Broučci
(Broučci)
Broučci
Broučci jsou klasikou mezi Večerníčky, ale navíc velmi ojedinělou klasikou.
Broučci jsou totiž originální, protože to jsou loutky. Jejich křidélka visí na vlascích a oni opatrně létají přes les a svítí lidem na cestu.
Vždycky patřili k mým oblíbencům. O nich se totiž moc pohádek nepíše (ani netočí), takže to byla fajn změna a navíc - ti broučci jsou tak krásně pohádkoví! Teprve zpětně oceňuji "výchovné dopady" Broučků na mě samotnou, ale nějaké tam určitě jsou. Broučci uklidňují, protože dávají důraz na rodinu (a že je veliká!), na starání se o druhé a úctu ke všem okolo.
Jsou tak ideální a přitom nám jsou tak podobní. I jejich děti jsou pošetilé a i u nich mají rodiče pravdu.
Vždycky když je vidím, musím se usmívat. A v létě, když na zahradě létají Svatojánští Broučci si na tuhle pohádku vzpomenu a uvědomím si, jak hezky nám pan Karafiát a pan Trnka přiblížili ten pohádkový ráj, který se skrývá, tam někde pod kapradím.
Škoda těch občas prapodivných příběhů a občasné nepřehlednosti v animaci. Ale to jsou drobnosti.
Broučkům budu vždycky držet krovky, aby si získali srdce dalších dětí.
Broučci
Kouzelné příběhy z dílny Jiřího Trnky jsou snad jednou z největších klasik, kterou mohou české Večerníčky nabídnout. I když občas vystraší, jedná se o překrásný počin, se skvělou timeline, a vynikající výchovnou hodnotou (komu by se nelíbilo mít tak skvělou rodinu). Nemohu dát nic jiného než stovku, protože toto je klasika. A zlatá.
:-(
Omlouvám se, ale opravdu ne. Broučci mě nikdy nezaujali, nebavili, prostě nic... Neříkám že je to nejhorší večerníček, ale z našich večerníčků je to pro mě jeden z nejhorších.
Klasika
K broučkům nemám co dodat, je to super večerníček a díky panu Jan Hartl i dobře namluven. Jejich písničky si připomenu i dnes :D
Večerníčková klasika
Loutkové postavičky z rukou Jana Trnky jsou určitě největší stálicí klasikou (společně s krtečkem) českých večerníčků.
A když na MFF KV promítají půlnoční večerníčky, tak vždycky, když běží broučky zas a znova se do toho zapojím.
Broučci
Ach, další srdcová záležitost mého mládí, broučci. A stejně jako u jiných večerníčků mého mládí, tak i na Broučky se ráda opět podívám. Mnohonásobně je upřednostním před moderními pohádky plných nesmyslů a násilí.
Krása smutku
Broučci jsou, pravda, poněkud depresivní pohádkou pro děti - ale zároveň je v nich velice jemně a pěkně podáno téma smrti a konce, se kterým sice není příjemné se vypořádat, ale přesto je to tolik potřebné a zvláště v dětském věku. Mnozí si říkají, že děti by se tímto neměly zatěžovat, ale budu 100x radši, když se mým dětem vysvětlí umírání Janinka, než abychom je předtím zbytečně chránili pomalu až do puberty. Máme obří dar - život - a právě toho si máme nejvíce cenit, ale nejen u nás. To je krásné a nadčasové poselství, které nám Karafiátovi broučci v tomto povedeném zpracování přinášejí.