V závěrečném dílu Petr dostane zápal plic a v horečkách se mu podvědomě vrací zrada, které se dopustil kvůli Marice na Evičce Svobodové, a prožívá příběh, v němž je Evička unesena do Indie a našich pět kluků se ji vypraví zachránit. Evičku nakonec kluci zachrání, ale brát si ji bude Pepek Zilvar. Petr by se chtěl znovu propadnout do horečnatého snu, aby té nespravedlnosti přišel na kloub, ale už to nejde. Uzdravil se.
První, co si z všední reality uvědomí, je pohřební kondukt, který mu kráčí pod okny. Zemřel pan Fajst, nepřítel dětí. A Petr cítí, že s panem Fajstem odchází jeho dětství. Do rodiny přibyla Mančinka a vrátila se i milovaná Kristýnka. Petr je šťastný. Naposledy vidíme pětici kluků, jak odbíhají vstříc dalšímu dobrodružství - životu.
(Petrův sen o Indii) maharádža: Buďte nám vítáni, vzácní hosté. Petr: How do you do. Jmenuji se Petr Bajza. Nechť ať se líbím Jejich indické osvícenosti. A to jsou hoši, co s nima chodím. maharádža: Pěkní mládenci. Hlavně čistí mládenci. Čeněk Jirsák: Sím pěkně, tatínek se nechá uctivě poroučet. On je čepičář a papučář. (Vyndá jednu bačkoru.) maharádža: Ale to se podívejme. Čeněk Jirsák: Tu druhou mi štípli ve vlaku. maharádža: Jo, na železnici, to už tady řešíme sto let, cestující veřejnost je kolikrát horší než ten dobytek. Však u vás to není lepší. (obuje si tu bačkoru) Cítím se jako ve vatě.