Buffy, přemožitelka upírů

(Spike může chodit za denního světla.)
Spike: Fantastický den. Ptáci zpívají, veverky dělají spousty nových veverčat, slunce svítí, ale mě to nepálí. Je to vzrušující, třeba se i opálím.

Spike: Odcházíme, ještě nenastal ten čas.
Harmony: Jo, ale jakmile získáme drahokam Amari, budeš litovat!
Spike: (na Harmony) Sklapni!

Buffy: Co je s tebou? Dru tě zas odkopla?
Spike: Třeba já odkopl ji!
Harmony: Utekla s houbovým démonem. O ničem jiném celé dny nemluví.
Spike: Harm!

Harmony: Hele, já nemám puls! Super!

(Buffy vešla k Gilesovi do domu a uviděla tam ženu oblečenou pouze v košili. Po chvíli si o tom povídá s Gilesem.)
Buffy: Mám dojem, že máš moc volného času!
Giles: Nesmím mít soukromý život?
Buffy: Ne, protože jsi hrozně starý... (zoufale) a je to děsný.

(Parta zjistí, že démon půjde po nejchytřejším člověku.)
Willow: Proč by měl ten démon jít zrovna po mně?
Alex: Kolik je druhá odmocnina z 841?
Willow: 29. Aha.

Spike: Ona mě ani nezabila. Prostě odešla. Nestál jsem jí ani za to, aby mi uřízla hlavu. Žádal jsem snad hodně? Jen malý náznak toho, že jí na mně záleží.

Spike: Celou dobu jsem na to šel špatně. Fňukal jsem, plazil se, obviňoval ostatní. Ale pokud chci Dru zpět, musím být zas tím samým mužem, jakým jsem byl. Mužem, kterého milovala. Udělám to, co už jsem měl udělat na začátku. Najdu ji, ať je kdekoliv, svážu ji a budu ji mučit, dokud mi neřekne miluju tě! (jde ke dveřím a otočí se) Láska je legrační.

Spike: Panebože.
Buffy: Teď zas co?
Spike: Na téhle lavičce jsme zabili bezdomovce. Já a Dru. To byly časy. Víš, prosil o slitování, což ji přimělo kousnout hlouběji.

Alex: Tak jaké jsou naše možnosti?
Willow: No, buď odmítnu udělat to kouzlo a on nás zabije, nebo to kouzlo udělám a on nás zabije.
Alex: A nějaká třetí možnost?
Willow: Jelikož je tak opilej, tak by na nás mohl zapomenout a my bychom vyhladověli k smrti. To je asi ta nejlepší možnost.

Alex: Tak si to shrňme, když se začnou děsit děsivé zrůdy... tak to není dobré.

Giles: "Podívejte se na mou masku. Oživuje mrtvé!" Američani.

Buffy: (Gilesovi) Pokud vám nevadí malá rada. Měl byste vynechat tu pasáž s idiotem. Být nazván idiotem bere lidem chuť na rande.
Alex: Mě to vlastně trošku vzrušuje.
Buffy: Bojím se tě.

(po výcviku s Buffy)
Giles: (na Buffy) Jen běžte na hodinu a já si zatím počkám, až se mi do rukou vrátí cit.

Giles: To vniknutí do koronerova počítače, co právě Willow provádí, je, předpokládám, naprosto legální.
Willow: Naprosto.
Buffy: Samozřejmě.
Giles: Dobrá, nebyl jsem tu, neviděl jsem to a tudíž jsem tomu nemohl zabránit.

Snyder: Je to neuvěřitelný. Jeden den je školní dvůr úplně prázdný a druhý den jsou všude děti. Jako kobylky. Plazí se všude, bezmyšlenkovitě se krmí a páří. Neúprosně všechno zničí, co mají v dohledu, nesmyslná touha existovat.
Giles: Opravdu si vždycky užívám tyhle povzbuzující rozhovory. Ale zvážil jste už někdy, vzhledem k vaší očividné lásce k dětem, že třeba práce ředitele není pro vás zrovna nejvhodnější?
Snyder: Někdo na ně musí dohlížet. Jsou jako smečka časovaných bomb plných hormonů.

Buffy: Musíme rozhodnout o obřadu, o hostech... o slavnosti...
Spike: Tak zaprvé, nechtěl bych mít svatbu v kostele...
Buffy: A co takhle denní obřad v parku...?
Spike: Ha ha ha... to je úžasný. Užij si líbánky s hromadou prachu.
Buffy: Ale pod stromy jen v nepřímém světle...
Spike: Lehký jarní vánek odevlaje listy ze stromů... a zase se podepíšeme jako Pan a Paní velká hromada prachu!
Buffy: Jde o svatbu a ty se chováš, jako by to byl vtip.
Spike: Ou, myško, podívej na tu pusinku. Dej mi ji...

Buffy: Spikeu?! Co tady děláš?!
Spike: (nádech)
Buffy: Pět slov, nebo nic!
Spike: Byl-jsem-se-projít... děvko!

(Buffy a Spike těsně po užívání si, zadýchaně.)
Buffy: Nestihli jsme to do postele...
Spike: Štěstí pro postel...

Alex: Je mi sedmnáct. Myslím na sex i při pohledu na linoleum.

(Buffy a Alex koukají na to, co se vylíhlo z vejce.)
Alex: Brr!
Buffy: K tvému brr přidávám svoje fuj!

Spike: Moje hlava. Myslím, že střízlivím. To je hrůza. Bože, radši bych byl mrtvý.
Buffy: Když zavřeš oči a budeš si to přát...
Angel: Dobrá, nech toho, Buffy, potřebujeme ho, abychom je našli.
Buffy: Jeho? Pravděpodobně je zavřel do továrny.
Spike: Myslíš, že jsem tupej?

(Dva studenti vejdou do knihovny.)
Alex: Promiňte, už jste slyšeli o klepání?
Jonathan: (nechápavě) Jdeme si půjčit knihy. Od Stalina.
Alex: Copak je to tady knihkupectví?
Giles: Školní knihovna, Alexi.
Alex: Odkdy?

Darla: Víš, co je na světě nejsmutnější?
Buffy: Špatnej účes s tímhle oblečením?

Willow: Kdy začala rekonstrukce? (Buffy ji nevnímá) Buffy?
Buffy: Co? Um... Rekonstrukce. Rekonstrukce začala po té konstrukci, kterou odflákli, takže se muselo rekonstruovat.