Byl jednou jeden... člověk

Paříž má v té době asi 450.000 obyvatel a veškerá vláda je v rukou krále. Říkáme tomu absolutní monarchie. Práce na stavbě Versailles, budoucím sídle krále, jsou téměř u konce, ale král zůstává stále ještě v Louvru. V roce 1682 se konečně celý královský dvůr stěhuje do nového zámku ve Versailles. Zámek i okolí září veškerou nádherou svého „krále slunce", jak byl v té době nazýván Ludvík XIV. On sám je však izolovaný od skutečného světa a obletovaný jen svými dvořany. Nemá ani zdání o měnícím se světě a chudobě za zdmi svého paláce. Zlatý věk za vlády Ludvíka XIV. ale podporoval módu, písemnictví a také umění: mezi jeho oblíbence patřili spisovatel Jean Racin nebo dramatik Molière. Francouzština se v té době stala řečí urozených kruhů.