z Harlots, takže prostě miláček.
Kdo si hraje, nezlobí. U tohoto seriálu si dovolím parafrázovat známé přísloví jako "kdo má sex, nezlobí". Ale vždy se najdou lidé, kteří se s takto pojatým životem nespokojí. I v seriálu pár lidí prozře a vzejde z toho "revoluce". A tito lidé k tomu nedochází snadno, což vytváří další trhliny ve vztazích. Seriál, natočený podle známého románu, není snadné uchopit. Dost tomu brání jeho filosofické vyznění, které se hůře přenáší na obrazovku, než psané slovo.