Byl by to hřích
(It's a Sin)
La!
Ačkoliv se minisérie Byl by to hřích odehrává v 80. letech 20. století, tohle líčení epidemie nové nemoci je naprosto současné – některé scény působily jako vystřižené z roku 2020. Oceňuji trefné vystižení děje v pár sekundách bez zdlouhavého vysvětlování, i když to vyžaduje neustálou pozornost a musím přiznat, že jsem to zběsilé tempo občas nestíhala. Přesto tento seriál opravdu dokáže vzbudit široké spektrum emocí – od hlasitého smíchu, přes mrazení v zádech, až po pláč – což dokazuje, že i za krátký čas jsem si k většině postav dokázala udělat vztah.
Trochu mi chyběly ženské postavy, ale naštěstí to zachraňuje Lydia West (Jill) a úchvatné vystupování Omariho Douglase (Roscoe). Potěšili mne Stephen Fry (Arthur) a Neil Patrick Harris (Henry) ve velmi vedlejších rolích a určitě si doplním některá další díla scénáristy Russella T. Daviese.
AIDS in UK
Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu.
Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo.
All of Us Are Sinners
Tohle je ten typ seriálu, u kterého si i neposkvrněná panna Marie začne říkat, jestli náhodou nemá příznaky... Seriál se tématu AIDS chopil s vtipem a dramaticky ho vykreslil na zajímavých a sympatických postavách, čímž ho lidem mile předložil, ale nevnutil. Komedie to možná vzhledem k celkovému vyznění a závěru byla až netaktně velká, ale pro mě osobně to byla metafora ke zlehčování, kdy tuhle "tajemnou" nemoc v počátku mnozí lidé podceňovali a brali ji spíš jako vtip.
Spoilers alert: Mám trošku problém s postavami, protože evidentně hlavní protagonista Richie mi byl šíleně nesympatický a opravdu dělal jen ostudu a špatnou reklamu. Naopak nový miláček gay komunity Colin byl obětovaný jako první, což bylo srdceryvné a znechutilo mi to konec. Až do konce vydržela jen Jill, což je asi pochopitelné, když je to taková jejich stará panna, ale bohužel je to pro mě příliš nezajímavá postava na to, aby na mě působila jako věrohodná průvodkyně vším tímhle. O zbytku postav ani nemluvě, nějak mě nezaujaly - Roscoe, ten Ind a různé epizodní figurky, ne-e.
Nicméně seriál jako takový, se vším všudy, byl opravdu pěkný a emotivní. Je jasné, že to je jen minisérie, protože těžko by se dalo pokračovat, leda bychom chtěli pokosit ještě zbytek spolubydlů, ale časový průřez seriálem ukázal opravdu hodně a třeba bude působit jako dobrá osvěta, protože se ukazuje, že když se to divákům naservíruje takhle přirozeně, a ne jako direktivní dokument, tak to funguje opravdu dobře.
Byl by hřích to nezkouknout
Tak to byla síla. Seriál mě zaujal natolik, že jsem si až zpětně uvědomila, jak jednodimenzionální ty postavy vlastně jsou :) Nejvíc to odnesla Jill, která, jak už je v názorech zmíněno, v podstatě nemá jiný život než pomáhat klukům. Abych ale byla fér, pět epizod je docela málo na nějaký propracovaný rozvoj charakterů a to, co se v seriálu děje místo něj, to naprosto vynahrazuje. Větší délka by zobrazená témata podle mě rozplizla, takhle jsem dostala emocionální nářez, jeden silný moment za druhý, herci to zvládli (vesměs) dokonale, k jejich postavám si divák vytvoří vztah velmi rychle.
Nemám žádné vážnější výtky, velmi doporučuji shlédnout.