Breathless

Pokračování bych přivítala

Já jsem se narodila ve špatnou dobu a na špatném místě, protože tahle šedesátá léta s bydlením jako měl Otto s Elizabeth je mým snem. Moc příjemně se mně dívalo na osudy asi osmi osob, které se v seriálu vyskytly a netajím se ani trochu tím, že bych přivítala pokračování, protože konec k tomu přímo vybízí. Vysloveně jsem si lebedila s tímto svěžím, milým, pohodovým seriálem, kde nechyběla ani láska a já tu fungující chemii cítila doma až z Londýna. K tomu kytičkové šatičky, nadýchané, růžové župánky, roztomilé zdravotní čepečky, ale zavanul na mě občas i ten mírný smutek, když všechno nevycházelo podle jejich, potažmo i mých představ. Trefou do černého byl výbě Jacka Davenporta, trý tady hrál, jen jiskry létaly. Konec mě vzhledem k romantickému pelu trochu zaskočil, možná právě proto bych si přála pokračování a ponořit se ještě víc do všech těch postav, protože to jsem přece jen trochu postrádala.