Vyměněné osudy

Začátek ujde, zbytek katastrofa

Zpočátku není tento seriál zas až tak úplně špatný, poukazuje na rozličné sociální zázemí a rozdíly, v nichž každé z vyměněných děvčat prvních 15 let vyrůstalo. Samozřejmě velmi brzy začne divákům lézt na nervy protivná, zákeřná a především chorobně prolhaná Hazal, která je schopna všeho, jen aby neztratila pohodlí nově nabytého života v přepychu a pozornost biologických rodičů, kteří jsou vůči jejím činům až neskutečně benevolentní, přitom pár po čuňi by ji jistě velmi rychle srovnalo do latě. Prvních pár dílů mi vadila i teta Keriman snažící se za každou cenu ze všeho vytřískat peníze (někdy i vydíráním), později jsem na ni ale změnil názor a tuto postavu jsem si oblíbil, neboť jsem se často bavil na jejích ironických hláškach, ta ženská má vyřídilku jak kulomet a je jediná, kdo do seriálu vnáší alespoň trochu humoru. Kdo mi vadit nepřestal je věčně uječený hulvát Ozan - druhé by poučoval a přitom se sám co chvíli vlastní blbostí dostal do maléru a stáhl sebou i druhé. Po většinu dílů pro mě byla snad jednou sympatickou postavou Cansu, ovšem i její charakter scénáristé zkazili a po ztrátě dítěte z ní udělali labilně vyšinutou trosku kradoucí cizí děti. Dost mě zklamala nenadálá smrt Gülseren, po jejím odchodu už příběh nabral zcela jiný směr, veškerou pozornost na sebe strhl nesympatický slizoun Harun se svoji pomstou Cihanovi a lásce k Dilaře, což už mě totálně nudilo. Alespoň že Özkan prošel v průběhu děje výraznou charakterovou změnou k lepšímu a z nevyzpytatelného nerváka a kriminálníka se stal celkem rozumný a zodpovědný otec. Těsně ke konci se napravil i zákeřný intrikán Rahmi, když vzal na sebe vinu za vraždu Damira spáchanou Dilarou. Závěr seriálu mi přišel poněkud nedořešený a s mnoha otazníky, jakoby splácaný narychlo. Přestože prvních pár dílů skýtalo vidinu lepšího hodnocení, postupně se děj už jen zhoršoval a ve výsledku víc jak 30% udělit nemohu.