Buffy, přemožitelka upírů

Buffy: Co chceš?
Angel: To samé, co ty.
Buffy: Dobře. Co chci já?
Angel: Zabít je. Zabít je všechny.
Buffy: Lituji, to není správně, ale přesto dostanete krásné hodinky. Co chci já, je svatý pokoj.

Buffyina máma: Jsi hodné děvče, Buffy. Jen jsi narazila na špatnou partu. Ale to všechno už je za námi.
Buffy: To je. Teď už se budu držet jenom těch živých. Teda... dobrých... lidí.

upír: Jsem rebel!
Spike: Ne... Já jsem rebel, ty jseš idiot! (Zabije upíra.)

(Buffy k partě.)
Buffy: Lidi mám vás ráda. Opravdu. Ale je mi to líto.
Spike: Buffy, když si myslela "máš nás ráda", mysle...
Gales: Sklapni!

Buffy: (na upíra) Znáš to rčení, ukousnout si víc než můžeš spolknout?
(Upír zakroutí hlavou.)
Buffy: Ne? A znáš sousloví přemožitelka upírů?
(Upír opět zakroutí hlavou.)
Buffy: Taky ne? A znáš ou bože, moje noha?
(Buffy kopne do upíra.)
upír: Ou bože, moje noha.
Buffy: No vidíš, tak už to znáš.

Spike: Chci zachránit svět.
Buffy: Jasně, uvědomuješ si, že jsi upír?
Spike: Upíři rádi vedou silácký řeči o ničení světa. Jsou to blbý kecy mezi přáteli u půl litru krve. Ve skutečnosti mám rád svět. Chrtí dostihy, Manchester United. A pak všechny ty lidi. Miliardy lidí, kteří jsou jako chodící svačinka. Je to hezký. Ale pak se objeví někdo, kdo je opravdu posedlý jeho zničením. Angelovi se to může podařit a pak... sbohem Picadilly a zapráskanýmu Leicesterskýmu náměstí.

(Buffy se setká poprvé s Angelem.)
Angel: Nějaký problém, madam?
Buffy: Jo, je tu problém. Proč mě sleduješ?
Angel: Vím, co si myslíš, ale neboj. Já nekoušu.

Snyder: Jsou věci, které já prostě cítím, je to jako šestý smysl.
Giles: Ne, čich patří k těm pěti.

Buffy: Městská skládka. Místo, kam smrady chodí relaxovat a zůstávají samy sebou.

Buffy: Tak, Gilesi, máte něco, co nám může ještě víc zkazit náladu?
Giles: Co takhle konec světa?
Buffy: Já věděla, že je na vás spoleh.

Willow: Fantazie jsou fajn, že jo, Jonathane?
Jonathan: Asi jo.
Willow: Všichni si občas představujeme, že jsme mocní a uznávaní. Jak nám lidé věnují pozornost.
Jonathan: Možná.
Willow: Ale někdy fantazie nestačí, co, Jonathane? Někdy musíme lidi nutit, aby nás neignorovali. Aby nám věnovali pozornost. Ty víš, o čem mluvím, že ano?
Jonathan: Chceš, abych ti věnoval pozornost?

Buffy: Angel je upír. Myslela jsem, že to víš.
Cordelia: Tak on je upír. Samozřejmě. Ale k pomilování. Plyšáček s tesáčky?

Angel: Jsi na mě naštvaná, že mě vidíš moc, nebo málo?
Buffy: No, jo.
Angel: Jak?
Buffy: Co?
Angel: Nechápu to.
Buffy: Ne, to ne. Teď už ne.
Angel: Děláš to složitý, aby to bylo jednodušší?

Buffy: Já nechci být vyvolená.
Spike: Já nechci tak dobře vypadat a mít atletickou postavu. Všichni máme nějaký ten kříž, který musíme nosit.

Buffy: Můžeme to vyřešit násilím, nebo... myslím, že jedině násilím.

Buffy: Will, co víš o čipu?
Willow: O Spikově čipu? Takže, pamatuju se, že jsem se snažila něco vyšťourat, ale, víš, ukázalo se, že když tajná vládní agentura zkoumá upíry a dává jim do mozků čipy, které jim brání zraňovat lidi, většinou si neděla webové stránky.

