Parta se snaží zjistit něco o Povýšení, nikde ale nic nepíšou. Buffy se do kůže vsákne krev démona a ona se bojí, že se něčím nakazila a že se z ní stane démon.
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Buffy na hlídce zabije démona a na ruce jí zůstane trochu krve. Giles jí poví, že se může nakazit rysem démona. Celý den pak zjišťuje, kde jí co roste, když pak zjistí, že umí číst myšlenky. Využije to při hodině dějepisu, a když to pak zkouší na Angela, on jí prokoukne. Buffy se pak přizná partě. Celý den potom slyší jen myšlenky lidí a začne jí to rozčilovat. Přátelé se necítí dobře, když je poslouchá, a tak raději odejdou. V jídelně pak slyší někoho si myslet, že zítra všechny zabije, načež omdlí. Všechny ty myšlenky ji ubíjí. Přátelé sepíšou seznam studentů, co byli v jídelně a začnou je zpovídat. Giles zjistí, že k uzdravení Buffy potřebují srdce toho démona, a tak pro něj Angel dojde. Když prověřují novináře, objeví u něj dopis od Jonathana, který pravděpodobně dokazuje, že vraždit chce on. Buffy ho objeví s puškou a domluví mu, aby nikoho nezabíjel. Ten jí ale řekne, že se chtěl zabít sám. Alex mezitím narazí ve školní kuchyni na kuchařku, co do jídla sype jed na krysy. Buffy přiběhne, zvládne ji a nakonec prozradí Gilesovi, že se z matčiny mysli dozvěděla, že spolu spali, když se chovali jako nezodpovědní puberťáci.
Uvedení této epizody a epizody 322 bylo posunuto kvůli událostem na Kolumbijské střední. Tam vtrhl jeden student a postřílel své spolužáky. Fandové Buffy ale zastávali názor, že tyto epizody obsahují poselství pro nepopulární studenty. Jenže rozhodnutí stanice podpořila většina herců i štáb. Takže tato epizoda se vysílala jako poslední.
V mnoha epizodách vidíme asijského kluka na skateboardu. Říká se mu Asiat Dan. Na DVD 4. řady si dokonce Joss, Seth Green a Marti Noxon dělají srandu z toho, jak moc je vidět v epizodě 406.
Jane Espenson, scénáristka, uvedla, že Joss si nepřeje mít v seriálu démony s ocasem, protože ocas působí nepřirozeně. Tento díl je výjimkou, aby se Buffy mohla bát, že ji naroste ocas.
Giles snad poprvé řekne sprosté slovo a to když, se snaží najít lék pro Buffy, řekne slovo "Berk", což je v londýštině výraz pro ženský pohlavní orgán.
Angel řekne Buffy, že by ji miloval, i kdyby byla pokrytá slizem. Pak je záběr na střední a zase můžeme vidět znovupoužitý záběr z epizody 216, kde je Harmony v pozadí.
Jonathan si sestaví pušku včetně hledáčku, prostě zbraň určená na střílení na dálku. Pak z něho vypadne, že se chtěl zabít. Ale jak to chtěl provést? Vždyť by ani nedosáhl na spouštěč.
(Buffy umí číst myšlenky.) Buffy: Mami, prosímtě, sedneš si ke mně? Joyce: Ehm, já... musím jít prát. Buffy: Proč jsi tak... Ty ses vyspala s Gilesem? (křičí) Ty ses vyspala s Gilesem? Joyce: To bylo dlouho, byli jsme mladí. Buffy: Na kapotě policejního auta? Joyce: Budu sedět dole. Uleví se ti. Buffy: Dvakrát?
Buffy: V jídelně je nějaký vrah. Alex: Už léta vám říkám, že nás ta kuchařka oddělá tím svým aintoflem. Cordelia: Alexi! Alex: No, z čeho to jídlo, sakra, je?
(Alex řekl Willow o tom, že viděl Buffy se Spikem na hřbitově.) Willow: Buffy, ta věc se Spikem... Není to pravda, že ne? Ty si, víš... nespala se Spikem, že ne? Buffy: Ne. (Willow si oddechne.) Buffy: Měla jsem se Spikem sex.
(Buffy slyší Alexovy myšlenky.) Alex:(myšlenky) Co mám dělat? Myslím pořád jen na sex, sex, Mozart, čtyři krát pět je třicet, pět krát šest je třicet dva, nahý holky, nahý ženský, nahá Buffy, přestaň. Buffy: Bože, Alexi to je vše na co myslíš? Alex: Vlastně jo. Čau. (Alex uteče z knihovny.)
Alex: Hogan Martin si myslí že je super. Jako by jsme ho měli uctívat za to, že trefil míč do koše. Hogan: Ahoj Alexi. Alex: Oslovil mě, ví jak se jmenuji.
(Parta se měla NENÁPADNĚ ptát lidí na různé otázky a zjistit, kdo chce zabít všechny na škole.) Cordelia: Pane Beachi, jen mě tak napadlo, neměl jste v plánu zítra zabít lidi? To je do ročenky.
Willow: Fantazie jsou fajn, že jo, Jonathane? Jonathan: Asi jo. Willow: Všichni si občas představujeme, že jsme mocní a uznávaní. Jak nám lidé věnují pozornost. Jonathan: Možná. Willow: Ale někdy fantazie nestačí, co, Jonathane? Někdy musíme lidi nutit, aby nás neignorovali. Aby nám věnovali pozornost. Ty víš, o čem mluvím, že ano? Jonathan: Chceš, abych ti věnoval pozornost?