Anya: (na Alexe, rozzlobeně) Doufám že umřeš! ... (dotčeně) Nedáš mi pusu?

Willow: (po hádce) Buffy, chci se urazit. Když půjdeš se mnou nebude to ono.
Buffy: Aha.
Willow: A sním si ten banán. K čertu s přestávkou.

(Willow, Alex, Cordelie a Ozzy hloubají nad výsledky testů, přičemž se diví, že Buffy má dvojnásobek počtu bodů, než jaký má Willow.)
Cordy: (nadšeně) Myslím, že je to skvělý! Teď můžeš odejít a už se nikdy nevrátit...
(Všichni se na ni otočí, a tak ztrapněně pokračuje.)
Cordy: Myslím v pozitivním smyslu: Vypadnout ze Sunnydale. Kterej pitomec by se sem zase chtěl kdy vrátit.
(Následuje scéna, v níž se opilý Spike vrátí do města a přitom nabourá do uvítací cedule, načež vypadne z auta.)
Spike: Domove, krásný domove...

Spike: Buffy, Buffy, Buffy! Kamkoli se otočim, tam je. Ta odporná malá tvářička. Ta nóbl reklama na šampón. Je otravnější než ty.
Harmony: Tak proč ji jenom tak...
Spike: Ona mě pronásleduje, chápeš to? Slídí za mnou. Jsem ubohý mazlíčkovský projekt. Prostě Spika vytáčí. Každý den vymýšlí nové mučení. Ty to prostě nechápeš. Už se nemůžu dočkat až se jí zbavim. Ona je prostě všude. Loví mě, Harmony! Tohle prostě musí skončit.

Harmony: (k doktorovi) Víte, jak je to těžký nesmět ublížit živé bytosti? Vždyť on ani nemůže utrhnout kytičku.
Spike: Cože?! Samozřejmě, že můžu.

(Anya vyjmenuje Alexovi, co všechno chce stihnout - dítě, apod.)
Alex: Není nač spěchat.
Anya: Ano, ale je. Já umírám. Už mi zbývá maximálně 50 let života.

Alex: Víte co? Už mě to vážně štve. Už mě unavuje být blb, co se živí hmyzem a dostane z toho syfilis.

Alex: Ale no tak, velkej mejdan na koleji, bude legrace. Proč nechceš jít?
Anya: Ty víš, proč ne. Z těch chlapů z Iniciativy jsem nějak moc nervózní. To nevidíš?
Alex: Netuší, že jsi ex-démon a my nevíme, jestli by jim to vadilo a to se nikdy nedozvědí. Stejně budou mít dost práce s flirtováním s holkama na mejdanu.
Alex: Takže nejsem dost přitažlivá, aby se mnou někdo flirtoval? To říkáš?!
Alex: Tohle nemůžu vyhrát, že?
Anya: Už ti vůbec nepřipadám přitažlivá.
Alex: O čem to mluvíš? Já myslím, že jsi úžasná.
Anya: Vážně? Tak proč včera nebyl sex?
Alex: Tak o tohle tu jde. I jindy jsme neměli sex.
Anya: Já vím, už dvakrát. Takže se rozcházíme.
Alex: Rozchod? To ne. Nebo jo?
Anya: Jasně, že ano. Já už tě určitě unavuju. Vím, že se to stalo tisícům žen, jen mě nikdy nenapadlo, že se to stane i mně.
Alex: Anyo, víš, mezi námi je něco víc než sex, nebo by mělo. Vztah je něco, na čem pracuješ, co vylepšuješ společně.
Anya: Já to nechápu, jsem hezká, jsem mladá. Proč jsi toho nevyužil? Stalo se ti něco?
Alex: Ne, mně se vůbec nic nestalo.
Anya: Ale muselo. Viděla jsem v televizi jednoho vrásčitého muže mluvit o erektilní dysfuknci,
Alex: Ou, dost. Všechny systémy pracujou. Nemám žádný funkční problém. Chceš mít sex? Jdeme na to rovnou tady. Žhavej, ostrej, divokej sex!

Alex: Když se Buffy a Riley dali do toho svýho nahatýho řádění, tak možná něco spustili, něco jako velký výbuch poltergasmu.